Z extrému do extrému
Existují rodiče, kteří jezdí do nemocnice s každou malicherností. S vyrážkou, se zvýšenou teplotou, která dva dny nechce klesnout, s bolavým bříškem, s nadýmáním. Je toho spousta. A není divu, že lékaři jsou z těchto úzkostlivých maminek a tatínků unavení. Na jednu stranu je třeba pochopit i rodiče, kteří se zkrátka bojí. A ani vážné případy z posledních let, kdy nečinnost zdravotnického personálu měla fatální následky, na klidu nepřidají.
Existují ale i rodiče, kteří se snaží veškeré problémy vyřešit doma a k lékaři zajedou opravdu jen v krajní nouzi, kdy už jsou bezradní. V takových případech jde ale skutečně o život a záchranná služba zavolaná dřív by nebyla na škodu.
Je těžké odhadnout moment, kdy je zle a kdy ne. I tak by vás ale některé symptomy měly varovat!
Mdloby
Jste ve stresu, máte hlad nebo žízeň, jste nadmíru unavení, vyčerpaní, točí se vám hlava, klesl vám nízký tlak a tělo šlo k zemi. Omdlení je rizikové i u dospělého, většinou ale víte, co za tím stojí, protože dokážete potíže pojmenovat a odhalit zdroj potíží. U dětí je to ale jiné. A pokud omdlí, okamžitě se vydejte k lékaři. Možná tušíte, co to způsobilo, ale je nezbytné, aby bylo dítě pod kontrolou a prošlo sérií vyšetření.
Může jít o “banalitu”, která potkala dítě jen jednorázově a nebude se více opakovat, na druhou stranu může jít i o jeden z projevů vážnější nemoci.
Nestabilní pohled
Díváte se na svoje dítě a jeho oči neudrží směr? Okamžitě se vydejte do nemocnice nebo volejte záchranku. Proč? Panenky by totiž měly být soustředěné a pevné “ve svém postoji”. Jakmile ujíždí, něco v těle nefunguje podle pravidel a je třeba rychle jednat.
Pomysleli jste na otřes mozku? Na extrémně nízký tlak? Na mdloby? Mohou vypovídat službu některé z orgánů nebo oslabovat funkce srdce a mozku. Někdy je i hůř. Je nezbytné, aby lékař dítě prohlédl a v ideálním případě si ho nechal v nemocnici na pozorování. Podle toho, jedná-li se o vážné potíže nebo “jen” syndrom líného oka, se určí další léčba.
Zpátečka ve vývoji
Dítě chodí, má slušnou motoriku, začíná mluvit. A pak během týdne nic. Naopak. Spousta dovedností ho opustí. Je problém udržet malou lžičku nebo plastovou kočičku, nenarovná dlaň, aby pohladilo kocoura, rozpětí zvuků se omezí jen na hlasité křičení a chrčení, odmítá vstát a jít. Něco je špatně. Pokud si totiž dítě nějaké dovednosti osvojí, je nepřirozené, aby je ztratilo. Mohou se omezit, protože se prcek soustředí na něco jiného, ale paměť nedovolí, aby se je musel učit znovu od začátku.
Dítě pár dní pozorujte a pokud se nic nezmění, kontaktujte pediatra. Ten vás buď uklidní, nebo pošle na další zevrubná vyšetření, kde se přijde anomálii na kloub.
