Co je to dehydratace miminka?
Tělo malého dítěte je tvořeno přibližně ze 75 procent vodou, jež představuje součást každé buňky. Voda je doslova životně důležitá takřka pro vše, pokud jde o lidské tělo, včetně:
- Regulaci tělesné teploty.
- Přenos živin do buněk.
- Zdraví orgánů a tkání.
Vaše miminko přirozeně ztrácí vodu prostřednictvím mnoha fyziologických dějů, jako je:
- Pláč.
- Močení.
- Odchod stolice.
- Dokonce i dýchání.
Voda do těla naopak přichází pochopitelně pitím či jezením.
Řada věcí může narušit rovnováhu mezi ztrátou a přísunem tekutin. Například průjem či zvracení dítěte vede k rychlejší ztrátě tekutin, tedy i ke zvýšenému riziku dehydratace.
Typy dehydratace u miminka
Hydratace není jen o nedostatku vody, neboť organismus potřebuje též elektrolyty. Jedná se o minerály, jako je fosfor, sodík, draslík, vápník či chlor, které se podílejí na řadě metabolických procesů, včetně regulace rovnováhy tekutin.
Lékaři rozeznávají tři základní typy dehydratace:
- Hypoosmolární dehydratace: nedostatek elektrolytů.
- Hyperosmolární dehydratace: ztráta vody.
- Izoosmolární dehydratace: nízká hladina vody i elektrolytů.
Příznaky dehydratace miminek
Mezi nejčastější symptomy dehydratace u malých dětí patří:
- Suché rty.
- Suchá ústa.
- Suché sliznice.
- Bledost.
- Koncentrovaná moč, jež má tmavě žlutou či oranžovou barvu.
- Nadměrná ospalost.
- Zácpa.
- Méně než šest mokrých plenek za 24 hodin.
- Podrážděnost.
- Nezájem o láhev či kojení.
- Žádné slzy při pláči.
- „Utopená“ fontanela (měkké vazivové spojení na hlavě v místech, kde se setkávají kosti utvářející lebku).
- Vrásčitá kůže.
U miminek může dojít k dehydrataci rychle. Proto by si maminka měla dávat pozor na výše uvedené příznaky, a to zejména pokud je dítě nemocné, přehřáté nebo má potíže s krmením (např. při kojení či růstu zubů).
Příčiny dehydratace miminka
K dehydrataci může vést řada faktorů. Ačkoli tato zdravotní komplikace může postihnout každou věkovou kategorii, u malých dětí se objevuje nejčastěji. Proč je tomu tak?
- Metabolizují rychleji, tedy tělo dítěte využívá vodu vyšším tempem.
- Tělo miminka je z větší části (78 % u novorozence) tvořeno vodou než tělo dospělého jedince (cca 60 %).
K důvodům, proč dochází k dehydrataci kojenců a novorozenců, spadají zejména tyto:
- Problémy s kojením: kojené děti mohou trpět dehydratací, pokud se nepřikládají správně, nekrmí se dostatečně často či dlouho, případně má matka problém s produkcí mléka.
- Problémy s krmením z lahve: k dehydrataci dochází v podstatě ze stejných důvodu jako u kojených miminek: buď dítě málo často pije z láhve, nebo přijímá při každém krmení nedostatek kojenecké formule, případně odsátého mateřského mléka.
- Horečka: zvýšená tělesná teplota malého dítěte může způsobit výraznější ztrátu tekutin. Navíc miminko s horečkou mívá tendenci odmítat krmení.
- Nadměrná expozice teplu: extrémní vlhkost a vysoká teplota, pocházející typicky z letního slunce, může způsobit pocení, tedy odpařování vodnaté tekutiny přes kůži dítěte.
- Průjem: pokud se u vašeho dítěte objeví průjem, při každém úniku stolice dochází někdy až ke značnému úbytku tekutin.
- Zvracení: při dlouhodobé neschopnosti udržet většinu potravy v žaludku nastává riziko rychlé dehydratace a ztráty živin.
- Odmítání potravy: miminko může mít tendenci odmítat prso či láhev v případě bolestí či celkově pocitu nemoci. Při ucpaném nosu, bolesti ucha či bolesti v krku hrozí narušení sání a polykání.
Dehydratace u novorozenců a malých kojenců bývá důsledkem přijímání nedostatečného množství tekutin pro náhradu ztráty tekutin. U starších kojenců a batolat se objevuje vyšší riziko dehydratace z důvodu nemoci v porovnání novorozenci.
Léčba dehydratace miminka
Léčba dehydratace závisí na příčině a závažnosti stavu, stejně jako na věku dítěte.
U novorozenců a kojenců mladších tří měsíců bude ze strany lékaře zřejmě patrný zájem provést prohlídku. V případě přetrvávajícího průjmu, případně jiné zdravotní komplikace, váš poskytovatel zdravotní péče s nejvyšší pravděpodobností bude dítě chtít vidět nezávisle na jeho věku.
Jestliže miminko vykazuje možné známky dehydratace, žena by měla zavolat dětskému lékaři, který vám dovede sdělit, zda je třeba zajít do ordinace a/nebo doporučí vhodnou léčbu.
Maminky by si mely uvědomit, že těžká dehydratace může představovat až život ohrožující stav. V případě závažných symptomů je proto namístě vyjet na pohotovost.
Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, pokud u vašeho dítěte propukl některý z následujících symptomů:
- Propad velké fontanely pod úroveň lebeční kosti.
- Průjem trvající déle než osm hodin.
- Potíže s krmením (ať už z láhve, nebo z prsu).
- Horečka u dítěte mladšího 3 měsíců.
- Zvracení po dvou krmeních v řadě.
- Apatie.
- Snížená tvorba slz i slin.
- Velmi suché sliznice (popraskané rty, oschlý jazyk).
- Hluboké dýchání.
- Tmavé kruhy okolo očí.
- Jiné dlouhotrvající a závažné symptomy dehydratace.
Léčba v domácím prostředí
V případě mírných příznaků dehydratace lékař může doporučit domácí léčbu a pečlivé sledování příznaků u dítěte.
Pravděpodobně vám bude doporučeno provést následující kroky:
- Věnujte pozornost krmení a mokrým plenkám vašeho dítěte.
- Přesuňte miminko na chladné místo a odstraňte z něj přebytečné oblečení či přikrývku, jestliže je okolní teplota vysoká a dítě se přehřívá.
- Často nabízejte prso či láhev, obzvláště pokud dítě má tendenci při krmení přijímat málo tekutiny.
- Další nápoje, jako je rehydratační roztok (např. Pedialyte), voda, džus nebo soda, lze podávat dítěti pouze se svolením lékaře. Nejenže tyto nápoje nemusí odpovídat věku. Nevhodná tekutina, popřípadě nevhodné množství tekutiny může prohloubit dehydrataci. Pokud dětský lékař doporučí tekutinu pro orální rehydrataci, postupujte podle jeho pokynů. Tyto nápoje se liší od ostatních obsahem elektrolytů, přičemž jsou navrženy speciálně pro rychlou rehydrataci.
Prohlídka v ordinaci lékaře
Pokud vám lékař doporučí přivést dítě na prohlídku, můžete očekávat důkladné vyšetření ve snaze stanovit optimální postup léčby.
U kojících rodičů může lékař žádat kontrolu přisátí miminka, stejně jako techniky kojení. V případě nedostatku mateřského mléka může být matce doporučeno poradit se s laktačním poradcem či kompenzovat nedostatek kojeneckou formulí.
Lékař by měl rovněž provést celkové vyšetření zdravotního stavu miminka. Může předepsat medikament k léčbě případné infekce.
Léčba v nemocnici
Při závazné formě dehydratace by maminka měla vyrazit s dítětem do nemocnice.
Doktoři pravděpodobně budou sledovat příjem a výdej tekutin dítěte. Mohou vaše dítě také dát na „kapačky“ (nitrožilní infúze) pro kompenzaci ztrát tekutin. Učiní tak zejména při potížích s krmením, popřípadě při silném zvracení či průjmu.
Mohou také předepsat farmaceutikum pro léčbu nejrůznějších onemocnění, jakož i jeho skryté příčiny.
Prevence
Efektivním způsobem pro zabránění dehydratace je kromě příznaků a příčin také prevence, spočívající zejména v následujících zásadách.
Krmte novorozence často
Pokud krmíte z lahve, každé dvě až tři hodiny nabídněte 300 až 900 mililitrů kojeneckého mléka, případně odsátého mateřského mléka.
Při kojení přikládejte vaše dítě k prsu alespoň každé tři hodiny, a to po celý den (i noc). Neváhejte probudit miminko ke krmení, pokud se „čas naplnil“. Až se postupem času děťátko naučí přijímat více tekutin při každém krmení, můžete intervaly prodloužit.
Nepřerušujte krmení ve snaze zastavit průjem či zvracení. Vaše dítě potřebuje kompenzovat ztrátu. Proto pokračujte v kojení či krmení z lahve tak často, jak jen je to možné, dokud je vaše dítě nemocné a zotavuje se.
Sledujte mokré plenky a přibývání na váze
Všímejte si, kolik mokrých plenek vyprodukuje miminko za jeden den. Pravidelně navštěvujte pediatra pro monitoring optimálního nárůstu tělesné hmotnosti.
Vyhýbejte se velkému horku
Pokud je venku „vedro“ nebo vlhko, snažte se přesunout procházku s miminkem najindy. Jestliže je nezbytné dítě vzít ven, maminka by měla zajistit, aby zůstávalo co nejvíce ve stínu ve stínu a v klidu, a to z hlediska fyzického i duševního stavu.
K přehřívání dochází také typicky v autě nebo v dusné místnosti, jestliže je dítě „nabalené“.
Snažte se udržet vaše dítě v pohodlí a často nabízet prso či lahvičku.
Minimalizujte podávání vody
Mezi jednotlivými krmeními není třeba dávat dítěti láhev vody v rámci prevence dehydratace. Ve skutečnosti je nejlepší se tomu vyvarovat, pokud lékař neurčí jinak.
Voda pouze „naplní žaludek“, přičemž neposkytne dítěti žádné živiny. Zato mateřské mléko a kojenecká formuje dodávají vašemu miminku nejen tekutiny, ale i výživu.
Americká pediatrická akademie doporučuje odložit konzumaci vody alespoň do 6. měsíce věku a omezit její denní spotřebu na 100 až 240 mililitrů.
Pokud je velmi horký den nebo si myslíte, že miminko potřebuje hydratovat více než obvykle, můžete mu dát další láhev s umělou výživou či odsátým mlékem, případně jej častěji přikládat k prsu.
Zamezte šíření choroboplodných zárodků
Maminka by měla dbát na časté umývání, a to zejména před přípravou umělého mléka, stejně jako po přebalování a koupání. Proto se vyplatí mít vždy poblíž dezinfekční prostředek na ruce.
Požádejte členy vaší rodiny a přátele o pravidelné mytí rukou, jakož i o to, aby se vyhnuli návštěvám miminka v případě nemoci. To je obzvláště důležité tehdy, když se vaše dítě nachází v novorozeneckém či raném kojeneckém období života.
Slovo na závěr pro maminky
Miminka během dne přirozeně ztrácejí tekutiny z organismu. „Na oplátku“ krmením a pitím tekutiny přijímají. Pokud dojde k narušení této přirozené rovnováhy, pochopením příčin, varovných signálů a léčby této zdravotní komplikace můžete efektivně vyřešit situaci, případně alespoň zabránit zhoršování stavu.
V případě zpozorování symptomů dehydratace je na místě poradit se s vaším lékařem o dalších krocích. Konzultaci s lékařem lze považovat za dobrý nápad i v případě obav ohledně stravovacích návyků, tělesné hmotnosti či úrovně hydratace u dítěte.
