Miminkovská mantra
Péče o miminko má svá jasně daná pravidla. Instrukce dostane každá čerstvá maminka na předporodním kurzu, v porodnici nebo při první prohlídce u pediatra. Do značné míry zajišťuje edukaci internet a dobře funguje i intuice ženy.
Dítě musí pravidelně spát a jíst, musí trénovat motoriku, musí vnímat vás a blízké okolí, musí být často na vzduchu a být čisté a přebalené. To je základ, který není radno podceňovat. Stačí si vzpomenout na případy veganů, kteří svým novorozeným dětem odpírali mléko, nebo matky, co šly místo péče o miminko do baru a děti trpěly v bolestech kvůli opruzeninám. Rutina je součástí mateřství. Tečka. A je s podivem, že se pomalu vytrácí odříhnutí.
Jen si představte, že se dobře najíte. Dost. Nemusíte být přecpaní, ale na prázdný žaludek jste si hodně pochutnali. Nejste neslušní, ale jen upustíte páru, aby žaludek neúpěl pod množstvím jídla a střeva měla o něco méně práce. U miminek to funguje stejně. Po posledním soustu nebo napití se miminko položilo přes ramena matky nebo otce a pár minut pohupování z něj “dostalo” výživné krknutí. Zdravé, prospěšné, nezbytné. Tak se na celý proces dívali pediatři ještě pár let zpátky. Doba se ale mění. A tak se dbá na plynulý spánek a co nejmenší vytrhnutí ze snění. Odříhnutí je na druhé koleji. Otázkou zůstává, je-li to to tak správně.
Pro: moderně a nenásilně
První tábor se vydal cestou, kterou lemují moderní a nadčasové postupy. Absence odříhnutí se týká dne i noci. Za světla je situace snazší, protože máte dítě pod dohledem, sledujete, jak reaguje, můžete okamžitě zakročit. Miminko se navíc vrtí a převrací, a tak si může částečně samo rozpohybovat střeva a “odkrknutí” tím nahradit. Podobný postup se ale uplatňuje i v noci, kdy se miminko jen přisaje k prsu matky nebo vypije obsah lahvičky. Sání ho často ani plně neprobudí, a tak nehrozí křik, pláč nebo odmítání a boj o bradavku. Jen co se nasytí, začne pomalu oddychovat a spí dál až do rána nebo do dalšího krmení.
Proti: proč to měnit?
Nejsilnější argument skupiny těch, kteří jsou pro odříhnutí, je, že jde o mnoha roky ověřený systém, díky němuž netrpí děti zažívacími potížemi ani refluxem. Dítě navíc usne na lusknutí prstu a není problém ho během pár minut ukolébat. Absence odříhnutí je možná až příliš riskantní. Pokud položíte dítě na záda a “zdivočí” mu žaludeční šťávy, můžou se dostat až do krku a úst a vyvolat zvracení. A pokud nevyvolá dítě ze spaní, dochází k dávení a dušení. Jde sice o malé riziko, ale existuje. Na straně těch, kteří proti odbourání krkání brojí, jsou většinou ti, jejichž děti trpí na citlivé zažívání, bojují s refluxem a kvůli pocitu dávení těžko stráví i obyčejný banán. Mnozí pracovníci ze zdravotnictví ale upozorňují na to, že odříhnutí je důležité a mělo by být nedílnou součástí každého jídla. Stejně jako přebalení nebo očištění mastných koutků. Přetlak v bříšku se může sunout dál, tlačit na hrudník, způsobit pocit knedlíku v krku a ztěžklých rukou a nohou nebo zaražené prdíky.
Na půli cesty
Ani jeden postup by se neměl odsuzovat. Každý má svoje pro a proti. Pokud už se chcete odříhnutí vzdát a dítě tím zbytečně nezatěžovat (a vlastně i sebe), dělejte tak jenom ve dny, kdy jste si stoprocentně jistí tím, že jídlo dítěti sedlo, není unavené, přetažené a oslabené nebo nemocné. To jsou faktory, které zvyšují riziko refluxu. Nezapomeňte ani na chůvičku a zběžné kontroly během noci, jestli je všechno v pořádku.
