A už to začalo ..
Těžko tu můžeme vypsat vše, co umí děti vypustit z pusy. Některá slova jsou víceméně neškodná, jiná se k dětem opravdu nehodí, jindy jen zkouší, kam až mohou zajít a co takový peprný výraz způsobí. Baví se tím. Připadají si dospělejší. Ale každý rodič šílí. Sprostá slova jsou totiž přesně to, co u svých děti lze jen těžko tolerovat. Jak se zachovat ve chvíli, kdy visí ve vzduchu nadávky a dítě zesiluje kalibr?
Ignorovat?
Ignorace se nejeví úplně nejhůř. Problém je ale v tom, že většina rodičů vidí své děti jako malé rytíře a princezny a nechtějí si připustit, že mají místo pusy popelník. Nezvládnou mlčet a vypudí ze sebe nějakou reakci. Možná přehnanou, vysvětlují a trestají. Ono přejít mávnutím ruky to, co u svého dítěte nestrpíte, je zkrátka těžké.
Právě proto musíte jasně rozlišit, o jakou nadávku se jedná a v jakém kontextu ji dítě používá. Pokud překračuje únosnou mez, musíte pochopitelně zakročit. Má-li ale na tváří šibalský úsměv a jen zkouší, co snesete, nebo pálí nadávky ve špatném kontextu, jde se záhy omlouvat nebo vystřelí do prázdna a pak si jde po svém k puzzlím nebo k nové koloběžce, můžete tyto pokusy klidně nechat být. Jde o součást vývoje dítěti a nic moc s tím nenaděláte.
Bedlivě ale sledujte, jestli to dítě nepřehání a nepřidává na síle. Máte-li pocit, že nadávek nasává až moc nebo si je nosí ze školky (nebo jiného spolku nebo třeba od prarodičů), hovorem nic nezkazíte.
Trestat?
Fyzické tresty jsou tabuizované a jen málo společností je v dnešní době schvaluje. Na druhou stranu je spousta lidí, kteří nevidí na “jedné výchovné” nic špatného. To musíte rozhodnout sami. Každopádně trestání za nadávky má svoje limity. Dělá-li dítě i přes vaše upozornění naschvály nebo jeho slovní útoky gradují, zákaz knih, procházek, pohádek, společného usínání, zmrzlin nebo her na dětském hřišti není na škodu.
“Lupnutím na zadek” ale do jisté míry také nic nezkazíte. Psychický trest (v normě) je ale účinnější. Přirozenou reakcí na fyzický kontakt je to samé, a tak se můžete dostat do situace, kdy budete mít doma dítě sprosté i agresivní. A to už je velký problém.
Kopírovat?
Některým rodičům je těžké vysvětlit, že ty nadávky musí děti odposlechnout. A je nepříjemné čelit pravdě, že je to většinou od mámy a táty. Je. Dospělí pálí ostrá slova často bez rozmyslu, spíš podprahově, když se jim nedaří, když si potřebují ulevit, když jsou naštvaní, vyčerpaní, ve stresu. Je to přirozené a pokud je to v normě, svým způsobem na tom není nic špatného. Nemělo by smysl držet emoce na uzdě a dusit veškeré emoce v sobě. Na druhou stranu musíte pochopit, že sdílíte domácnost s dětmi, které vše nasávají jako houby a vše, co je pro ně zdánlivě zakázané a nedostupné, pro ně představuje ohromné dobrodružství.
Děti jsou dokonce tak vnímavé, že nekopírují jen samotná slova, ale i gesta nebo situace, ve kterých se k nadávkám uchylujete. A tak si možná nevědomky doma vytváříte malé kopie. A jen těžko budete malým nezbedům vysvětlovat, že zatímco vy máte na sprostá slova čas od času svaté právo, oni prostě a jednoduše nesmí. V některých výchovných rovinách s nimi chcete jednat na rovinu a teď nastavujete dvojí metr? To vám neprojde. A je to tak správně.
Pokud už se stalo a děti nejsou pro ostré slovo daleko, budete muset spolknout hořkou pilulku pravdy s nimi.
Vysvětlovat?
Vysvětlovací metoda hýbe světem a uplatňuje se ve všech moderních zemích. A svoje místo má i u nadávek. Přirozeně. Musíte dětem vysvětlit, proč je to špatně, kdo to říká, v jakých situacích, kdy se to dá prominout, proč se to k dětem nehodí. Bude to nekonečný boj, protože děti tabuizovaná témata milují a pokoušejí je, ale snaha se vyplatí.
Vyrobit?
Ti nejfikanější rodiče na to jdou jinak. Neuplatňují ani jednu z výše uvedených metod. Nadobro se zbavit nadávek nelze. Občas to zkrátka uletí každému. A s dětmi by to bylo na dlouho. Jednou něco pochytí ve školce, pak ve škole, na lekci juda a při učení cizích jazyků je jako první zajímá, jak se německy řekne lidské pozadí. Vzpomeňte si na sebe, prošli si tím všichni.
A tak stojí rodiče - a vlastně celá rodina - před těžkým úkolem. Vymyslet nadávky, označení nebo tzv. “úlevové střely”, které budete používat všichni, budete jim rozumět a souhlasit s nimi. Rodičům se s nimi alespoň částečně uleví a když je vypálí děti, nikoho to nepohorší. Vzpomínáte si na Barta Simpsona, jak místo českého “ty vole” říkal “ty krabe”? Milé.
