Přirozeně? Někdy to prostě nejde
Každá žena chce na svět přivést dítě bez zbytečného humbuku, bolesti a skalpelu. Ne vždy tomu tak osud chce. Někdy tomu brání poloha koncem pánevním, jindy odhadovaná váha přesahující čtyři kilogramy nebo ženina preeklampsie, špatný fyzický stav a vyšší věk.
Není třeba se bát. Ve Velké Británii se císařský řez provádí zcela běžně. Tam si ženy musí naopak vybojovat přirozený porod. Jizva je většinou vedena tak, aby kopírovala podbřišek, byla pod linií bikin a bez potíží ji skrylo spodní prádlo. Bohužel musí porodník proříznout všech osm vrstev kůže a rekonvalescence vyžaduje pravidelnou péči. Právě ta rozhodne o tom, jak bude jizva po letech vypadat.
Nevalný začátek
První chvíle po císařském řezu se od klasického porodu liší. Sestry novorozeně ženě přiloží na hrudník, ale operace pokračuje dál. Po šití dochází k převozu na jednotku intenzivní péče, kde čerstvá maminka stráví minimálně čtyřiadvacet hodin, aby se její stav po chirurgickém zákroku stabilizoval. Systém je ale nastavený tak, aby se i ve ztížených podmínkách budoval vztah mezi ženou a miminkem a podpořila se produkce mateřského mléka. Zdravotnický personál v pravidelných časových odstupech matce dítě nosí a umožňuje jim trávit pár chvil společně. Mimo to dostane žena zevrubný návod na postup pro co nejrychlejší rekonvalescenci po operaci.
Rychleji to nejde? Ne!
Pokud to zdravotní stav novopečené maminky umožňuje, měla by udělat první kroky už druhý den po porodu. Při neopatrném, trhavém nebo prudkém pohybu se ale mohou dostavit mdloby nebo palčivé bolesti v místě řezu. Není nutné hrát si na hrdinku, prosba o pomoc není v takových chvílích ostuda. Potíže může činit nejen samotná chůze, ale i vstávání z postele, sedání na židli nebo na záchod a obyčejný kašel, smích a kýchání. Při vstávání se musí žena převalit na bok, aby nenamáhala spodní břicho, a pomalu se vzpírat na ruce až do sedu a při projevech emocí si část kolem pupíku zlehka přidržovat a držet záda v jedné rodině.
Dvojí ochrana
Ženy se většinou zaměřují na péči v podobě mastiček a olejíčků. Není třeba utrácet horentní sumy, jde jen o promaštění postiženého místa. Skvěle poslouží vepřové sádlo, které se dostane i do hlubších vrstev kůže. Stačí masírovat dvakrát denně, ráno a večer, po dobu deseti minut. Po půl roce pravidelné masáže začne jizva blednout a riziko vrůstu do podkoží a tvorby kožního převisu bude minimální. Mimo to je třeba dodržovat základní rutinu, zpevňovat pánevní dno, nosit spodní prádlo s vysokým pasem nebo fixační kalhotky, přijímat potraviny bohaté na vlákninu a sprchovat se vlažnou vodou.
Pod drobnohledem
V průběhu hojení mění jizva barvu i tvar, její bezprostřední okolí svědí a svádí k poškrábání. Výjimkou není ani ztráta citlivost v místě řezu. Dostaví-li se ale vážnější komplikace, je třeba vyhledat lékaře.
- Vysoké horečky
- Rozestoupená jizva
- Hnisavý výtok
Informační tabu
Existují témata, o kterých se příliš nemluví. Týkají se ale všech. Problémy s vylučováním jsou předzvěstí zdravotních komplikací, právě proto je třeba dbát na pravidelnost i po porodu. Bolest v místě jizvy nedovoluje vyvinout při vyměšování dostatečný tlak, na druhou stranu může několikadenní pauza způsobit velké potíže. Řešením je zvýšený příjem surovin s vysokým obsahem vlákniny. Stačí zařadit ovesné vločky, celozrnné pečivo, sušené švestky, meruňky a fíky, otruby, psylium nebo gel ze lněného semínka.
Při porodu jde především o matku a dítě, jizva je jen nenápadná skvrnka. Vytvořte si plán a do půl roku o ní nebudete vědět.
