První krůčky
Nejradši byste svoje dítko vzali za ruce a dlouhé hodiny s ním chodili po místnosti a byli živí z té radosti, kterou má z každého kroku vpřed. Jenže ono takové přidržování není pro progres a vývoj vůbec zdravé. V omezené míře si ho samozřejmě dovolit můžete - aby dítě nezavrávoralo, nespadlo a neublížilo si, ale nic se nemá přehánět. Dítě potřebuje cítit prostor a zodpovědnost, vlastní iniciativu a sílu. A to s rodičem za zády zkrátka nejde. Možná si říkáte, že tak malý špuntík ví pramálo o tom, jak pouhé přidržování může ovlivnit jeho další roky, ale opak je pravdou. Jde totiž o vzorec chování (dítěte i rodiče), který si zapamatuje a bude se ho podvědomě snažit “našroubovat” na všechny další situace a výzvy.
Ve chvíli, kdy se dítě zvedne ze země a začne obcházet kolem nábytku, máte jedinečnou příležitost, jak ho podpořit. Stačí vám k tomu větší papírová izolepa a plastová (nebo silikonová víčka na konzervy - koupíte v každé drogerii nebo v obchodě s domácími potřebami). Položte je na pohovku a přelepte. Dítě se je bude snažit všechny posbírat a bude se postupně sunout krok za krokem kolem gauče. Jednoduché a efektní. Nebude trvat dlouho a i bez vaší pomoci a přidržování přejde celý pokoj. A to všechno s pomocí hry. To, že si pak může procvičit barvy nebo natrénuje motoriku díky odlepování víček od pohovky, je jen příjemný bonus.
První malůvky
Děti kreslení milují. Pastelkami, propiskami, fixami, voskovkami, temperami. Zkrátka a dobře vším, co za sebou nechává barevnou stopu. Díváte se na ně. Čmárou a jezdí tužkou ze strany na stranu. Ony v tom sice vidí umělecké dílo, ale vy jen směsici čar. A chcete to změnit. Měli byste se ale krotit. Děti si tímto způsobem totiž zlepšují držení tužky, vnímání všeho kolem sebe, učí se tvarům. Jde to sice pomalu a progres se počítá na roky, ale příliš do jejich snažení nezasahujte. Pokud ale chcete přeci jen pomoci, naučte je obkreslit si ruku nebo jim dejte opět ta silikonová víčka, která jste použili při chůzi kolem nábytku. Budou muset posílit mozkové hemisféry, jednou rukou držet předmět a druhou obkreslovat. Je to jednoduchý trik, jak čarování s tužkou a papírem povýšit na další úroveň.
Zajímavou alternativou jsou i samolepky. Co třeba vystřihnout z lepícího papíru kolečka, ty nalepit na podložku a pak dítě motivovat, aby dokreslilo sluníčku paprsky, kytičkám kvítky nebo ptáčkům nožky a zobáky. Jednoduché a hravé.
První slůvka
Kolem půl roku uslyšíte první nesmělé “máma” nebo “táta”. A postupně se bude repertoár rozšiřovat. Nemá smysl dítě nutit do složitých slovních konstrukcí a zlobit se na něj, když mu něco nepůjde přes pusu. Všechno má svůj čas. Některé děti na dvou letech docela slušně brebentí, jiné potřebují dvojnásobek a pořádně se rozmluví až s dětmi ve školce. Můžete ale jednoduchými triky v dětem podnítit touhu po učení a zkoumání jazyka.
- Nešišlejte, nepitvořte se
- Popisujte všechno kolem sebe
- Nemluvte v hádankách ani ve dvojsmyslech
- Buďte konkrétní
- Hrajte si na zvířátka a zkoušejte různé zvuky (tak bude jazyk dítěte obratnější a řeč přijde o to dřív)
- Provádějte jazyková cvičení (většinou se na ně zaměřují ve školce, kde zjistí, že drtivá většina děti má líný jazyk, který nekmitá ze strany na strany a dítě ho neumí ani pořádně vypláznout nebo vytáhnout směrem k nosu. Právě zkrácený jazyk ale může být překážkou v mluvení)
- Neopravujte (nechte dítě, aby správné tvary jednotlivých slov odposlouchalo)
- Nahraďte televizi knihami (čtením nebo poslechem audioknih)
