Potřeby se různí
Nutno podotknout, že v České republice jsou podmínky poměrně přísné. I sami rodiče děti pomalu ale jistě tlačí do toho, aby se plenek do tří let věku nadobro zbavily. To je v Evropě nevídaný jev. Nikde jinde tak silný tlak není. Ve Velké Británii nechávají děti, aby se samy rozhodly, kdy už se cítí na definitivní rozloučení s plenami. Stejné je to i v USA. Není tam problém, aby děti ve školní lavici narušily výuku mokrou nehodou a učitelka místo výkladu musela řešit úplně jiné záležitosti. Otázkou zůstává, je-li takový benevolentní přístup v pořádku. Všechno by totiž mělo mít nějaké hranice. Pozdní odplenkování vede k mnoha problémům.
- Nedostatečná funkce močového měchýře
- Sklony k pomočování (hlavně při stresu, vzteku nebo strachu a kritice)
- Vyšší výskyt zánětů močových cest (netýká se jen dívek!)
- Finanční náročnost
- Omezení v aktivitách
- Snížený práh pro vnímání potřeb vlastního těla
Na první dobrou? Většinou ne
Na druhou stranu to neznamená, že byste měli děti nutit, aby se plen zbavily. To postrádá smysl. Musíte ale velmi citlivě odhadnout moment, kdy už by mohlo být dítě připravené na novou etapu a svolné k učení. Pravda, odplenkování se neobejde bez nehod. Buďte připravení - na počůranou podlahu, na mokré spodky, na bobky v trenkách uprostřed výletu nebo loutkového představení. Buďte ostražití v autě i v obchodě. Není to jednoduché. Takový krok ale vyžaduje maximální součinnost dítěte a rodiče. Sám prcek to nezvládne. Vyžaduje chválu, pochopení a motivaci.
V České republice nastupuje drtivá většina dětí do školky po třetích narozeninách. Maminkám končí rodičovská dovolená (pokud si ji neprodloužily na čtyři roky i za cenu ztráty nároku na pracovní pozici) a dítě už by se mělo začlenit v jiném kolektivu. Mámina náruč začíná být těsná. Mělo by ale splňovat několik požadavků školského zařízení:
- Socializované
- Vnímavé, citlivé, soustředění
- Zvídavé a proaktivní
- Chodec a jedlík
- Bez plen
Poslední bod bývá na hraně. Některé školky totiž vyžadují, aby dítě znalo nočník nebo záchod a umělo se alespoň částečně obsloužit. Pokud to ne, tak si včas říct, že je čas. Nehody se můžou stát, to nemohou popřít ani učitelky ve školce, ale pokud je to příliš často nebo bez zjevné snahy dítěte, není divu, že se systém takovým “dárečkům” brání.
Nehody naruší dynamiku třídy, zdržuje a může u dítěte vyvolat pláč. Je těžké udržet emoce na uzdě na straně učitelek i dětí. Otázkou je, mohou-li školky malého rošťáka plně odmítnout s tím, že nosí pleny. Ano i ne.
Drobné ústupky
U jesliček nemá smysl diskutovat. Roční nebo dvouleté dítě pleny má. Není ještě tak mentálně vyvinuté, aby si plně uvědomovalo, co se po něm chce. Není u něj rozvinutá řeč ani motorické schopnosti. Na to jsou v zařízeních pro nejmenší připraveni. Ve školce je ale situace jiná. A obě strany - učitelky i rodiče - musí přistoupit na kompromis.
Zatímco učitelky ve školce přijmou, že se nehoda může stát a dítě bude první týdny nebo měsíce potřebovat pomoc, děti by měly (s podporou rodičů) vykazovat drobné krůčky směrem kupředu a pomalu se plen zbavovat. Ta snaha musí být na obou stranách, jinak nedává “spolupráce” smysl. Rodiče by si neměli myslet, že je v pořádku poslat dítě s plenami do školky, protože je to práce tamního personálu. Je, ale není to přitěžující okolnost, která brání hladkému chodu? Pár týdnů před plánovaným nástupem tedy dítě na změnu připravte a zvyšte aktivitu, abyste se plen zbavili. Bude to úleva pro všechny. Dítě bude bez výstelky aktivnější a získá pocit zodpovědnosti. Vy nebudete mít batoh plný čistých plen do rezervy i smradlavých bomb a učitelky ve školce se budou moci plně věnovat dětem.
Nebojte, vezmou vás. Nemají možnost vyčlenit dítě jen proto, že není bez plen. Ale buďte fér a přiložte ruku k dílu.
