Až příliš brzy
V pubertě? Na základní škole? Co vás nemá. První záchvaty vzteku a urážení přijde mnohem dřív. V mírnější verzi a náznacích už kolem dvou let věku, v plné parádě o rok a půl později. V tu dobu si totiž dítě uvědomuje, jakou moc mají emoce a nebude se držet zpátky.
Nemusíte si nic vyčítat. Výchovou a přístupem k dítěti to můžete ovlivnit jen minimálně. Jde o přirozený vývoj, kdy se dítě poznává a zkoumá, kdy hledá hranice a zkouší, co mu ještě projde a co už je za hranou. Je to normální. Místo toho, abyste se obviňovali z toho, co jste možná podcenili, se zaměřte na správnou reakci na nevhodné chování dítěte. V tom je totiž ta největší síla. Bohužel si v takových situacích ale většina rodičů neví rady a jde takzvaně “na sílu”, protože mají nad potomkem převahu, cítí za něj zodpovědnost a mají právo veta. Opak je ale pravdou. Jedná špatná zpětná vazba nadělá víc škody než užitku.
Na stejné lodi
Každý, kdo přijde s dítětem do styku, by měl respektovat váš postoj. Pokud se totiž reakce lidí, u kterých váš potomek může hledat skrýš a bezpečí, různí, nikdy si neprosadíte svou a nebudete ve svém tažení za klidnou domácností úspěšní. S dostatečným předstihem tedy informujte partnera, oboje rodiče nebo i učitelky ve školce. Když dítě zjistí, že reakce protistrany je stejná a nemá možnost, jak bariéru prorazit, znejistí (zdravě) a začne hledat jiné cesty a emoce.
Nikdy se ale nesnižujte na takovou úroveň, abyste přešlapy v chování dítěte rozebírali přímo před ním s dalšími dospělými a vysmívali se mu. To je pro děti ohromná rána, se kterou se často nevyrovnají až do dospělosti. To, co se děje na domácí půdě, by tam mělo také zůstat. Je to způsob, jak podpořit důvěru ve vzájemném vztahu (personál ve škole je pochopitelně něco jiného).
5 triků pro pohodovější den
Některé děti se neuráží, ty totiž propadají vzteku a agresi. Těžko říct, co je horší. Máte-li doma urážlivce, zkouší to dítě zahrát tak, že se otočí zády, našpulí pusu, ruce dá v bok nebo je složí na hrudi a čeká. Beze slova a někdy i dlouhé hodiny. Můžete ho přistihnout - že když si myslí, že nejste poblíž - si čte, vypráví samo pro sebe, hraje si. Ale jakmile vás zmerčí, opět se stylizuje do pózy uražence.
Nezlehčujte
Uražení je pro dítě způsob, jak dát najevo svou nespokojenost. Stejně jako vy jste občas bez nálady, otrávení, znudění nebo naštvaní. I dítě má svoje emoce. Nezlehčujte to, co prožívá. Vyvarujte se proto vět typu “ale prosimtě, děláš zbytečný cavyky”. Dítě potřebuje pochopení, ale ne podlézání. Co třeba: “Chápu, že jsi bez nálady. Až budeš chtít, přidej se k nám”.
Nesdílejte
Nejste sami a dítě je uražené? Nemusíte na to za každou cenu upozorňovat a vystavovat dítě ponížení. Stačí jen informovat o tom, že dítě je špatně naladěné. “Malá má dnes den blbec, kdo by to neznal .. “. V očích dítěte tak stoupnete v ceně, že jeho stav neprobíráte a neukazujete na něj prstem.
Nepřemlouvejte
Dítě by se mělo samo rozhodnout, co chce dělat. Právě tak se totiž naučí pracovat s emocemi, rozlišovat ty dobré a zlé a překonávat je. Nelákejte ho, nesnažte se ho uražení zbavit, jen aby doma nevládlo napětí. Děje se to. A ve výsledku je to ku prospěchu. Pokud dítě nikomu neubližuje a je jen samo se sebou a snaží se přijít na kloub tomu, co se mu děje, nechte to být.
Nenechte ho v tom
Opakem předchozích bodů je snaha vytrhnout dítě z beznaděje a zoufalství, které prožívá. Pokud máte pocit, že se z toho sám nedostane, nabídněte mu alternativu. Jiná činnost přivede myšlenky k něčemu veselejšímu a dítě na chmury zapomene. Pokud vás ale kategoricky odmítá a chce zůstat ve svém světě, netlačte na pilu a nechte to tak být. Dítě možná cítí, že stojí před překážkou, kterou chce samo udolat.
Nepolevujte
Uražené dítě si nechce hrát, nechce vás vidět, mluvit, jíst ani se koupat. Natož uklízet. Máte dvě možnosti. V té první to tak nechte být a popřejte mu, aby se druhý den probudilo do lepšího dne. Druhá je direktivnější a ukládá dítěte splnit své povinnosti. U úklidu ale pomozte jen zlehka, k večeři zbytečně nevyvařujte, u koupání odepřete vanu a ošplouchněte dítě ve sprše. Nebuďte podlézaví a nesnažte se jedinečný čas využít k přemlouvání a domlouvání.
