A (60) | B (16) | C (26) | D (24) | E (30) | F (21) | G (14) | H (35) | I (16) | J (2) | K (24) | L (13) | M (33) | N (11) | O (21) | P (97) | R (7) | S (33) | T (30) | U (2) | V (28) | Z (15) parenchym = vlastní funkční tkáně orgánu
prostaglandin = hormon, který stimuluje činnost dělohy
protrahovaný = prodloužený
palpace = prohlídka dělohy přes břišní stěnu
Pánevní dno = svaly podpírající močový měchýř a dělohu
perinatální = období od začátku porodu až do 7 dnů po porodu
placenta = systém vyživující plod
jednou stranou přiléhá k děloze, druhou stranou je spojen s plodem pupeční šňůrou
plodová voda = tekutina obklopující plod v děloze
plodový vak = plodovou vodou vyplnění vak
plod = vyvíjející se dítě - od 12. týdne do porodu
početí = oplodnění vajíčka spermijí a jeho uhnízdění v děložní sliznici
pochva = vagina- měkké porodní cesty, jimiž prochází dítě ven z dělohy
potrat = samovolné ukončení těhotenství před 24.týdnem těhotenství
prvorodička = žena mající první dítě
předčasně narozené dítě = dítě narozené před 37. týdnem těhotenství
pupeční šňůra = spojuje plod s placentou
pólové tělísko = přebytečný genetický materiál, který je vyloučen během zrání vajíčka
polypy = většinou nezhoubné novotvary sliznice
progesteron = hormon žlutého tělíska
prolaktin=hormon hypofýzy
zodpovídá za tvorbu mléka po porodu
Těhotenství.cz
PRIMIPARA = žena, která bude poprvé rodit
perinatálně zemřel = novorozenec zemřel před porodem, při něm nebo těsně po porodu.
psychoprofilaxe = předporodní příprava
proteinurie = bílkovina v moči
PAPP-A=krevní markery vývojových vad
Těhotenství.cz
Porodní plán je soupis přání těhotné maminky, jak by měl její porod ideálně probíhat.
Vytvořte si svůj porodní plán.
Preklampsie je závažné těhotenské onemocnění, které může vést k předčasnému porodu nebo i úmrtí plodu. Příznaky: vysoký krevní tlak, přítomnost bílkoviny v moči. Faktory jako je obezita, vysoký krevní tlak nebo onemocnění ledvin mohou zvýšit riziko. K preeklampsii obvykle dochází v prvním těhotenství.
Preimplantační genetická diagnostika vzácných onemocnění je určena pro páry, kde je prokázáno riziko přenosu závažného genetického onemocnění, které je přenášeno poruchou jednoho genu z rodičů na potomka.
Co to je PGD?
Preimplantační genetická diagnostika (PGD) je metoda, která umožňuje výběr tzv. „zdravého“ embrya bez konkrétní genetické zátěže. Charakteristické pro tuto metodu je, že se pojí vždy s metodami asistované reprodukce a s mimotělním oplodněním a že k výběru embrya dochází ještě před jeho přenosem do dělohy matky. Hlavní předností takového postupu je vyloučení rizika, že plod ponese sledovanou genetickou zátěž. Pár proto nemusí řešit případná úskalí spojená s umělým přerušením těhotenství, která v praxi znamenají jak etická dilemata a psychickou zátěž pro celý pár, tak zdravotní komplikace pro ženu. Umělé přerušení těhotenství také může mít neblahý vliv na pozdější schopnost páru znovu otěhotnět.
Zdroj Repromeda
Těhotenství.cz
Nepříjemné pocity či bolest objevující se v oblasti hrudníku. Pyrózu lze pocítit obvykle po konzumaci potravy.
Jedná se o skupinu tkání (svaly, vazy,…) na dně pánevní oblasti, připomínající tvarem mísu. Poskytují pružnou, avšak silnou oporu pro pánevní orgány. Správně fungující pánevní dno představuje prevenci porodních komplikací. V oblasti sexuality má dále význam pro ovlivňování libida a plodnosti. Jako důsledek oslabeného pánevního svalstva se může objevit inkontinence. Mezi rizikové skupiny osob trpících nedostatečností těchto svalů spadají i těhotné ženy.
Lokální anestetikum pro utlumení bolesti během první doby porodní, kdy dochází k rozšiřování děložního hrdla.
Posouzení prostornosti porodních cest či pánve pomocí rentgenového vyšetření.
Konečný úsek fetálního období a první stádium vývoje po porodu, o jehož časovém ohraničení nepanuje shoda. Jako jeho počátek se obvykle udává konec 26. až 28. týdne těhotenství. Délkou zahrnuje prvních sedm dní, případně čtyři týdny po porodu.
Nazývaný též prostě „absence“. Záchvat krátké povahy, pro nějž je typický prázdný, duchem nepřítomný pohled nemocného jedince. Obvykle dochází ke ztrátě vědomí, méně často i k mrkání či chvění očních víček, případně k pohybům úst jako při žvýkání.
Placenta povrchově ukotvená pomocí trofoblastických klků do dělohy.
Placenta přerostlá do děložního svalstva.
Celková penetrace placenty do svalstva dělohy s možnou invazí do okolních tkání.
Nízké umístění placenty v děloze, která tak patologicky zužuje děložní hrdlo, nebo ho dokonce zcela překrývá.
Dočasně vzniklý orgán během těhotenství. Spojuje organismus matky s plodem, a umožňuje tak přenos důležitých živin a kyslíku pro miminko. Z plodu naopak proudí odpadní látky, včetně oxidu uhličitého. Při porodu dochází k vypuzení placenty spolu s plodovými obaly.
Funkční nedostatečnost placenty, vedoucí k nutričnímu i respiračnímu strádání plodu. Prognóza zahrnuje vznik permanentních vad plodu, jako je intrauterinní růstová retardace (IUGR). Příčiny lze hledat v poruchách prokrvení placenty v důsledku narušení krevního oběhu matky či plodu. Toto akutní či chronické onemocnění mohou způsobovat i vady samotné placenty.
Patologický vývoj placenty, při němž tato tkáň dorůstá do nepřiměřeně velkých rozměrů.
Život ohrožující onemocnění, které může zapříčinit uzavření průchodu do plic, a tím i snížení schopnosti výměny kyslíku. Viníkem je krevní sraženina (trombus), jež se do plicnice může přemístit z různých částí těla, nejčastěji z dolních končetin či oblasti pánve.
Čili fetus. Označení pro nenarozené miminko od devátého týdne po termínu početí (jedenáctý týden těhotenství) do porodu. Fetální období navazuje na embryogenezi.
Zánětlivé onemocnění plic.
Nestandardní poloha plodu (situs), při níž se posouvá porodními cestami zadečkem či nohama napřed.
Do porodních cest vstupuje miminko obličejem (příp. čelem).
Odborně nazývaná jako „poloha koncem pánevním“. Nejdříve se odhalí zadeček miminka. Nožičky jsou pokrčené, podobné jako v sedě či kleče.
Stahy svalových vláken dělohy, které zaznamená každá matka po porodu formou křečí.
Označuje typ horečky, kdy během prvních 24 hodin po porodu lze naměřit teplotu nad 38,7 °C, případně přes 38 °C nejméně dva po sobě následující dny v období prvních deseti dnů po porodu. Až do poloviny 19. století bylo onemocnění zodpovědné za vysokou mortalitu matek. Moderní medicína však dovedla nebezpečí horečky omladnic snížit na úroveň banálních nemocí. Nazývaná též puerperální sepse, napadá nejčastěji ženy, které trpí obezitou, diabetem či anémií, případně zanedbávají hygienu
Krevní ztráta během porodu převyšující hodnotu 450 ml. Vede k celkovému zhoršení zdravotního stavu rodičky.
Jinak také poporodní blues, označuje sklíčenost nastupující po porodu u mnoha těhotných žen. Mnohdy ji doprovázejí i další příznaky typické pro depresi (např. ztráta energie a apetitu). Baby blues v některých případech skutečně přeroste až v poporodní depresi. Depresivní stavy se mohou objevovat v rozmezí dní až měsíců po porodu potomka.
Druh porodu spojený s nižším rizikem poranění porodních cest, sníženou potřebou farmakologického tlumení bolesti i minimalizací nutnosti operativního ukončení porodu. Jelikož se novorozeně přesouvá z vodního prostředí dělohy do vodní lázně, usnadňuje mu porod do vody adaptaci na vnější prostředí. Teplá voda uvolňuje svalstvo, čímž tlumí bolesti i zvyšuje tak bolesti a zvyšuje sekreci hormonu oxytocinu, podporujícího navození laktace i bonding.
Jev, kdy plod zemře během porodu, případně v pozdním stádiu těhotenství. A to přestože byla prognóza příznivá, nebo se minimálně neočekávaly žádné vážné komplikace.
Poloha dítěte při porodu, kdy vedoucí bod reprezentuje malá fontanela.
Vyvrcholení období těhotenství. Výsledkem složitých procesů je odchod minimálně jednoho potomka z dělohy, který se skrze porodní cesty dere na svět.
Na počátku těhotenství a při příjmu na porodní sál získává porodní asistentka či lékař od těhotné ženy data důležitá pro zdárný průběh porodu. Vedený rozhovor zahrnuje osobní, rodinnou, gynekologickou a porodnickou anamnézu. Při ní žena odpovídá na otázky ohledně průběhu předchozích těhotenství, porodů a šestinedělí. V případě prodělaného operačního porodu nebo potratu lékař pátrá po příčinách. Také informace ohledně zdraví a prospívání miminka mohou snížit riziko komplikací během porodu. S porodnickou částí anamnézy souvisí část gynekologická, která zahrnuje tématiku menstruace, dosavadních gynekologických onemocnění a způsobu léčby. Také kopie zdravotnické dokumentace pomáhá doplnit ucelený soubor informací o předešlém životě.
Vyškolená zdravotnická pracovnice se specializací na odbornou péči o ženu v těhotenství, během porodu a v prvních týdnech mateřství. Její kompetence sahají od vzdělávání klientky v oblasti péče o miminko přes předepisování nezbytných vyšetření až po kontrolu plodu v děloze.
Odborné rozdělení porodu na několik fází, konkrétně na tři doby porodní (otevírací, vypuzovací a porod placenty).
Jedna z alternativních poloh při porodu, při níž rodička zaujímá vertikální pozici.
Lůžkové zařízení pro těhotné ženy, které poskytuje porodní i předporodní péči. Porodnice může vystupovat jako jedno z nemocničních oddělení. Existuje-li jako samostatné zdravotnické zařízení, bývá doplněna gynekologickým oddělením.
Poranění způsobené komplikovaným porodem. Mezi vagínou a močovým měchýřem vznikne otvor, kudy stále uniká moč či stolice. Riziko vzniku močových (čili vesikovaginálních) píštěl se týká téměř výhradně chudých oblastí v rozvojových zemích. Zde absence porodní péče, při níž by se zvolilo vhodné chirurgické řešení, způsobuje úmrtí 5 až 10 rodiček na 1000 porodů. Stav s sebou kromě rizika úmrtí často nese i sociální vyloučení.
zdravotní pracovník specializovaný na péči o ženu v těhotenství, při porodu a během raného mateřství.
Abnormality spojené se štítnou žlázou a jejími funkcemi, především se sekrecí hormonů štítné žlázy (tyroxinu či trijodtyroninu).
Vyjadřuje vztah hřbetu plodu k přední hraně dělohy (např. při pravém postavení plodu hřbet naléhá na pravou hranu).
Souhrnné označení pro veškerá vývojová stádia od narození miminka (nikoli od předpokládaného termínu porodu) až po smrt.
Nastává nejen po prodělaném potratu či porodu mrtvého plodu, ale také jako důsledek komplikovaného, či dokonce zcela normálně probíhajícího porodu. Následkem PTSD žena nejčastěji prožívá úzkost, panické ataky, noční můry, flashbacky a pocit vytržení z reality. Pacientka může podstoupit cvičení zaměřená na traumatickou kognitivní behaviorální terapii (CBT) či metodu desenzibilizace a přepracování pomocí očních pohybů (EMDR). Medikamenty lze aplikovat pouze v případě přidružení deprese.
Neplánovaná ztráta těhotenství před 24. týdnem gravidity. Nazývaný též samovolný či spontánní potrat, představuje protipól interrupce, záměrného ukončení těhotenství umělou cestou
Nebezpečný stav, známý také pod termínem toxémie, který může trápit ženy ve druhé polovině těhotenství. Představuje riziko vážných zdravotních komplikací pro těhotnou ženu i plod. Mezi typické klinické projevy patří vysoký krevní tlak, obsah bílkoviny v moči, změny reflexů i krevní změny.
Výraz označující období před otěhotněním.
Stádium života zahrnující vývoj jedince v děloze matky. Nitroděložní vývoj začíná oplozením vajíčka. Embryonální období trvá prvních osm týdnů života. Následuje období fetální, které v sobě zahrnuje konec prvního, druhý a část třetího trimestru. S blížícím se porodem (obvykle od konce 28. týdne) plod přechází do perinatálního stádia, posledního fáze prenatálního vývoje.
Žena, která poprvé v životě otěhotněla.
Čili prvorodička. Označuje ženu, která porodila poprvé v životě.
Diagnóza, kdy děložní hrdlo v první době porodní nedosáhlo za více než osm hodin kontrakcí průměru čtyři centimetry. Stav může vyžadovat pro urychlení porodu infúzi oxytocinu.
Ženský hormon, jež nabývá v období těhotenství na velkém významu. Zajišťuje imunitní toleranci na plod, čímž zabraňuje jeho vypuzení z dělohy. Mezi další úkoly progesteronu patří tišení bolestí, podpora rozvoje mléčné žlázy, zvětšování prsou, změkčování tkání a zabraňování vzniku předčasných kontrakcí. Jeho uklidňující a tišící účinky mimo jiné zpomalují i činnost střev. Nese nedílný podíl na vzniku mnoha příznaků těhotenství, mezi něž patří právě zácpa, dále únava či nevolnost. Produkce progesteronu probíhá ve žlutých tělískách uvnitř vaječníků. V případě oplodnění vajíčka přebírá funkci sekrece vyvíjející se placenta a v menší míře i nadledvinky.
Ženský hormon, jehož sekrece probíhá ve vaječnících, konkrétně ve žlutém tělísku. Progesteron spolu s estrogenem připravuje každý měsíc dělohu (mateřské lůno) pro případné přijetí těhotenství. Dojde-li k oplodnění, oba těhotenské hormony podpoří vývoj vajíčka. Progesteron dále zajišťuje optimální produkci mléka a umožňuje kojení.
Hormon, k jehož zvýšené sekreci hypofýzou dochází obvykle při těhotenství a během kojení. Stimuluje rozvoj mléčné žlázy a napomáhá laktaci. Riziko představuje nadměrná produkce prolaktinu pro rozvoj poruch menstruace, při nichž dochází k postupnému vymizení periody čili nemožnosti otěhotnět.
Jeden z anomálních úponů pupečníku. Za takzvanou velamentózní inzerci se považuje umístění pupeční šňůry mimo dělohu, zatímco plod se stále nachází uvnitř lůna. Jedná se o nouzovou porodní situaci, jež ohrožuje miminko na životě.
Skupina látek podobným hormonům, jež vznikají v mnoha orgánech nezávisle na orgánové soustavě. Nepřenášejí se krví, naopak účinkují v místě vzniku. Použití umělé formy prostaglandinů má význam pro otevření děložního hrdla i vyvolání děložních stahů.
Porodní situace, kdy narození miminka trvá déle než 18 hodin. Pokud není porod ukončen po 24 hodinách od začátku, potencionálně ohrožuje novorozence. Prodloužený (či nepostupující) porod způsobuje slabá děložní činnost či kefalopelvický nepoměr. Po důkladném vyšetření porodních cest a polohy plodu lékaři obvykle přistoupí k infuzi s oxytocinem.
Přítomnost bílkoviny v moči.
Bílkovina, jejíž produkci zajišťují leukocyty (bíle krvinky). Poskytují tělu ochranu před bakteriemi, viry a dalšími cizorodými látkami.
Silné svědění pokožky během pokročilého stádia gestace, které postihuje přibližně každou pátou těhotnou ženu.
Za nedonošené dítě se považuje miminko narozené před ukončeným 37. týdnem těhotenství.
Stav, kdy dojde k protržení plodového vaku ještě před nástupem porodu.
Porod, jenž nastal před ukončeným 37. týdnem těhotenství. Dítě narozené tímto způsobem lékaři hodnotí jako nedonošené.
Soubor kurzů pro těhotné ženy nacházející se především ve třetím trimestru. Smyslem je zajistit psychickou připravenost budoucích matek na porod a mateřství. Lekce mají informační charakter a pokrývají oblast těhotenství, porodu, kojení, péče o dítě a zvládání nároků role matky.
Typ porodu, jehož délka trvání dosahuje maximálně dvou hodin. Probíhá spontánně s rychlým nástupem děložních kontrakcí. Klinická rizika představují zejména poranění děložního hrdla i pochvy, natržení hráze a vznik krevních výronů. U novorozence se může vyskytnout nitrolebeční krvácení v důsledku náhlých a silných tlakových změn.
Jelikož se s potermínovou graviditou pojí řada rizik pro plod i matku, lékaři obvykle doporučují indukci porodu. Za přenášení se považuje minimálně ukončený 42. týden těhotenství, tj. období, kdy placenta začíná stárnout a projevovat funkční nedostatečnost. O miminku narozeném v tomto období se hovoří jako o přenošeném, případně přezrálém.
Jedná se o patologickou polohu při porodu. Osa plodu směřuje kolmo na podélnou osu dělohy: hlavička je uložena na jedné lopatě kosti kyčelní a pánevní konec na druhé.
V pitném režimu těhotné ženy by měly převládat ovocné či zázvorové čaje, ředěné džusy, zeleninové šťávy a neperlivá voda. Dostatek vitamínů a minerálů lze pravidelně dodávat tělu příjmem mléka a smoothie. Zcela nevhodnou volbu představují nápoje s obsahem kofeinu a chininu, alkohol i některé bylinkové čaje. Gynekologové doporučují denní příjem tekutin během prvních dvou trimestrů v množství 1,5 litrů (8 standardních skleniček) denně, během pokročilejšího stádia těhotenství lehce vyšší.
První tuhá strava pro miminko, která se podává v době, kdy nutriční hodnoty mléka přestávají dostačovat požadavkům vyvíjejícího se organismu. Příkrmy lze krmit kojence již po čtvrtém měsíci věku při užívání počáteční výživy či kombinace náhradního a mateřského mléka, v případě kojení až po šestém měsíci. První výživové přídavky charakterizuje jemná mléčná kaše či namixovaná zelenina (obvykle mrkev). Jak se dítě učí žvýkat a kousat, později se přistupuje k tužší konzistenci i pestřejšímu výběru použitých surovin. Rozhodnutí o zavedení nemléčných přídavků stravy by mělo spadat do kompetencí pediatra.
Filozofie porodu, která usiluje o minimalizaci lékařského zásahu, a to zejména využívání anestetik a chirurgických zákroků: epiziotomie, klešťového porodu, císařského řezu apod.
Čili pupeční šňůra. Dočasný orgán spojující pupek plodu s placentou matky. Během nitroděložního vývoje zajišťuje přenos energetických zdrojů, kyslíku a odpadních látek mezi oběma organismy. Někteří lékaři po porodu zvolí seříznutí skalpelem, jiní doporučují vyčkat na jeho samovolné odpadnutí.
céva, která odvádí odkysličenou krev z plodu do placenty. Pupečníkové tepny vycházejí z levé a pravé vnitřní tepny kyčelní miminka, po narození se části v blízkosti placenty uzavírají a pozvolna obliterují.
Závažná bakteriální infekce ledvin.
