Nutriční potřeby malých dětí
Lékaři a dietologové se shodují, že denní příjem živin pro dětskou populaci mezi 2. a 8. rokem věku by měl dosahovat 1 000 až 1 400 kalorií. Konkrétní hodnota závisí na dalších faktorech, jako je fyzická aktivita. Pro představu: porce špaget s boloňskou omáčkou pro dospělého (250 g) má vydatnost 520 kalorií.
Kromě dostatečné energetické hodnoty by měl jídelníček malých dětí (1 až 3 roky) naplňovat následující doporučené denní dávky živin
- Vitamín A – 300 μg
- Vitamín B12 – 0,9 μg
- Vitamín C – 15 mg
- Vitamín D – 15 μg
- Vápník – 700 mg
- Železo – 7 mg
Výše zmíněné mikroživiny patří mezi ty, které se dávají do souvislosti s potřebami dětského organismu nejčastěji. Ve skutečnosti se však správný růst a vývoj dítěte neobejde bez veškerých vitamínů a minerálů. Vhodné množství těchto látek je zpravidla přímo úměrné věku.
Mají děti specifické výživové potřeby?
Potřeby jednotlivých živin se u dětského a dospělého organismu shodují. Jak ale plyne z předchozího textu, dětem stačí menší množství nutričních látek. Přesto je nutné pamatovat na dostatečný příjem těchto látek.
Od růstu dítěte se odvíjí nezbytný příjem určitých živin, které pomáhají v budování silných kostí. V tomto ohledu hraje roli zejména vápník a vitamín D.
Pro vývoj mozkové tkáně v raném období života jsou zase klíčové prvky zinek, jód, železo, cholin a vitamíny A, B6 (folát), B12 a D.
Potřebují děti vitamínové doplňky stravy?
Obecně platí, že děti s vyváženou a zdravou stravou se bez vitamínových suplementů bez potíží obejdou.
V případě miminek ovšem může být potřeba vitamínové suplementace vyvolána kojením. Kojencům krmeným mateřským mlékem či počáteční formulí, kdy dosahují nižšího denního přijmu než 950 mililitrů, se doporučuje dodávat vitamín D.
Odborníci se shodují, že suplementace vitamíny nad rámec vyvážené stravy nemá význam pro zdravé děti starší 1 roku věku. Vhodnou potravou je přitom myšlena kombinace různých druhů ovoce, zeleniny, obilnin, mléčných výrobků a proteinů. Jedná se o jídelníček bohatý na všechny prospěšné živiny pro optimální vývoj a růst dítěte.
Kdy šáhnout po potravinových doplňcích?
Ačkoli racionální výživa, zahrnující všechny základní živiny, minimalizuje nutnost vitamínové suplementace, za určitých okolností vznikají výjimky.
Děti se zvýšeným rizikem onemocnění z nedostatku živin mohou určité doplňky stravy vyžadovat. Jedná se zejména o následující případy:
- Se zdravotním stavem, který ovlivňuje vstřebávání nebo zvyšuje nutriční potřebu, například při rakovině, cystické fibróze, případně při diagnóze celiakie či zánětlivého onemocnění střev (IBD). Poslední dvě zmíněná onemocnění narušují oblast střeva zodpovídající za absorpci mikronutrientů. Tyto choroby tak vedou především k poruchám vstřebávání některých částí potravy, především železa, zinku a vitamínu D. Cystická fibróza zase znesnadňuje organismu využívat vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K). U dětí trpících rakovinou a jinými chorobami zvyšující výživové potřeby může být nezbytné zajistit suplementaci v rámci prevence s nemocemi spojenou malnutricí.
- Na vegetariánském či veganském stravovacím režimu. Rostlinná strava představuje primární rizikový faktor pro deficit minerálů vápníku, železa, zinku a vitamínů B12 a D. Alternativní způsob stravování může způsobit škody mladému organismu, kdy nedostatečný příjem určitých mikroživin není vyvážen vitamínovými doplňky stravy. Dětem lze zajistit adekvátní výživu i ze samotné rostlinné stravy, avšak pouze při výběru surovin, které přirozeně obsahují či jsou obohaceny o dané vitamíny a minerály. Selhání v dostatečné suplementaci těchto látek může u dítěte vyvolat závažné klinické stavy, jako je abnormální růst či zpoždění ve vývoji.
- S nadměrnou vybíravostí v jídle, jež vede k nedostatečné pestrosti stravy. Přímým důsledkem bývá snížená konzumace mikroživin. Studie však naznačují, že vybíravé stravování hladinu minerálů a vitamínů v krvi významně neovlivňuje. K deficitu tělu prospěšných látek, a tedy k nutnosti jejich syntetického doplňování, může dojít pouze při dlouhodobé aplikaci tohoto stylu stravování.
- Po chirurgickém výkonu, který měl dopad na činnost žaludku či střev
- Předčasně narozená miminka
- děti s nízkou porodní hmotností či malá na gestační věk
Výběr vhodných nutričních doplňků a jejich dávkování
Jestliže stravování vašeho dítěte omezují restriktivní diety, neschopnost adekvátního vstřebávání živin či jeho vlastní vybíravost, vitamínová suplementace pro něj může představovat řešení. Prvním krokem k dávkování doplňků stravy je však konzultace s lékařem.
Před koupí se ujistěte, že výživový doplněk je vhodný pro děti. Pro jistotu se vyplatí zkontrolovat, zda množství vitamínu při stanoveném dávkování nepřevyšuje doporučenou denní dávku pro děti.
V neposlední řadě vybírejte potravinové doplňky kvalitních a ověřených značek, které prošly laboratorními testy.
Jaká jsou rizika spojená s užíváním vitamínových a minerálních doplňků
Megadózy mikronutrientů mohou u kojenců zvyšovat riziko autismu, SIDS, problémového chování v pozdějších stádiích života a dalších závažných klinických stavů. Především vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E a K), které se ukládají v tukových tkáních, mohou při předávkování vést k toxicitě organismu.
Obliba želatinových vitamínů u dětí pramení zejména z příjemné chuti a snadného žvýkání. Tyto vlastnosti však současně zvyšují tendence k přejídání. Prevenci představuje uchovávání suplementu mimo dosah dětí. V případě starších dětí může pomoci konsenzus o dodržování adekvátní příjmu.
Při podezření na předávkování dítěte vitamínovým či minerálním doplňkem neprodleně kontaktujte lékaře.
Přestože nutriční potřeby pro optimální růst a vývoj dětí pokryje racionální strava, při specifických stavech může suplementace vitamíny a minerály představovat nezbytné řešení.
Viníkem jsou někdy i samotní rodiče, nedovedou-li zajistit dítěti pestrou a vyváženou výživu, bohatou na přirozené potraviny a s minimem sladkostí.
ZDROJE:
hindawi.com
healthline.com
