Jistota je jistota
Pokud máte jakékoli pochybnosti o zdraví a přirozeném vývoji svého miminka, poraďte se s pediatrem. Ten určí, nepřekračuje-li dítě hranice toho, co je v normě. Nemusíte se bát, že by se na vás lékaři dívali skrz prsty. Je pochopitelné, že máte o špunta strach a nechcete nic podcenit, na druhou stranu nemá smysl být paranoidní a až přehnaně úzkostlivá. Před každou návštěvou dítě pár dní pozorujte a případně si všechny odchylky zapisujte. To pomůže diagnóze.
Pravděpodobně vás ale doktor ujistí, že většina miminkovských reflexů není úmyslná ani vědomá. Přichází znenadání, jako nejrychlejší možná reakce na dění kolem.
Už v děloze - v pokročilém stadiu těhotenství, kdy je dítě čilejší - se mohou objevit zmíněné reflexy. Bývají zřetelné právě i na ultrazvuku nebo jiném vyšetření, protože miminko je nesvé z toho, co se s břichem děje. Jakmile je v šoku, v překvapení nebo se náhle změní situace a stav, rozhodí rukama. Jako by se ptalo “co je”. Zvláštní, že za tím většina lidí vidí zdravotní problém, když v běžném životě jde o naprosto normální gesto.
Reflexy jsou důležité
Miminko se rodí s mnoha reflexy. Těžko je všechny popsat. A často se ani všechny neprojeví nebo je rodič ani neodhalí. Jde totiž o velmi jemné, nenápadné a pro laika těžko rozpoznatelné pohyby. Na druhou stranu fungují jako předvoj a nejlepší možná příprava pro motorické dovednosti, jako je ukazování, úchop, používání palce nebo ovládání prstů a změna směru.
Opět tedy platí, že všechno souvisí se vším. A i když máte ohledně trhavých reflexů pochyby, jsou součástí vývoje. Do tří měsíců je většinou nahradí první koordinované pohyby a do půl roku zmizí úplně.
Moro reflex
Tento reflex je typický pro stav, kdy se miminka zničehonic leknou. Bez přípravy, náhlý šok. Strach vyšroubovaný na maximum. Vypadá děsivě, ale nevěstí nic nestandardního. Dospělý by se možná jen ohnal nebo pohnul hlavou, ale děti nemají tak dobře zkoordinované pohyby a emoce procházejí celým tělem.
Miminko zprudka natáhne ruce i nohy a zakloní hlavu. Většinou začne vlivem šoku i plakat. Jakmile prvotní zmatení pomine, přitáhne končetiny zase blíže k tělu. Někdy mohou mít zaťaté pěstičky a povolit je až po pár minutách, kdy jsou si děti jisté, že ohrožení pominulo.
Kdy se objeví Moroův syndrom:
- Náhlé leknutí
- Změna teploty (například ochlazení nebo popálení)
- Rychlé probuzení
Všechno má hranice
Na jedné straně je dobré být v obraze a neplašit ze všeho, co se dítěti děje. Na druhé se i Moroův reflex může překotit v potíže, které je třeba řešit s lékaři. Pokud mají miminka přehnanou reakci na leknutí a zůstávají paralyzované a ve stavu svalové ztuhlosti i několik minut, může se jednat o hyperekplexii.
Stejně nebezpečné jsou tzv. infantilní křeče. Westův syndrom patří k záchvatům ve škatulce “epilepsie”. Tyto stavy většinou nesouvisí jen s leknutím nebo náhlým chladem, ale přicházejí po stovkách každý den. Dítě se prohýbá v zádech a končetiny jsou strnulé a nehybné. Objevuje se hned po probuzení nebo třeba při kojení. Naštěstí jde o ale jakýsi záchvěv a pokus epileptických záchvatů, které většinou samy do pěti let věku odezní.