Jaké jsou klady očkování COVID-19?
Přestože těhotné ženy nejsou ohroženy koronavirem více než ostatní ženy stejné věkové kategorie, hrozí jim závažnější průběh této nemoci. Proto, jak tvrdí náměstkyně pro zdravotní péči a vedoucí Klinické skupiny COVID při ministerstvu zdravotnictví Martina Vašáková, je třeba této skupině osob umožnit vakcinaci proti COVID-19.
Očkování je doporučováno zejména při vyšším riziku komplikovaného průběhu onemocnění a nákazy. V tomto kontextu rizikové faktory zahrnují:
- Závažné chronické, popř. přímo onkologické onemocnění
- Obezita druhého či vyššího stupně (BMI > 35)
- Astma
- Hypertenze (vysoký krevní tlak)
Ve správný čas na očkovacím místě
Podle vakcinologů by se vakcína proti koronaviru měla aplikovat nejdříve ve 13. týdnu těhotenství. Prvních 12. týdnů je totiž nejzásadnějších pro vývoj plodu v děloze.
Na druhou stranu s vakcinací není vhodné vyčkávat. V případě její aplikace ve třetím trimestru těhotenství, který začíná 28. týdnem, hrozí zvýšené riziko předčasného porodu.
Pokud žena zjistí své těhotenství až po obdržení první dávky očkování, je na místě očkování dokončit nejdříve ve zmiňovaném 13. týdny gravidity, tedy na samém konci prvního trimestru.
Ani u šestinedělek nepředstavují vakcíny riziko. Očkování je možné také možné u kojících žen, respektive vakcinologové jej přímo doporučují.
Ženy plánující početí dítěte nemusejí po vakcinaci proti COVID-19 odkládat těhotenství. V souvislosti s tím si ženy v produktivním věku si nemusejí před očkováním dělat těhotenský test.
Konečně důkazy ve prospěch těhotných žen
Doporučení očkovat těhotné ženy se dlouho neobjevovalo, neboť chyběl dostatek podkladů z klinických studií. Velké výzkumy totiž nezahrnovaly těhotné ženy. V současnosti se proto shromažďují data od žen, které:
• byly očkované, ale dosud o svém početí nevěděly
• dostaly vakcínu a poté otěhotněly
Ke směrodatným závěrům mohou vést také studie provedené na březích zvířatech.
Například je již zřejmé, že v USA byla vakcína proti COVID-19 aplikována více jak 100 tisícům těhotných žen, přičemž v této souvislosti nejsou známy žádné zdravotní komplikace. Podobně v Izraeli vakcinace dosud nevyvolala jakékoli bezpečnostní obavy.
Matka očkovaná, dítě s imunitou
Pozitivní zprávy přináší rovněž menší studie z konce března, které se zúčastnilo 131 naočkovaných žen v reprodukčním věku, z čehož:
- 84 žen bylo těhotných
- 31 kojících
- 16 netěhotných
Byly analyzovány protilátky v krvi a mateřském mléce před vakcinací a poté s odstupem dvou až šesti týdnů po aplikaci druhé dávky (vakcíny Pfizer/BioNTech nebo Moderna); u žen v těhotenství nakonec i po porodu.
Vědci takto odhalili, že protilátky, jejichž tvorba byla podnícena vakcínou, byly značně vyšší než protilátky vytvořené během gravidity po prodělání koronaviru.
Tyto protilátky se podařilo nalézt rovněž ve vzorcích mateřského mléka a pupečníkové krve, která je obsažena v pupeční šňůře a placentě. Z toho lze usuzovat, že protilátky mohou být přeneseny i na kojence. Jinak řečeno, očkování má potenciál imunizovat matku i dítě.
Novější studie tuto teorii jen potvrzují. Například ve výzkumu, kterého se účastnilo bezmála devadesát kojících žen, vědci nalezli protilátky u takřka dvou třetin z nich, a to již po první dávce očkování. Týden po druhé dávce byly protilátky zjištěny již v 86 procentech vzorcích mateřského mléka.
Odborníci však doporučují zdržet se nadměrného optimismu, neboť se jedná o relativně malé studie. Shromažďují se další data pro odhalení případných zdravotních rizik souvisejících s očkováním těhotných žen či matek proti koronaviru.
Vakcinologové spolu se Státním ústavem pro kontrolu léčiv připomínají, že ministerstvu zdravotnictví již v minulosti doporučili nepoužívat vakcíny společností AstraZeneca a Johnson & Johnson u osob pod 60 let věku vzhledem k ojedinělé prevalenci krevních sraženin. Jelikož jediným rizikovým faktorem je věk, toto doporučení se vztahuje i na těhotné a kojící ženy.
Infertilita po vakcíně? Mýtus
Vědci znovu zdůrazňují, že neexistuje žádný důkaz o souvislosti mezi očkováním a změnou fertilního potenciálu u žen či mužů. Také studie na zvířatech ukazují, že vakcíny proti koronaviru neovlivňují plodnost. Stejně tak nemohou ovlivnit léčbu neplodnosti. Pouze je při ní vhodné mírně upravit postup vzhledem k možným nežádoucím účinkům po očkování, například oddálit odběr vajíček pro umělé oplodnění.
Stále více se ukazuje, že pro těhotné ženy je očkování proti koronaviru s tvorbou dostatečné hladiny protilátek optimální metodou prevence s potenciálem zabránit případnému těžkému průběhu, který se pojí s virovou pneumonií. Navíc transplacentárně přenesené protilátky poskytují ochranu i novorozenci.
Jaké mohou být případné negativa očkování proti COVID-19?
Internetem se šíří hoaxy o nebezpečnosti vakcíny proti koronaviru. Většina negativních informací je skutečně pouhým klamem. Na druhou stranu nelze na očkování proti koronaviru hledět přes růžové brýle. Podívejte se na méně šťastné stránky této vakcinace.
Jaké jsou vedlejší účinky vakcíny proti COVID-19?
Stejně jako kterýkoli jiný léčivý přípravek, také očkování proti koronaviru může u některých osob vyvolat nežádoucí účinky, včetně:
- Bolest, zarudnutí nebo otok v místě vpichu
- Bolest hlavy
- Bolest svalů
- Bolest kloubů
- Otok lymfatických uzlin
- Horečka
- Únava
- Nevolnost a zvracení
- Zimnice
Závažné komplikace jsou skutečnou vzácností. Jde o jednotky případů na milion očkovaných. Mohou se vyskytnout například vážné alergické reakce na určitou komponentu vakcíny nebo neurologické problémy.
Slyšela jsem, že vakcína proti koronaviru způsobuje trombózu
Je třeba uvést situaci na pravou míru. Tento závažný stav může nastat pouze u vakcín vytvořených na konkrétním technologickém základě, a to ve velice výjimečných případech.
Konkrétně jde o vektorové vakcíny, kam spadají preparáty od AstraZenecy a Johnson & Johnson. V prvním případě jde o zhruba jeden případ trombózy na 100 tisíc naočkovaných; u Johnson & Johnson o pouhý jeden případ na milion. Nejvíce rizikovou skupinu představují ženy ve věku od 18 do 49 let.
Přitom koronavirus, jemuž vakcína dovede zabránit, usmrtí asi každého stého pacienta.
Případná trombóza vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Příznaky této komplikace se mohou objevit během tří týdnů po aplikaci očkovací látky, přičemž zahrnují:
- Přetrvávající bolest břicha nebo hrudi
- Silné bolesti hlavy
- Rozmazané vidění
- Dušnost
- Drobné červené skvrny na kůži u místa vpichu
- Otok nohou
Je to koronavirus, nebo nežádoucí účinky vakcíny?
Očkování proti COVID-19 může vykazovat vedlejší účinky shodné se symptomy koronaviru. Proto lékaři doporučují karanténu a covidový test u osoby, u níž se příznaky vyskytnout alespoň třetí den po vakcinaci.
Nežádoucí účinky vakcíny se naopak objevují často velice brzy po aplikaci účinné látky.
Dobrou zprávou je, že tyto účinky obvykle netrvají dlouho. Výzkum, který zahrnoval 877 zdravotnických pracovníků očkovaných vakcínou Pfizer-BioNtech, uvádí vedlejší příznaky u 93,1 % respondentů, přičemž ve 45 % případů odezněly do jednoho dne.
Jaké je riziko závažných alergických reakcí u vakcíny proti koronaviru?
Řada léčiv, včetně vakcín, může v ojedinělých případech vyvolat anafylaktickou reakci. Pro lepší představu o riziku, anafylaktický šok vykazuje následující prevalenci u jednotlivých typů vakcín:
- Pfizer-BioNTech: 11,1 případů ku 1 milionu dávek
- AstraZeneca: 8,2 případů ku 1 milionu dávek
- Moderna: 2,5 případů ku 1 milionů dávek
- Johnson & Johnson: očekává se podobně nízká prevalence anafylaxe
Protože však riziko není nulové, po podání vyvolávající látky je třeba zůstat nejméně 15 minut v dosahu lékaře, který dovede případnou reakci včas zastavit. Dojde-li k anafylaktické reakci, klient nemůže dostat druhou dávku.
Znovu je třeba upozornit na fakt, že rizika skutečného onemocnění koronavirem nesrovnatelně převyšují rizika očkování. Jakákoli vakcinace s sebou nese určitá rizika.
Jaká je účinnost vakcín proti koronaviru?
Veřejnost tuší, že vakcína proti koronaviru nedovede chránit stoprocentně proti propuknutí tohoto onemocnění. Málokdo však zná konkrétní čísla:
- Vakcína Pfizer-BioNTech poskytuje 95% účinnost v prevenci COVID-19 u osob starších 16 let. Tato očkovací látka je však dostupná i pro mladší věkovou kategorii (od 12 let), kterou chrání 100%.
- Vakcína Moderna poskytuje 94% ochranu lidem od 18 let.
- Vakcína Janssen/Johnson & Johnson vykazuje účinnost 66 % u osob starších 18 let.
- Vakcína AstraZeneca přináší 81% účinnost u osob nad 18 let
Přestože se v některých případech mohou čísla zdát relativně nízká, vakcinace má rozhodně smysl. U očkovaných jedinců je průběh případného onemocnění koronavirem mnohem méně závažný, přičemž riziko úmrtí je zanedbatelné v porovnání s neočkovanými osobami se shodnými rizikovými faktory.
Je dobrý nápad nechat se naočkovat po prodělání COVID-19?
Z lékařského hlediska není v takovém případě kam spěchat. Organismus si totiž již vytvořil paměťovou imunitu a s ní i protilátky, které vydrží obvykle déle než tři měsíce.
Proto imunologové zastávají názor, že osobám po prodělaném koronaviru stačí jediná dávka vakcíny, a to klidně i po půl roce. Můžete se však nechat očkovat i dříve, abyste nemusela podstupovat pravidelné testování na koronavirus, které je nezbytné po 90 dnech od prodělání onemocnění.
Podle České vakcinologické společnosti by však měl být zachován minimálně tříměsíční odstup. V opačném případě hrozí vyšší riziko nežádoucích reakcí, včetně alergických reakcí.
Poskytne mi očkování proti koronaviru doživotní imunitu?
Jelikož COVID-19 představuje zcela nový virus, prozatím není možné určit, jak dlouho se zachová imunita navozená vakcínou. Nevylučuje se nutnost pravidelného přeočkování.
Ochrání vakcíny před mutacemi koronaviru?
Různé viry mutují různou rychlostí. Jak dokazují například spalničky, vakcína může být účinná i vůči novému typu viru. Opačná situace nastává v souvislosti s vírem chřipky.
Vědecká obec a regulační orgány stále monitorují koronavirus na případné změny a hodnotí účinnost očkovacích látek před jeho novými variantami. Každá mutace vyžaduje individuální posouzení, které zabere nějaký čas. Následně je třeba vakcíny upravit s ohledem na nové mutace.
Indická mutace, která v současnosti proniká do centra zájmu, se zdá být relativně rezistentní vůči očkování.
