Reklamní slogany na jednorázové plenky slibují, že dítě bude v naprostém suchu, bude spokojeně spát a vesele si hrát. „Nechceme polemizovat o tom, zda dítě v jednorázových plenkách v suchu je, nebo není, ani jestli se cítí skutečně tak šťastné, jak nám to ukazují reklamy. Jde o to, zda to, že nepozná pocit mokra, prospěje jeho celkovému vývoji,“ vysvětluje Kateřina Borunská ze společnosti Mamaja group s. r. o.
Výzkumy nemluví zcela jednoznačně, takže se pojďme podívat přímo do praxe za našimi maminkami a jejich dětmi.
A co na to maminky, které testují látkové plenky Pop-in NEW GEN?
O látkových a jednorázových plenkách a přechodu na nočník jsme si povídali s Lucií, která má dvě děti. Starší dceři je tři a půl roku. Mladšímu synovi deset měsíců. Vyprávěla nám tedy o své holčičce. „Nellinka se naučila chodit na nočník asi v roce a půl, tři čtvrtě. Sama si na něj poprvé sedla. V noci plenky nenosila od dvou let. Poprvé si je v noci prostě sundala. Malá nehoda se jí přihodila jen ve dne, a to většinou proto, že se zabrala do hry a zapomněla včas vyrazit k nočníku. Ale to se stalo asi pouze třikrát nebo čtyřikrát.“ Lucie dceru přebalovala látkovými plenkami. Když jsme ji požádali o srovnání s jejími kamarádkami, které používaly jednorázovky, odhadla, že jiné děti začaly chodit na nočník asi o půl roku později. „Ale je těžké to srovnávat. Mohlo a nemuselo to být látkovkami. Je to hodně individuální záležitost. Každopádně já jsem s tím, jak to šlo u nás velmi spokojená.“
Zuzana vzpomínala na zkušenosti se svými dvěma staršími dětmi. Má dva syny a dceru. Nejmladšího Lukáška stále ještě přebaluje. „Nemám pocit, že by se moje děti naučily chodit na nočník rychleji než děti mých kamarádek, které nepoužívají látkovky. Hlavní rozdíl, který vidím, je v tom, že když dítě na nočník začnete pomalu učit, tak to, které nikdy nebylo v mokru, nechápe, proč by to mělo dělat. Kdežto moje děti s látkovkami věděly moc dobře, proč je nočník lepší i pro ně. Přechod pro nás byl snadnější.“
Annin šestnáctiměsíční Kubík už také chodí na nočník. „Začali jsme pomalu v devíti měsících. K ničemu jsem ho nenutila, ale do našeho pravidelného režimu jsme zařadili i sezení na nočníku. Od třinácti měsíců se nám začalo dařit. Na druhou stranu poslední dobou to jde hůř. Asi si budu muset ještě chvíli počkat, než bude úplně bez plenek. Podle toho, co jsem se dočetla, jsme na tom ale i tak dobře. Používala jsem jak látkové, tak jednorázové plenky. Střídala je podle potřeby. Nevím, jestli to látkovky nějak ovlivnily, každopádně problém nemáme žádný a syn mi v látkovkách připadal vždy o něco spokojenější.“
