Poctivá příprava
Spoustu lidí napadne logická otázka: Jaký je ideální věkový rozestup mezi sourozenci, abychom předešli nezdravé žárlivosti? Odpověď je ale zřejmě nepotěší. Žádné takové pravidlo neexistuje. Každé dítě je přece jiné a vy a ani ten malý špunt neví, co přesně se bude dít. Příchod nového človíčka na svět může být pod drobnohledem a přesně naplánovaný, ale bez nutné dávky improvizace to zkrátka nepůjde. Pocity, které vás obejmou, jsou tak silné, že se na ně nedá připravit. A zatímco matky mohou propadat zoufalství, že to nezvládnou, muži zmatku, že ztrácí ženu na úkor svých dětí, tak i starší sourozenec může reagovat přehnaně a žárlit. Je to naprosto normální. Problém je v tom, kdy vymezování si vlastního prostoru začne parazitovat na rodinné pohodě.
Na druhou stranu můžete starší dítě dostatečně připravit na to, jak to bude po porodu vypadat.
- Vyprávějte si s ním, že je dítě z lásky
- Vysvětlete mu, co všechno miminko potřebuje
- Nastiňte mu, čím vším musíte vy - žena - projít
- Začleňte ho a svěřte mu například doplňování plenek nebo kontrolu krému na opruzeniny - pocit důležitosti je zásadní
- Vyčleňte si čas jen pro starší dítě
- Vytvořte si drobné rituály
- Nekupujte si starší dítě dárky
- Neodsouvejte ho na druhou kolej
- Nebagatelizujte jeho problémy
Není to stoprocentní “ochrana” před žárlivostí mezi sourozenci, ale můžete tak ve starším dítěti vzbudit zájem o novou životní roli a zmírnit dopady nepřátelství.
Není žárlení jako žárlení
Reakce na nového člena rodiny jsou různé a mohou se postupně přelévat z jedné do druhé. Některé projevy jsou mírnější, jiné naopak vcelku nebezpečné a je třeba dát jim stopku okamžitě, aby ani jedna strana nepřišla k úhoně. Rodiče se tak dostávají do velmi nepříjemné situace, protože musí nastavit jasná pravidla a hranice, za které se nesmí jít, ale zároveň chránit miminko a neranit duši staršího sourozence. Jen málokdy se citlivé období překoná bez úhony a šrámů na duši. Hodně záleží na tom, jak se žárlivost projevuje:
- Uzavření se do sebe, nulová komunikace s okolím
- Problémy ve školce
- Noční pomočování
- Neklidný spánek, noční můry a děsy
- Nadměrné pocení
- Naschvály, drzé a neslušné chování
- Hysterické scény
- Majetnická povaha
- Uplakané dny
- Plivání
- Agresivita vůči kamarádům, rodičům nebo dokonce miminku
- Citlivější děti mohou kvůli duševnímu diskomfortu cítit i fyzické změny, jako jsou osypky, svědění kůže, kašel, bolest hlavy, nadměrná únava, ospalost nebo ubližování si - například loupání záděr, lámání nehtů, škrábání se, tahání se za vlasy, skřípání zuby
A konec!
Asi všichni tuší, že tak jednoduché to nebude. Zavelet a radovat se z toho, že je s žárlivostí útrum - tak to zkrátka nefunguje. A ani při jasném postupu, kdy se budete řídit doporučením odborníka a našlapovat po špičkách, není záruka pozitivního výsledku.
Míra žárlivosti by se dala rozdělit do tří kategorií podle věku. Každá má svoje specifika a vyžaduje odlišný přístup ze strany rodiče:
Do 2 let
Takový rozestup je velmi ošemetný pro maminku i obě děti. Žena musí být plně k dispozici staršímu sourozenci, který vyžaduje spoustu péče, a zároveň být na příjmu pro miminko. Neví, kam dřív skočit. Za celý den se nezastaví. Nikdo ji nemůže zastoupit. Zatímco starší se ještě sám nenají ani neoblékne, často padá, je zmatené, neumí se plynule vyjádřit a může procházet divokým obdobím vzdoru, miminko je na ní plně závislé, potřebuje kojit, přebalovat, uspávat, chovat a cítit blízkost. A především vyžaduje vyrovnanou a klidnou mámu, což může být při takovém kalupu problém. Ani starší dítě nemá ale situaci jednoduchou. Začalo pořádně vnímat a chtělo se na mámu plně spolehnout a ve chvílích, kdy se rozbíhá, kdy chce objevovat, kdy je zvídavé, všetečné a plné energie, musí se utlumit a přizpůsobit tempo mladšímu sourozenci.
2,5 - 3,5 roku (ideální rozestup pro čerpání rodičovské dovolené - nejčastější varianta)
Na domácí půdě bývá s takovým rozestupem klid. Mladší vyžaduje péči, starší je ve věku, kdy ho zajímá starost o miminka, je nápomocné a líbí se mu pocit zodpovědnosti. Spoustu věcí zvládne - něco podat, najít, srovnat. Je klidné, fixované na matku, úslužné.
Problém může nastat jen ve chvíli, kdy se seběhne nástup do školky a narození miminka. Pak si to starší sourozenec logicky vyloží tak, že musí vyklidit pole, aby se máma mohla starat o nově příchozího. Není to tak, ale děti mají svoji vlastní hlavu a těžko si dají něco vymluvit. Ve školce mohou být zakřiknuté nebo naopak agresivní a i doma dělat naschvály. Pokud je načasování takhle nešťastné, je lepší dát dítě do školky v předstihu několika měsíců nebo ho naopak klidně půl roku nechat doma. Možná to pro rodiče bude nekomfort - mít doma dva rošťáky, ale psychice dětí to jedině prospěje.
Nad 5 let
Paradoxně nejrizikovější je období, kdy je pauza mezi dětmi kolem pěti let. Starší mělo rodiče plně k dispozici, nemuselo se dělit, všechno se mu (nehledě na způsob výchovy) podřizovalo. A teď přišla velká změna a rodiče dokonce vyžadují, aby už mělo “rozum” a netropilo hlouposti. To je na čerstvého školáka docela velké sousto. V takovém případě je třeba čas poctivě dělit mezi obě děti a pozornost neupírat ani jednomu. Nemá smysl staršího sourozence zavalit školními kroužky nebo ho strkat po babičkách. Potřebuje rodiče a společné aktivity, které budou bavit všechny. Možná si rodiče na začátku mysleli, že si první dítě užijí a druhé přivedou “do klidu”, ale není to pravidlo.
