Pod dohledem
Bolest bříška má mnoho podob a především mnoho příčin. Na jedné straně není radno takové potíže podceňovat, protože za nimi mohou stát vážné komplikace spojení především s trávením, na druhé nemá smysl kvůli každému píchnutí v pupku běžet k lékaři. Rodiče by měli dítě pozorovat a mít přehled o tom, co jedlo, jestli se do bříška neuhodilo, jestli není přetížené, vyčerpané nebo ve stresu. Důraz by měli klást i na pravidelnou stolici. Díky interním “statistikám” je mnohem snazší určit zběžnou diagnózu.
Stres
Mohlo by se zdát, že děti nemohou mít nervy na pochodu, protože jejich život je zalitý sluncem a rodiče se ze všech sil snaží udržet je ve štěstí a v radosti. Tady nejde o zázemí nebo mateřskou lásku, ale emoce, které s dítětem umí pořádně zamávat. Dítě může přehnaně reagovat na to, co za pocity ho sevře - strach, vztek nebo i ryzí štěstí. Pokud je emocí moc a přerostou prckovi přes hlavu, projeví se právě sevřením bříška, tlakem a bolestí. Základem pro klid je tedy vyrovnaná nálada.
Peklo na talíři
Ráno muffin s borůvkovou polevou, ke svačině pudink s lentilkami, k obědu houska, protože teplé jídlo dítě kategoricky odmítá. K odpolední svačině sáček gumových medvědů od babičky a k večeři po velké rodičovské hádce pár lžiček brokolicové polévky. Do toho slazené a perlivé limonády. Po čaji nebo čisté vodě ani památky. Není divu, že takový pelmel udělá v bříšku dítěte nepořádek a to pak úpí bolestí.
Unavené nohy
Děti jsou neustále v pohybu, na druhou stranu neumí pracovat se svaly a zatínat je ve správný moment. To může vést k tomu, že po sportovním výkonu, jako je delší procházka nebo divočina na hřišti, se objeví tenze v podbřišku a s tím spojené bolení. Na to ale stačí klid, pohádka a něco dobrého na zub.
Problémy s bobky
Děti mají vcelku nepravidelné vylučování. Někdy je trápí zácpy, jindy průjmy. Ani jeden stav není v pořádku a rodiče by ho měli řešit. Není divu, že namožená střeva nebo naopak nadbytek “materiálu” v trávicím ústrojí způsobuje dítěti pnutí a bolest.
Zánět slepého střeva
Jen málokdo by si spojil malé dítě a zánět slepého střeva. Přeci jen jde o vážnou komplikaci a nutnost chirurgického zákroku. Zpravidla jde navíc o záležitost dospělých. U dětí se vyskytuje výjimečně. To ale neznamená, že jsou statistiky na nule. Naopak. Případů přibývá a největší díl zodpovědnosti padá na bedra rodičů, kteří musí včas odhalit, že už nejde jen o banální potíže, které překonají doma pomocí babských rad, ale je třeba volat sanitku nebo vyrazit na pohotovost, protože bolest břicha u dítěte překročila únosnou mez. Ruptura střevní stěny je totiž život ohrožující stav a úporná bolest, se kterou musí dítě bojovat, může být tak silná, že pacienta paralyzuje a vyvolá další potíže, jako je zvracení nebo mdloby.
Jak ho ale poznat? Stejně jako u dospělého. Centrum bolesti je v okolí pupku a táhne se do pravého podbřišku. V drtivé většině případů je střevní “nepohodlí” doprovázeno nevolnostmi a silným zvracením. Pacient nemůže sedět ani ležet, ve stoje se převrací na stranu, protože bolest mu narušuje přirozené těžiště v těle. Břicho je navíc citlivé při tlaku, při poklepání i po uvolnění.
U dětí se ale vyskytují dva příznaky, podle kterých zánět slepého střeva poznáte s jistotou:
- Neudrží se na jedné noze, poskoky jsou téměř nemožné
- Vybočení pravé nohy do prostoru
Odstranění slepého střeva je dnes téměř rutinní záležitostí s minimálním rizikem komplikací. Včasná diagnóza je ale klíčová, ostatně jako u všech zdravotních potíží. V některých případech jde jen o ambulantní zásah, kdy může jít pacient domů, u dětí se ale většinou přistupuje alespoň ke krátké hospitalizaci, kdyby se objevila reakce na chirurgický zákrok a tlumící léky.
Péče o malého pacienta nekončí jizvou. Důležitý je i režim po něm, který je třeba dodržovat po několik týdnů. Jedná se především o klid, velmi pozvolný pohyb a především dietu. Na talíři tak první dny budou jen polévky, suchary nebo řídké kaše a čaje, aby se organismus příliš nezatěžoval.
