Ohledně vlivu koronaviru na těhotenství jsou k dispozici pouze zlomky dat. S počtem infikovaných případů však poroste i množství informací o nákaze. I přesto, že vědci (zatím) neprokázali zvýšené riziko pro kojící či těhotné ženy nebo miminka, vyplatí dodržovat opatrnost a preventivní opatření platná pro veškerou populaci.
Jak může koronavirus ovlivnit těhotenství?
Ženám obecně hrozí menší riziko úmrtí na Covid-19 než mužům, a to především díky příznivějšímu zdravotnímu stavu plynoucího ze životního stylu, zahrnujícího například kuřáckou abstinenci. Tento fakt jasně vyplouvá na povrch zejména v Číně, kde na jednu kuřačku připadá více než 17 kuřáků.
Určitý vliv mají také odlišnosti v imunitní odpovědi u obou pohlaví.
„Ženy trpí častěji autoimunitními chorobami. Navíc je podloženo důvěryhodnými důkazy, že jejich organismus vytváří silnější protilátky na vakcínu proti chřipce,“ konstatuje profesor Paul Hunter z University of East Anglia.
Těhotenství oficiálně nezvyšuje závažnost projevů koronaviru. Někteří odborníci však argumentují, že během těhotenství dochází k řadě tělesných změn včetně oslabení imunitního systému.
Pouze v tomto stavu tělo dokáže přijmout plod v děloze. Na druhou stranu se zvyšuje náchylnost k infekcím. Lékaři evidují například vyšší procento úmrtnosti na chřipku v těhotenství než u netěhotných žen ve stejném věku.
„Oficiální zpráva vychází ze zkoumání devíti těhotných žen. Mám proto pochybnosti, jestli skutečně lze vyloučit zvýšená rizika,“ svěřuje se profesor Paul Hunter.
„Kdyby má žena čekala dítě, doporučil bych ji přijmout preventivní opatření jako mytí rukou a dvojnásobnou opatrnost,“ uzavírá svou řeč.
Podobného názoru je Hannah Dahlenová, profesorka na Western Sydney University. „Navíc je virus méně nebezpečný než SARS (těžký akutní respirační syndrom), který způsobil smrt několika matek,“ dodává a nabádá těhotné ženy k podstoupení vakcinace proti chřipce.
„Očkování vás sice neochrání před koronavirem, alespoň však sníží incidenci chřipky.“
Přestože se podle všeho z viru nestane postrach těhotných žen, odborníci šetří optimismem. „Zdravotní stav ženy v těhotenství je v případě nákazy nutné velmi pečlivě monitorovat, neboť může dojít k rozvoji závažnějších následků než u ostatních žen. V gestačním období se totiž zvyšuje citlivost k nemocem, jako je pneumonie,“ vysvětluje gynekoložka a porodní asistentka Danielle Quittnerová
Může infikovaná maminka pokračovat v kojení?
Laktační poradkyně Nicole Jamesonová zdůrazňuje význam hygieny při používání kojeneckých formulí. Matkám však doporučuje dítě kojit: i těm, u kterých již propukla infekce. Pouze je vhodné nosit roušku.
„Podle současných důkazů se nemohou respirační viry přenést do mateřského mléka. Kojení je navíc klíčovým zdrojem obranyschopnosti miminek a batolat,“ objasňuje Jamesonová.
Doktorka Quittnerová naopak nemocným matkám doporučuje odstříkávat mléko a k přímému kojení se vrátit až po odeznění příznaků infekce.
Novopečení rodiče však mohou provést řadu dalších opatření. „Pokud matce a dítěti vyjde pozitivní test, měly by být umístěny do společné karantény; nikoli odděleně, jak se už u několika případů rozhodlo,“ domnívá se Jamesonová. Také navrhuje ženám postoupit dobrovolnou izolaci po dobu prvních šesti týdnů od porodu.
Ohrožuje koronavirus plod v děloze?
Obecně se ví málo o vlivu koronaviru na průběh těhotenství. Podle závěru jedné malé studie se neprokázal výskyt viru ve vzorcích plodové vody či mateřského mléka.
Světová zdravotnická organizace nedovede určit efekt infekce na plod ve 2. či 3. trimestru těhotenství, neboť kvůli krátké době trvání epidemie ještě nedošlo k narození těchto dětí.
Někteří vědci vyvozují účinek Covid-19 z ostatních rodů koronavirů. Choroby SARS-CoV a MERS-CoV, měly za následek ztrátu těhotenství, konkrétně potrat i porod mrtvého dítěte. Jedno je však jisté: nový koronavirus s sebou nese kromě jiných příznaků také vysokou teplotu, která prokazatelně zvyšuje riziko vrozených vývojových vad.
Mají děti vyšší šanci vyhnout se onemocnění koronavirem?
„Jeden z důvodů, proč jsme zaznamenali tak málo případů infikovaných dětí, má co do činění s ochranou před nemocnými ze strany rodičů, a to již od propuknutí epidemie,“ tvrdí lékařka Nathalie MacDermottová.
Podle další teorie v nízké prevalenci hraje roli také odlišný imunitní systém mladého organismu od dospělého. U obranyschopnosti v období dětství se objevuje tendence přehnané reakce. Proto jsou v tomto vývojovém stádiu tak časté například horečky. Příliš aktivní imunita však může poškozovat zbytek těla a mimo jiné představuje jeden z důvodů mortality viru Covid-19.
„Nejspíš očekáváte, že virus bude mít na dětský organismus nedozírné následky. Ovšem opak je pravdou,“ objasňuje MacDermottová. „Z dosud neznámé příčiny zpravidla nedochází u mladých jedinců k tak závažným projevům virózy jako u dospělých. Reakce imunity nebývá nepřiměřená. Některé případy charakterizuje dokonce nesymptomatický průběh choroby.“
Monitoruje se však pouze malý počet dětí a ještě méně miminek do jednoho roku života. „To nám znemožňuje znát důvěryhodné procento úmrtnosti,“ dodává MacDermottová.
I přes nedostatek informací lze tvrdit, že se wuchanský koronavirus projevuje u malých dětí a miminek nejčastěji kašlem, rýmou či horečkou. Závažnější symptomy nastávají jen u malého procenta nakažených. Covid-19 představuje vyšší hrozbu pro děti se zdravotními komplikacemi, jako jsou oslabený imunitní systém či těžké astma.
Expertka na porodnictví z New York University Ashley Romanová zase zdůrazňuje význam získávání aktuálních informací z důvěryhodných médií, pobytu doma a kontaktování lékaře v případě zhoršujícího se zdravotního stavu.
Zdroj: bbc.com
