Bez nároků
Problém většiny rodičů tkví v tom, že chtějí od svých dětí hned na první pokus bůhvíjaké výkony. Je to absurdní. Kolečko, sluníčko nebo rovnou zátiší s rodnou hroudou. Dětem ale trvá i několik měsíců než se naučí nakreslit sluníčko nebo pospojovat jednotlivé body v domeček. A jsou na to náležitě pyšné. Možná vám ani nedochází, co za úsilí musí vynaložit.
Koordinace rukou, napodobení tvaru a aktivace těch správných center v mozku, jemná motorika a ještě to rozechvění z nové dovednosti a tlaku, aby se to povedlo. Je to pro ně opravdu chvályhodný výkon. Co na tom, že dospělý člověk si pořád jen tak něco “čmárá”. To přece ještě neznamená, že jste si nevybrali dost času na průpravu.
Na druhou stranu může děti vaše úporná snaha děti něco naučit - a u malování to platí o to víc - spíš odradí. Budou naschvál čárat ze strany na stranu a výsledek na nule. Pokud už se o něco pokusí a sluníčko bude připomínat krtkovu hroudu a domeček středověké ruiny, projevte nadšení a oceňte snahu. Využijte ale nadšení a zájmu dítěte a zahrňte čas na malování do každodenní rutiny, aby mělo řízený prostor, kdy se může plně soustředit a zlepšovat.
Víc než jen obrázky
Na jednu stranu není dobré děti do malování nutit, na druhou má tato činnost velký podíl na vývoji dítěte.
- Plynulý rozvoj jemné motoriky
- Snazší koordinace mezi okem a rukou
- Unikátní způsob vyjádření
- Posílení fantazie a představivosti
- Tvorba konceptů a dotahování věcí do konce
- Rozlišování barevných schémat, tvarů a vzorů
- Vývoj EQ a zlepšení mentálního zdraví
- Potlačení strachů a úzkostných stavů
- Urychlení vývoje dětského mozku
- Zmírnění projevů autismu, dyslexie a dysgrafie
Nezapomínejte ale na to, že děti berou kreslení výhradně jako hru a jakékoli pokusy na edukační činnost, která budou příliš okatá, odsoudí a začnou kategoricky odmítat. Zaměří se na jiné aktivity - například pohyb. A malování - kreativní a rozvojové - nechá být ladem. To je ve věku v rozmezí mezi druhým a pátým rokem, kdy je jeho zájem o tužky a papíry nejsilnější, velká škoda. Buďte tedy maximálně nápomocní, ale nenásilní. Malování je aktivita, která vychází přirozeně z dítěte, mluví tak, vyjadřuje emoce, snaží se dát o sobě vědět a vymezit si prostor. Když ho budete usměrňovat, utlumíte jeho jedinečnost. O snahách nemluvě.
- Prostředí - dejte mu oblečení, na kterém skvrny nevadí, dejte pod dítě podložku a odstraňte z dosahu, co by se mohlo stát terčem barev. Malování je o improvizaci a posouvání hranic. Musíte dítěti připravit prostor, kde může být svým pánem
- Pomůcky - neomezujte se jen na pastelky, ale zkuste i voskovky, tempery, vodové barvy, tuše, různá třpytivá pera, zmizíky, fixy, barevný písek, křídy. Všechno, s čím se mohou děti formou barev vyřádit, se počítá. Co vyjít z komfortní zóny a zkusit malování s kávovou sedlinou?
- Diskuze - nezasahujte dětem do toho, co kreslí. Obě nohy levé a zelené vlasy? No a co? Jakmile dítě svůj obraz dokončí a pochlubí se vám, bez předsudků rozjeďte diskuzi, kde vám vysvětlí, proč se pro to rozhodlo. Možná se vám tak dostane jedinečného náhledu do dětské duše a odhalíte to, co vás dlouho trápilo
- Emoce - děti jsou jako ohňostroj emocí. Spontánní, živé, nadšené, bezradné, smutné, vzteklé, umanuté, šťastné. Nemusí to projevovat jen zvuky a slovy, dejte jim možnost vyjádřit se na papír. V radosti nakreslí sluníčko a kytičky a ve vzteku? Budete se divit. Ale výsledek pomůže jim i vám
- Galerie - když dítě uvidí výsledky svého snažení každý den, bude ho to motivovat pustit se opakovaně do díla a posouvat svůj um o level výš. Připomínka toho, jak je šikovné, na jejich psychiku působí doslova blahodárně
