Metody z minulosti
Z historického hlediska se dá dnešní přístup, kdy je běžné, aby dítě při nástupu do školky mělo plenu, považovat ze směšně tolerantní. Ještě sto let zpátky měli rodiče jasné instrukce, aby nastavili dětem přísný režim a dbali na pravidelné vyměšování. Všechno muselo klapat jako hodinky. V případě neúspěchu zasypali děti nadávkami a často i fyzickými tresty. V Americe dokonce nabádali, aby rodiče dětem strkali do rekta malou hrudku mýdla. Takový přístup vedl k častým poruchám, bojkotování vylučování a k nočnímu pomočování.
V některých zemích se sice ujala bezplenková metoda, názory na ni jsou ale sporné. Téměř od narození se dítě seznamuje s nočníkem a s plenkami se téměř nesetká. Na druhé straně se v Británii objevují i čtyřleté děti zvyklé na plenu. Jde ale spíš o pohodlnost rodičů, kteří argumentují nepřipraveností dítěte na přechod na klasický záchod a spodní prádlo.
Optimální doba pro začátky bez plen je rozmezí od osmnácti měsíců do dvou let. Je třeba myslet i na finanční úsporu a snížení těžko rozložitelného odpadu, který po sobě dítě zanechá.
Načasování
Tchyně má jízlivé poznámky, že její synové byli tou dobou už dávno bez plen. Vaši známí se chlubí, jak jejich dcera od desátého měsíce vysedává na nočníku. A kolega v práci se chechtá, když si všimne, jak o polední pauze sprintujete pro tři balíky v akci. A vaše dítě míjí nočník, který jste naschvál dala doprostřed místnosti, aby ho mělo pořád na očích, velkým obloukem. Nemá smysl čekat do tří let, ale nebazírujte na měsíci a nenechte se vmanipulovat do hry a srovnávání. Až dítě dozraje, řekne si a pochopí. Možná je to psychologická hra, možná se mu prostě jenom nechce. To ale neznamená, že nemůžete přiložit ruku k dílu a jemnými náznaky vehnat nočník do povědomí dítěte.
Postupně a nenaléhat
Nenuťte dítě, aby se ze dne na den kompletně přeorientovalo na nočník. Buďte rádi i za dílčí úspěchy a netlačte na dítě, aby se vykakalo. Spousta dětí s tím má problém a čeká na plenu - během odpoledního nebo nočního spánku a při procházce. Existují i případy, kdy si dítě vypěstuje chronickou zácpu, protože má k vykonávání velké potřeby na nočník odpor. Nikdy dítě za neúspěchy netrestejte, nenadávejte mu. Odmítání brokolice, protože mu ji servírujete několikrát denně, je vcelku malicherný problém, ale negativní vztah k vylučování se odbourává dost těžko a může trvat až do dospělosti.
Příprava na velký krok
Udělejte si chvilku pro sebe a vysvětlete dítěti, co ho čeká. Zamávejte plenkám a uložte je na tajné místo, aby nebyly na očích. Pro případ nouze se jich ale pochopitelně nezbavujte. Představte dítěti nočník a na plyšové hračce nebo panence mu ukažte, k čemu slouží. Můžete zinscenovat i nehodu, abyste dítěti názorně ukázali všechny situace, které se mohou stát. Jako poslední mu ukažte spodní prádlo, ideálně s líbivým obrázkem. Vytvořte si příběh, že pokud se dítě počůrá, budou muset spodky do pračky a na sušák a bude se s nimi muset dítě na dlouho rozloučit. Tato metoda ho může motivovat, aby zůstalo prádlo co nejdéle nedotčené. Každých dvacet minut dítě posaďte i přes protesty na nočník a pobídněte k akci. Když se podaří, pochvalte. V opačném případě řekněte “tak jindy”.
Střízlivé cíle
Nečekejte, že se dítě jednoho dne probudí a začne samo od sebe chodit na nočník. Nehody budou. Ve dvou letech i o půl roku později. Motivujte, ptejte se, chvalte a nedělejte tragédii z malých neúspěchů. Vy taky máte občas z cibule místo zesklovatělých proužků oharky.
