Pásmová nemoc
Cestování je fajn, ale má svá úskalí, se kterými se musíte vyrovnat a nemůžete je nijak ošálit. Překročení dvou pásem na západ nebo na východ by nemělo představovat pro organismus větší zátěž, ale vydáte-li se dál, může být na zdravotní potíže zaděláno. Procesy v těle na nestandardní situaci téměř okamžitě zareagují a funkce, na které se jinak “za běžného provozu” můžete spolehnout, začnou stávkovat.
Nadměrná únava, insomnie, bolesti hlavy, přecitlivělost, zažívací potíže, svalová slabost, brnění v končetinách. To všechno vás může při narušení vnitřních biologických hodin potkat. Dospělý člověk to dokáže většinou překonat do druhého dne. Jak je to ale s kojenci nebo předškoláky? S těmi, kteří neumí s tělesnými rytmy tak dobře pracovat a musí se jen poddat tomu, co se s nimi děje?
Trable s nejmenšími?
Cestování s malým miminkem půl roku věku není příliš časté, ale pokud máte přece jen toulavé boty nebo chcete navštívit rodinu v cizině, moc jiných možností vám nezbývá. Na delší vzdálenosti představuje i u velmi malých dětí letadlo přijatelnější variantu než cesta autem nebo vlakem, kde nebývají vhodné hygienické podmínky.
Režim novorozenců a kojenců je jasný - jídlo a spánek. Tím tráví většinu dne i noci. A zaběhnuté rituály nehodlají měnit ani při cestování letadlem. Vzbudí se na umělou stravu nebo kojení a pak většinou do pár minut usnout. Jen nezapomínejte pravidelně přebalovat a nechat odříhnout. Jde o maličkosti, které by vám v případě zanedbání mohly způsobit velké potíže. Jet leg takto malé děti vůbec netrápí. Mohou být jen trošku rozmrzelé z houpání, permanentního šumu na palubě nebo tlaku v uších, ale nic víc. Cesta jejich režim v žádném případě nerozhodí. Vnitřní biorytmus je tak silný, že se nemusíte negativních dopadů pásmové nemoci bát. S největší pravděpodobností se jim vyhne. A nezáleží na tom, na kterou světovou stranu letíte nebo v kterou denní a noční dobu.
Jediný problém spojený s delší vzdáleností se týká změny prostředí. Pokud letíte v lednu z třeskutých mrazů do exotiky a pětatřiceti stupňů, může to být pro dítě šok. Jiný vzduch, hustota, vánek, vlhkost. Na to může miminko zareagovat nepřiměřeně, ale do pár hodin si zvykne.
Pokud je miminko citlivější, dbejte na to, aby většinu času cítila vaši blízkost. Mějte je na ruce, položené na břiše nebo na hrudníku, chovejte, houpejte, tulte se. Fyzický kontakt je v neznámém prostředí pro děti naprosto klíčový a zaručí vám klidný přelet.
Malí nezbedníci
U batolat, která už nespí tak moc jako kojenci nebo dokonce novorozeňata, je to složitější. Na hry vsedě se ještě necítí, ale zároveň by chtěly všechno prozkoumat a vidět. Na tom není nic špatného, ale myslete na to, že zatímco dítě držíte na uzdě a snažíte se, aby vydrželo na svém místě, protínáte jedno časové pásmo za druhým. Uspat dvouleté nebo tříleté dítě na povel je ale téměř nemožné. Naštěstí existují přírodní metody, jak jít spánku naproti a zabránit přetažení a bolesti hlavy u malých cestovatelů.
Můžete zkusit odvary z meduňky nebo heřmánku, ale většina rodičů si chválí melatonin. Hormon spánku je pro tělo přirozený, působí jako antioxidant, reguluje hladinu kortizolu (stresový hormon), udržuje v rovnováze cirkadiánní rytmus. O jeho použití se ale poraďte s pediatrem, abyste měli jistotu, že je pro vaše dítě vhodný.
Po příletu do cílové destinace mohou být děti lehce podrážděné. Nezbývá než investovat čas do regenerace organismu. Existuje celá řada triků, jak tělo ošálit a vrátit do pohody o něco rychleji.
- Vyhýbejte se ostrému slunci a na procházku vyjděte před setměním
- Po několik dní nezatahujte závěsy ani rolety a buďte závislí na přirozeném světle
- Nezapomínejte na jídlo v pravidelných časových odstupech (v letadle i na dovolené)
