Zdokonalení jemné i hrubé motoriky
Tvorba hudby, zejména zahrnuje-li dupání, ťukání, tleskání, poskakování či jiné pohyby, může podpořit jemnou i hrubou motoriku. K získání veškerých těchto výhod dostačují jednoduché písničky.
Zábavný rytmus navíc zpravidla podněcuje ke skokům, čímž se vyvíjí svalovina, zlepšuje rovnováha a roste celková tělesná síla.
Tyto aktivity pomáhají budovat důležitá spojení mezi jednotlivými oblastmi mozku.
TIP: Až se miminko pustí do tance, nabídněte mu dětský bubínek či jiný lehký hudební nástroj a roztančete se také. Děti se pokoušejí napodobovat pohyby, což přispívá rozvoji koordinace oko-ruka a úchopu. Hudba vyživuje touhu tančit a udává rytmus.
Rozšíření komunikačních dovedností a větší slovní zásoba
Ještě před osvojením řeči přispívá blábolení a jiné zvukové projevy k vývoji nervových drah nezbytných pro poslech i mluvení. Kojenci, k nimž rodiče často promlouvají a reagují na jejich verbální projevy, mívají rozsáhlejší slovní zásobu než batolata a oblibu ve žvatlání. Navíc miminka dobře dovedou napodobovat hudbu a zvuky v okolí, což jim mimo jiné pomáhá porozumět světu.
Příprava na školu
Hudba představuje nenásilný způsob pro seznámení a vštípení si nových zvuků a slov, což lze považovat za základ při učení se jazyku. Takto předané informace se navíc obvykle snadněji udrží v paměti než při využití jiných forem výuky. Lidé, kterým stále dokola hrají písničky v hlavě, tento fakt jenom potvrzují.
Přestože odborníci poukazují na různou účinnost jednotlivých žánrů pro proces učení, za nejlepší styl se v praxi považuje ten, který dítě miluje. Veškeré skladby stimulují činnost mozku.
Výhody hudby dosáhnou i na děti s jiným než intelektuálním nadáním. Ozvučení se stalo nedílnou součástí řady sportovních disciplín, například:
- Gymnastika
- Aerobik
- Atletika
- Fotbal
- Hokej
- Basketbal
Bez hudebního doprovodu se také neobejde snad žádné taneční či divadelní představení. Starší děti se mohou připojit do sboru, orchestru či kapely. Tato uskupení nejenže zajistí rozvoj myšlení, uměleckého ducha a zkušeností. Dítě navíc získává v kolektivu podobně založených vrstevníků příležitost ke snadné socializaci.
Zvýšení gramotnosti
Studie dokázaly, že zaslechnutím či spatřením daného slova v novém kontextu může vzniknout nová asociace, a rozrůst se tak slovní zásoba. Právě hudba se ukázala jako efektivní prostředek pro seznámení s novými slovíčky, čímž podporuje vzdělanost.
Expozicí hudbě se navíc zdokonaluje poslech a zpracovávání informací. Tato dovednost nabývá na významu zejména při budoucím studiu. Poslech skladeb od raného stádia vývoje pěstuje auditivní učební styl a schopnost získávání příslušných informací z textu.
Takzvaný Mozartův efekt hovoří o korelaci mezi matematickou a hudební gramotností. Poslech klasické hudby (např. právě Mozarta) stimuluje oblast mozku zodpovědnou za prostorové myšlení a prostorovou představivost. Přestože tento účinek trvá pouze krátkodobě, zájem o hudbu může přispět k touze porozumět matematice. Silnější souvislost mezi hudebním vzděláním a vyšší inteligencí lze vysledovat u tvorby hudby než u pasivního poslechu.
Různé typy skladeb aktivují odlišné části mozku:
- Nižší tóny aktivují pravou mozkovou hemisféru
- Vyšší zase levou hemisféru.
Lze dokonce nalézt hudbu vytvořenou speciálně pro podporu vývoje mozku.
Podpora smyslového vnímání
S raným obdobím dětství se pojí rychlé zpracovávání zkušeností. Každá nová i opakovaná zkušenost představuje přínos pro učení. V mladém mozku vzniká komplexní síť asociací, vytvářejících pevné základy pro budoucí život.
Děti dovedou hudbu nejen slyšet, ale doslova pocítit. Zkušenost posune na vyšší úroveň používání jednoduchých hudebních nástrojů, jako jsou:
- Zvonky
- Bubínek
- Tamburína
- Triangl
- Činelky
Zapojením smyslových aktivit dojde k plnému spojení s příležitostí pro získání zkušeností. Tím se učení stává efektivnějším a vzniká potenciál pro rozšíření sítě asociací.
Vzbuzování pocit sounáležitosti
Od pradávna hudba utužovala vazby mezi členy komunity. I děti mohou pocítit provázanost se svou rodinou a širší komunitou při expozici akustické stránce dané kultury, reprezentované například (lidovými) písněmi, příběhy, či samotným přízvukem.
V současném multikulturním prostředí přibývá dětí s jedním rodičem z cizí kultury. Tito jedinci již ve školce zažívají pocit vyloučenosti. Začlenění hudby odlišných národů do výuky může podpořit společné soužití.
Podpora emocionální intimity
Hudba může přispívat k budování blízkých sociálních vazeb, majících významný dopad na vývoj dítěte. Zpěv chůvy či maminky stimuluje u miminka pocit bezpečí a sounáležitosti.
Podle výzkumů navíc díky písním udržíte pozornost dítěte dvakrát déle než hlasem.
Zlepšení nálady
Zpravidla čím nižší věk, tím více živá hudba zaujme, pobaví, zažene smutek a možní i více...
Písně se ukázaly rovněž jako účinný prostředek pro snížení stresu či zlosti. Ve formě ukolébavek a relaxačních skladeb dovedou také podpořit usínání.
Od kdy je vhodné pouštět dítěti hudbu?
Ještě před schopností mluvit a chodit lze profitovat z expozice hudbě. Výzkum zjistil u kojenců navštěvujících interaktivní hudební kroužky lepší schopnost komunikace a reakce na zvukové podněty i jejich zpracovávání. Rovněž se zaznamenal vyšší zájem v socializaci a častější projevy radosti.
U novorozenců se rodiče mohou těšit nižšímu riziku nevrlosti a spánkových potíží.
Hudba zdaleka není pouze pro zábavu. Její vliv sahá do téměř každé oblasti vývoje dítěte. Různé druhy skladeb dovedou podpořit pouto mezi rodičem a dítětem, zlepšit motoriku, paměť, komunikační dovednosti, gramotnost, i celkovou kvalitu života. Tvorba hudby představuje pro dítě skvělou příležitost k sebevyjádření.
