Něco je jinak
Možná většinu lidí překvapí, že podle nejnovějších statistik postihuje deprese v jakémkoli stádiu zhruba čtyři procenta dětí a sklony k ní mají další dvě. To je ohromné číslo, když žijeme v přesvědčení, že pro naše nejmenší děláme jen to nejlepší, snažíme se, aby byly šťastné, spokojené, hýčkané, opečovávané, milované. Jak by mohly propadnout depresi a uzavřít se do sebe, být nevděčné za naši pozornost a nevážit si toho, co pro ně děláme?
Asi je všem jasné, že o tom to není. Dítě to celé vnímá jinak. A čeká, že jeho těžce zkoušené duši pomůžete. Neumí s tím bojovat, jen cítí duševní nepohodlí a ví, že to není v pořádku. Nemohou o tom mluvit, nemohou se vám svěřit, nemohou to dát najevo jinak než výraznou změnou chování.
Deprese. To k dětem přece nepatří! Bohužel ano. A v čím dál větší míře. Může se ale projevovat odlišně, a tak není snadné odhalit ji hned v počáteční fázi, kdy by se s ní dalo ještě něco dělat i v domácích podmínkách. Pokud už se dětská psychika nalomí a duše dostane přímý zásah, bývá asistence odborníka a léčba formou předepsaných medikamentů včetně pravidelných kontrol, sledování, testů a vyšetření nezbytná. A to může bohužel vyvolat jen další stres a v dětském věku zhoršení zdravotního stavu. Je to začarovaný kruh.
Děti školkou povinné
Prvním signálem, který by měl rodiče varovat je rozvoj insomnie. Nespavost je problém napříč celou společností, u dětí jde ale přeci jen o palčivé komplikace, které narušují přirozený vývoj. Většina lidí to ale připisuje tomu, že je přetažená, má v hlavě zmatek z různých zážitků, rodiče jsou v rozvodovém řízení nebo se kamarád stěhuje do jiného města a opouští školu, nedaří se jim v počítačové hře nebo se mu nelíbí boty, co jsme jim pořídili. Vrtoch a potíže s pochopení života. Nic, co by způsobilo depresi … řeknete si.
Vedle problémů s usínáním a plynulým a hlubokým spánkem se ale časem dostaví i další potíže. Děti přestanou být aktivní, uzavřou se do sebe, budou odmítat s vámi mluvit, ztratí zájem o rodinu, o sourozence i k přátele a své vrstevníky, o hry a zábavu. Těžké dostat je ven nebo z nich vykřesat nějakou aktivitu ať během výletu nebo třeba deskových her. Budou doslova jako těla bez duše. Hadrové panenky. Touha po izolaci je základním parametrem začínající deprese. Dejte ale pozor, deprese to může vzít i z druhého konce a projevit se jako ADHD. Máte-li podezření na jakékoli nestandardní chování u svého dítěte, nechte ho proklepnout u pediatra nebo na odborném pracovišti.
Nejste-li si ale jistí, zkuste jednoduchý test. Připomeňte dítěti nějakou radostnou událost. Pokud je “pouze” dočasně nešťastné a demotivované, vzpomínka ho rozzáří. V případě depresivního stavu by si střípek minulosti sice připomnělo, ale neprobudilo by to v něm pozitivní emoce ani ho nevyvolalo ze chmur. V takovém případě je třeba bít na poplach a utíkat za odborníky. Nemyslete si, že na depresi vyzrajete doma přemlouváním k nějaké aktivitě nebo nátlakem a vyptáváním se. Jde o patologický stav, který vyžaduje specifický přístup.
Miminka v ohrožení
Je to nepochopitelné. Miminka. Nepopsané listy. Tak zranitelná, citlivá a odkázaná na pomoc druhých. Není možné, aby se o něco pokoušely deprese. Všechno je zalité sluncem a není důvod k takovým proměnám. Problém ale vzniká většinou už během těhotenství, kdy jsou miminka vystavena ohromnému psychickému tlaku. Cítí to a vnímají vše, co se kolem nich děje. Pokud žena není z očekávání nadšená, prožívá stres nebo dokonce násilí, je pochopitelné, že dítě všechny tyto moce nasává do sebe a snaží se je zpracovat. Není toho ale schopné, a tak se jejich nalomená psychika stává živnou půdou pro rozvoj deprese.
Krizové období je i po porodu, kdy se matka snaží sladit se svým uzlíčkem lásky. Pokud to nejde a proces provází celá řada komplikací, napětí a křiku, opět to na dítě vrhá stín a ke zdravotním potížím je jen kousek. Přirozený vývoj se zpomaluje a odchylky od běžného chování jsou čím dál více znatelné. Možná se vše časem srovná a miminko z nepříjemného období vyvázne bez úhony, ale předpoklady a sklony k depresím v něm zůstanou po takových zážitcích zakořeněné a už nikdy se jich nezbaví.
