A (60) | B (16) | C (26) | D (24) | E (30) | F (21) | G (14) | H (35) | I (16) | J (2) | K (24) | L (13) | M (33) | N (11) | O (21) | P (97) | R (7) | S (33) | T (30) | U (2) | V (28) | Z (15) toxoplazmóza = parazitární onemocnění
TP = předpokládaný termín porodu
TP = třetina těhotenství, těhotenství je tvořeno třemi trimestry
testosteron = mužský pohlavní hormon
trofoblast - tkáň placenty
tripletest = odběr krve na AFP – alfafetoprotein (produkují ho fetální orgány (orgány vašeho děťátka) - játra a žloutkový váček plodu), HCG - choriový gonadotropin, E - estriol. Podle výsledných hodnot lze zhodnotit nebezpečí vývinu vrozené vývojové vady (VVV) plodu - např. tzv. Downova syndromu.
K dalším nezbytným vyšetřením krve patří vyšetření na HIV – protilátky, HbsAg (protilátky po prodělané infekční žloutence typu B).
Thorax AP = předozadní průměr hrudníku
Čili středomořská anémie. Skupina geneticky podmíněných onemocnění krve, která vznikají v souvislosti s poruchou tvorby hemoglobinu. Dochází tak k poklesu produkce krevního barviva hemoglobinu, čímž vznikají problémy s dopravováním kyslíku ke tkáním. Onemocnění může mít i těžký průběh a vést u žen k neplodnosti.
Dědičné onemocnění, mezi jehož klinické projevy patří mentální i fyzické postižení, křeče či zvětšení obvodu hlavy. Neexistuje léčba, progresivní choroba může vést až ke smrti. Nejohroženější skupinu tvoří etnikum aškenázských Židů.
Závažná forma ranní nevolnosti. Komplikace v těhotenství, která je charakteristická přetrvávajícími a silnými žaludečními obtížemi, které může doprovázet zvracení. Nemocnou ženu trápí potíže s udržením přiměřeného příjmu potravy a tekutin.
Test založený na analýze moči či krve. Podle hladiny hormonu hCG indikuje přítomnost těhotenství.
Vrozená nemoc nazývaná také agniom, jež se projevuje rozšířením či zduřením stěn drobných kapilár.
Jinak též nazývaný surfankant. Jedná se o fosfolipid vyskytující se na vnitřním povrchu plicních sklípků. Reguluje povrchové napětí plicních sklípku, čímž zabraňuje jejích smrštění následované kolapsem. Nedonošené děti obvykle postrádají potřebné množství surfankantu, aby dovedly dýchat bez lékařské asistence.
Způsobující vady či abnormální vývoj miminka v děloze
Termín, znamenající v češtině třetirodička, označuje matku, která za život přivedla na svět tři potomky.
Neobvyklá komplikace, kdy plod během porodu vykazuje známky stresu. Zpravidla se jedná o příznak nesprávně probíhajícího porodu. Chronická tíseň se může projevovat zpomaleným srdečním rytmem plodu či přítomností smolky (čili mekonia, první stolice novorozence) v plodové vodě.
Potlačení kontrakcí děložního svalstva během předčasného porodu, čehož lze dosáhnout aplikací tokolytik.
Ztráta tělesných funkcí doprovázená silnou záchvatovou aktivitou.
Známá také jako preeklampsie. Jedná se o závažný stav se zvýšeným rizikem výskytu od 20. týdne gravidity, který může přivodit zdravotní komplikace plodu i těhotné ženě. Příznaky zahrnují vysoký krevní tlak, přítomnost bílkoviny v moči, změny v krvi, otoky rukou, chodidel či tváře a další problémy.
Původcem této infekce je parazit, který může napadat a poškozovat tkáně, včetně mozkové tkáně, a to zejména ve fetálním a perinatálním období vývoje. K přenosu do hostitelského organismu dochází při kontaktu s oocysty: například přiložením rukou k ústům po zahradních pracích, po čištění kočičí toalety, konzumaci syrového či nedovařeného masa, eventuálně po styku rukou s ústy během práce s těmito surovinami. Mezi klinické projevy tohoto infekčního onemocnění se řadí horečka, únava, otoky lymfatických uzlin (především v oblasti hlavy a krku) a bolesti hlavy či svalů.
Jedná se o poranění, která mohou vzniknout během porodu. Jejich závažnost se u každého případu liší: od natržení kůže hráze až po hluboké poškození sliznice, podkožního vaziva, svalů i řitního svěrače. U neošetřených ruptur se zvyšuje riziko krvácení a zánětlivých procesů.
Pohlavní infekce, jejímž původcem je prvok Trichomonas vaginalis (bičenka poševní).
Pohlavně přenosná choroba s extrémně vysokou prevalencí u mužů i žen (cca 170 milionů nakažených ročně). K přenosu dochází během sexuálního styku. Mimopohlavní šíření předpokládá zanedbání hygienických zásad: například společné užívání jedné žínky, ručníku či mokrého oblečení. Klinické projevy zahrnují nažloutlý, nazelenalý či hnědý (často pěnivý) poševní výtok se silným zápachem, bolesti během sexu a močení, podráždění a svědění v oblasti genitálií, výjimečně i bolest břicha.
Normální délka těhotenství se pohybuje kolem devíti měsíců. Každý ze tří trimestrů tvoří jednu třetinu této doby. Během gestačního období tedy projde žena prvním, druhým a třetím trimestrem, jehož vyvrcholením je porod.
Stav, známý též jako Edwardsův syndrom, kdy se v plodu nacházejí tři kopie chromozomu 18, namísto dvou. Závažnou prognózu charakterizuje zejména riziko vzniku abnormálních charakteristik jedince, jako je drobná čelist, nedostatečný obvod hlavy, nízké posazení uší, růstová restrikce plodu, obtížné dýchání, potíže s přijímáním potravy i srdeční poruchy. Nemoc v neposlední řadě vede k rozvoji těžké mentální retardace a celkovému zpomalení růstu a vývoje.
Vnější buněčná vrstva, která hraje klíčovou roli především v rané embryogenezi (konkrétně období gastrulace). Buňky trofoblastu poskytují miminku výživu získanou z krve matky a podílejí se na formování placenty.
Vyšetření krve, jehož podstatou je indikace případného rizika vrozených vývojových vad či závažných stavů plodu, například Downova syndromu. Výstupem analýzy je také zjištění (ne)přítomnosti dvojčat v děloze.
Srážení krve v cévách a srdci, které vede k tvorbě krevních sraženin (trombů).
Typ mimoděložního těhotenství, kdy se oplodněné vajíčko zahnízdí ve vejcovodu.
