V jednoduchosti je krása
Je to paradox, který spousta rodičů nechce přijmout. Je přirozené, že chcete svým dětem dopřát maximum hmotných statků i zážitků. A právě to je problém. Stejně jako čerstvé miminko potřebuje především kontakt s matkou a láskyplné prostředí, ani batole nemusí být u moře, na pouti nebo mít to nejdražší oblečení. Stačí tak málo .. . Bohužel si spousta lidí myslí opak a zavaluje děti neuvěřitelným množstvím nesmyslů v jakékoli formě. V dnešní době se stále hraje na objem, dětem to ale vůbec nesvědčí.
Zkuste si představit jejich svět a dívat se na okolí jako ti nejmenší. Narodily se a neznaly nic. Byly jako nepopsaný list. Máma, táta, sourozenci, příbuzní, to je můj pokoj, pes a dva kocouři, tudy chodíme na procházku, co to šumí - stromy, auta, včely, sekačka na trávu, letadlo, to mi nevadí, to mě vábí, zkusím otočit hlavu, ta bambulka se mi líbí, snad mi ji ten kocour nesebere, dneska mám chuť jen na mléko, ale zase mi nutí mrkev, zkouší se mnou jít do vody, nesnáším koupání, ale ne, jsme v bazénu, je teplo, zafukuje, první vločky, to to “stuďá”, proč mi sahají na čelo, nejdřív máma a teď i ta paní v bílém plášti, dávají mi do prstu včeličku, už potřetí mě převléká, pláčů a nikdo se mi nepodívá do trenek, už bych si šel zdřímnout .. . Pochopili jste? Žádné složitosti v dětském světě nejsou, není tam pro ně místo.
Život bez kotrmelců
Děti mají rády, když věci přirozeně plynou. Nestojí o náhlé změny, o hromy a blesky, o vysoké tempo ani shon. Říká se, že děti do tří let sice vnímají dění kolem sebe, ale první celistvé vzpomínky se pojí až s nástupem do školky. Do té doby jim zůstanou jen útržky, které neumí vsadit do kontextu a vytvořit souvislosti. Stres na dovolené u moře je tedy úplně zbytečný. Zapomenou na něj stejně jako na lenošení v nafukovacím bazénku na terase. Ani procházky po sopečných pláních na Kanárských ostrovech, stanování v poušti nebo přespávání v autě u norských fjordů si neužijete tak jako o pět let později.
Většinu rodičů určitě napadne spousta otázek. Zvykne si na hektický životní styl? Copak je dítě nevděčné? Děláme něco špatně? Vždyť bychom mu snesli modré z nebe. Je snad naše dítě jako všechny ostatní? Neuvědomuje si, co všechno mu dáváme? Přiznejte si, jde o vskutku pokrytecké myšlenky. A vůbec se netýkají dítěte, ale toho, co jste si vysnili a chcete za každou cenu realizovat. Směšné. Je dobré naladit se na notu dítěte (ne mu sloužit) a respektovat jeho potřeby. Nezřídka se objevují příběhy, kdy děti plakaly od rána do večera, neposlouchaly, byly roztěkané a nesoustředěné, soužily je kožní potíže, mívaly nárazově vysoké horečky trápily je nevolnosti. Důvod je jasný. Přesycení dojmy. Reakce na to, že se malým dětem něco nelíbí, může mít mnoho podob. Změny chování i fyzické a psychické výkyvy. Rodiče si to nikdy nepřiznají, ale odborníci mají jasno.
Pokud se vjemů dětem servíruje až moc, je problém na světě. Všeho moc totiž škodí a u našich nejmenších to platí dvojnásob. Rodič si ale - zcela oprávněně - připadá jako v pasti. Na jedné straně ho cosi utvrzuje v názoru, že pro děti maximum všeho, na druhé by měl regulovat to, co děti dopřává, aby mu nezpůsobil nepohodlí na duši nebo na těle. Jak najít rovnováhu a vybalancovat život tak, aby vyhovoval všem zúčastněným?
Těžko. Jen pozorujte svoje dítě a tvořte plány na volný čas tak, aby si to maximálně užilo. Bojí se vody a nemá rádo časové posuny? Není důvod vláčet ho k rozbouřeným břehům na Kypru nebo řešit přelet několika pásem a následný jetlag. Všimli jste si někdy, že si rádo klackem kreslí v hlíně a mezi listy hledá žaludy a ořechy? Vyběhněte za město do lesa a dvakrát v týdnu si užijte den. Nezoufejte si, když dítě projeví vůli zůstat celé odpoledne doma, hrát si a polehávat na chlupatém koberci. Chce se přitulit ke kocourovi a jen mu povyprávět, co se mu stalo ve školce? V pořádku. Netlačte zkrátka na pilu a nechte život plynout. Ono překvapení, co si pro vás osud přichystá, je možná zábavnější než do minutky rozplánovaný čas.
