Měnit zaběhnuté?
Miminko se rodí bezbranné, zranitelné a vystrašené. Je na rodičích, aby mu všechno ukázali a provedli ho nejen prvními dny a týdny, ale i celým životem. Na některé věci by si ale dítě mělo přijít samo. A zvedání hlavičky známé jako koníčkování je jednou z nich.
Důvod je prostý. Miminko dokáže sotva otočit hlavu nebo zvednout ruce a soustředit se. Nedává tedy smysl, abyste ho nutili do zvedání hlavičky a vzepření na rukou. Ještě pár let zpátky to tak tedy bylo. Nyní ale pediatři mění názor a odkazují se na to, že čím dřív se dítě takovým pohybům naučí, tím líp.
Na jedné straně je fakt, že miminko nemá potuchy o tom, co se po něm chce. A bude se táhnout za hlavou bez toho, aniž by zatnulo svaly na zádech nebo zpevnilo ramena. To prostě není v silách (fyzických ani mentálních) dítěte. Na druhou stranu je možné začít trénovat už na dvou týdnech, když budou rodiče po ruce a miminko v učení povedou.
Rodičovská podpora
Srolujte slabší ručník a položte ho na pevnou a rovnou podložku. Vezměte miminko - stále mu fixujte hlavu a podpírejte záda - a položte ho na bříško. Ruce nastavte tak, aby se lokty opíralo o ruličku, dlaně nasměrujte k sobě. Nožičky může mít volně natažené nebo pokrčené v kolenou. Miminka ale většinou volí pozici na žabku, kdy jsou kolena lehce od sebe a nohy tvoří kosočtverec. Zvedněte hlavičku dítěte lehce nahoru a nechte pomalu klesat. Miminko ji začne pokládat, protože netuší, že ji má držet ve výchozí pozici. Zeshora na něj tedy promluvte, aby šlo intuitivně za vaším hlasem. Cvičení neopakujte, nesnažte se dítě do pozice vmanipulovat. Musí chtít samo. Celá akce by neměla trvat déle než deset vteřin. Jednou denně stačí.
Četnější pokusy by mohly dítěti skutečně ublížit. A zdaleka nejde jen o namožená záda:
- Bolest v zádech a ramenou
- Křeče v končetinách
- Namožené bříško
- Pálení v hlavě, motání
- Popraskané žilky v očích (z tlaku)
- Hučení v uších (z tlaku)
Koníkování by mělo nehledě na trend dnešní doby přijít samovolně kolem třetího měsíce věku. Miminko by si mělo samo uvědomit, co má dělat, přetočit se a zvedat hlavu nahoru. Pokud mu ale i tak chcete pomáhat, dělejte to opatrně a maximální péčí. Nemusíte mít strach, že když necháte dítě jít svým vlastním tempem, že bude ve skluzu. Nebude. Jsou to procesy, které přicházejí přirozeně s postupným vývojem. Metoda brzkého koníkování je nová a nedá se tedy s jistotou říct, má-li nějaký prospěch nebo pozitivní vliv na rychlost motoriky.
