Jaké jsou důvody k císařskému řezu ze strany matky?
- závažná interní onemocnění, např. srdeční choroby, těžké oční vady
- výška ženy pod 155 centimetrů, zde hrozí tzv. kefalopelvický nepoměr (pánev je menší než hlavička dítěte)
- defekty vnitřních pohlavních orgánů (myomy - nezhoubné nádorky v děloze) nebo anomálie pánve, např. po úrazu nebo vrozené
- infekční nemoci v porodních cestách (herpes progenitalis, syfilis)
- porod ženy, která je po závažných operačních zákrocích na děloze
- EPH gestóza (viz kapitola „Rané gestózy")
V neposlední řadě se ukazuje též přenášení, která trvá déle než 12 dní, a předchozí několikeré indukce k porodu vůbec nezabraly (procento je mizivé, avšak existují ženy, u kterých se nikdy nedostaví děložní kontrakce).
Stále významným faktorem pro rozhodnutí, zda volit porod císařským řezem je skutečnost, že žena již císařským řezem rodila. Rozhodující je však typ řezu na děloze, proč se předchozí císařský řez dělal a jak se žena hojila. Také rozhoduje velikost tohoto plodu. Není tedy pravidlem, že pokud žena již jednou císařským řezem rodila, jinak rodit nemůže.
Jaké jsou důvody k císařskému řezu z pohledu na plod?
- neúplný konec pánevního dna (nenaléhají hýždě)
- nepříznivé polohy - šikmá, příčná a nebo poloha podélná koncem pánevním hýždě, kde se předpokládá hmotnost plodu menší než 2 500 gramů nebo větší než 3 500 gramů
- vícečetná těhotenství v různých polohách
- velký plod, když se předpokládá tzv. kefalopelvický nepoměr. Tedy, že prostor, který vytvoří pánev, je podstatně menší, než bude hlavička dítěte
- Nezanedbatelným problémem při spontánním porodu je též vcestné lůžko (placenta praevia), které překrývá ústí děložního hrdla a při vaginálním porodu by vznikly velké problémy.
- Sekundární císařský řez - provádíme tam, kde dojde k ohrožení života nebo zdraví matky a plodu náhle, většinou v průběhu porodu.
Proč se těhotné ženy rozhodují pro císařský řez kvůli plodu?
- nepostupující porod - dlouhou dobu probíhá I. doba porodní a porodní nález je stále stejný a nezvětšuje se
- hrozící ruptura (prasknutí) dělohy, ohrožuje matku na životě a řeší se císařským řezem
- Inertia uteri - nereaktivní děloha. Jedná se o stav, kdy nedochází k děložním stahům, a tím pádem nedochází k otevírání porodního kanálu
- Důvody ze strany plodu:
- hypoxie plodu - náhle dojde k menšímu přísunu kyslíku k dítěti. Tento fakt se zjistí CTG záznamem
- abrupce (předčasné odloučení) placenty je další nebezpečný stav, který ohrožuje dítě na životě
- tzv. vysoký přímý stav - dítě je i přes postupující nález na děložním hrdle (otevírání porodního kanálu) vysoko v pánvi a nic nenasvědčuje tomu, že do pánve bez rizika klesne
- pupečníkové komplikace
Jak se postupuje, pokud se lékaři rozhodnou pro císařský řez?
Při operativním způsobu porodu vám vždy oholí rodidla a bříško, pokud je to nutné. Močovou trubicí vám zavedou permanentní katetr (foley) do močového měchýře. Jde o zajištění odvádění moče po operaci, kdy nebudete schopna spontánně močit. Plynulý odtok moči z močového měchýře je však důležitý pro zdárný pooperační průběh. Budou vám provedeny bandáže dolních končetin, z důvodu zamezení možné tromboembolické komplikace.
Po celou dobu operačního porodu budete mít tzv. zajištěnou žílu. Znamená to, že vám do žíly na ruce bude zaveden úzký umělohmotný katétr, který stále zajišťuje možný přísun léků nebo krve do vašeho krevního oběhu. Bude vám preventivně objednaná krev stejné skupiny a Rh faktoru. Většinou se také provádí tzv. heparinizace. Znamená to, že vám pod kůži bude aplikován lék, který napomáhá ředění vaší krve.
Předchází se tím opět možným tromboembolickým komplikacím. Budou vám preventivně podána antibiotika (tzv. antibiotiková clona) a dostanete klyzma. Pokud se jedná o plánovaný císařský řez, pak vám bude provedeno interní yšetření, EKG a laboratorní vyšetření krve. Při sekundárním císařském řezu slouží jako předoperační vyšetření vyšetření od praktického lékaře, které byste měla mít zapsané v těhotenské legitimaci, včetně EKG.
Anestézie za operativního porodu
V současné době existují dva hlavní druhy anestézie při operativním porodu.
1. Epidurální anestézie
Ta se provádí především u plánovaných císařských řezů, ale též u akutních v případě, kdy není nutný okamžitý zákrok. Dnes je tato metoda dostatečně známá, nicméně připomeneme její hlavní výhody. Jednoznačně je šetrnější. Léky, jejichž množství musí být adekvátní vaší hmotnosti, v žádném případě nezasáhnou miminko. To je veliká výhoda oproti celkové anestézii.
Po celou dobu jste prakticky při vědomí, což má velikou výhodu především pro vaši psychiku. Vědět, že je miminko na světě, a že je zdravé je pocit k nezaplacení. Samozřejmě, že to vás ovlivní i ve vztahu k dítěti, jelikož se již během operačního porodu ve vás tento cit vytváří. Má to také velký význam pro aktivaci laktačních hormonů, takže kojení se u těchto matek rozvíjí záhy a spontánně.
Laktace se také rychleji spouští proto, že se hned po porodu, ještě když šijí vaše bříško, přikládá miminko k prsu. Stimulace bradavek hned po porodu je nesmírně důležitá. Jak se epidurální anestézie provádí je popsáno v kapitole „I. doba porodní". Katetr, kterým se anestézie vede do vašeho těla, se vám ponechá ještě pár dní po porodu. To znamená, že nebudete dostávat žádné léky tišící bolest do svalu. Po takové operaci je však nutné pár dní takové léky dostávat. Budou se vám aplikovat právě přes tento katetr. Takže žádné zbytečné píchání injekcí.
Hned po porodu se budete cítit velice dobře, naprosto bez bolesti. To zaručuje, že se budete těšit na miminko a budete o něj moci hned sama pečovat. Tato metoda neovlivňuje váš mozek, což celková anestézie dělá. Je velmi šetrná, prospěšná vám i vašemu děťátku a při zachování všech norem naprosto bezpečná. Má neuvěřitelné výhody pro vás i pro vaše miminko.
2. Celková anestézie
Ta se provádí především ve všech akutních císařských řezech, kde nesmí být časová prodleva. Anestézie putuje krví celým tělem. Tím pádem se přes placentu dostane i k miminku. V tělíčku dítěte zůstává velké množství anestetik, a to se s tím musí vyrovnat. Většinou jsou tyto děti spavé, mají špatný tonus svalů a často mívají hned po porodu problémy s dýcháním.
Jak se celková anestézie provádí? Jedná se o klasický postup, jako u jiných operací v gynekologické oblasti. Anestézie se do krve dostane píchnutím injekce do žíly na ruce. Po celou dobu operace spíte.
Miminko by se mělo vyjmout z bříška maminky ven během 10 minut. Spěch je na místě, při celkové anestezii především kvůli látkám, které se dostávají do tělíčka dítěte. Když je dítě vyjmuto ven, zabezpečí se pupečník svorkou a pak jej porodník přestřihne. Poté si děťátko odnesou na novorozenecký box, kde provedou první prohlídku a ošetří ho.
Dále se z dělohy vyjme placenta, která již nemá po porodu v děloze žádnou funkci. Poté nastává poměrně dlouhá doba šití dělohy a následně i břicha. Pro vaši představu, co vše je potřeba znovu zašít - při císařském řezu se musí proříznout kůže, podkoží, fascie (blány pokrývající svaly), svaly, peritoneum (pobřišnice) a děloha.
Řez se v dnešní době, pokud je vše v normě, vždy dělá horizontální (v oblasti horní hranice ochlupení). Takže nemusíte mít obavy z velké jizvy přes celé bříško. Pokuste se před operací domluvit, aby vám jizvu zašili tzv. kožním stehem. Znamená to, že vaše jizva bude v budoucnosti vypadat jenom jako čárka (asi tak za půl roku). Stehy se v tomto případě šijí zevnitř jizvy a vyndávají se také asi 7 až 8 den.
Pooperační péče je individuální a dle zvyklostí dané nemocnice. Nicméně váš stav po operačním porodu bude první dva dny horší než u matek po spontánním porodu. Pokud máte stále zaveden katetr po epidurální anestézii, budete se však cítit dobře a péči o vaše miminko budete zvládat velice záhy. Osmý den, pokud je vše v pořádku, vás pustí domů.