Ve 4. měsíci těhotenství jsem ztratila schopnost dosáhnout orgasmu
Varovali mě, že na intimní chvilky nebude čas, chuť ani energie. A i kdyby ano, bude potřeba řešit důležitější věci. Dokonce mi říkali, kolik párů miminko rozdělilo.
Názory okolí mě dost znepokojovaly. S partnerem jsme si byli sexuálně i emocionálně velmi blízcí.
Věděla jsem, že po narození syna to zkrátka musí být jinak. Ztratit intimitu jsem ale opravdu nechtěla. Vždyť je pro vztah tak důležitá.
Od 4. měsíce těhotenství na mě usedl ještě větší stres, protože jsem ztratila schopnost dosáhnout orgasmu.
Všimla jsem si, že je to skoro učebnicový příklad nepřímé úměrnosti: jak miminko rostlo, klesala má touha po sexu. Paradoxně, po početí mi naopak libido vzrostlo a vyvrcholení bylo otázkou pár okamžiků.
Při hledání příčiny jsem došla k závěru, že za náhlý pokles sexuální touhy jsou pravděpodobně zodpovědné hormonální změny. Bála jsem se, že se věci nikdy nevrátí do normálu. Představa doživotní ztráty orgasmu byla děsivá.
Problém se ale objevil i v psychologické rovině: už jsem se necítila atraktivní. Prsa i bradavky se mi nezvykle zvětšila. Navíc mi narostlo bříško. Za vše jsem se styděla.
Věděla jsem, že tyto změny jsou vlastně normální, ale vadilo mi, když se partner díval na mé nahé tělo. Možná i stud mi zamezoval vyvrcholit.
Každý další sex pro mě znamenal větší trápení. Ještě více mě zneklidnil fakt, že ostatní těhotné ženy naopak prožívaly nárůst libida. Doslova se sexu „nemohly nabažit“.
Říkala jsem si, že se mnou musí být něco špatně. Vyvrcholení se stalo nedosažitelným cílem už jen proto, že jsem věděla, jak je nedosažitelné. Jakoby můj mozek zablokoval možnost doufat, že se tak stane.
Čím déle jsme to zkoušeli, tím rostla má frustrace. Brzy jsem zcela ztratila zájem o sex. Pokoušeli jste se klidně hodinu, ale orgasmus byl stále stejně v nedohlednu.
Bála jsem se, že si můj partner myslí, že ho nepovažuji za dost dobrého. Bála jsem se, že se kvůli mně bude cítit špatně. Problém byl přitom ve mně, ne v něm.
Po porodu se vše změnilo
Po porodu jsme se znovu snažili. Nevěřila jsem, že to bude jiné… a ono bylo.
Po pouhých 10 minutách jsem zažila ten nejlepší orgasmus v životě. Jakoby ze mě vytryskla všechna frustrace nahromaděná za devět měsíců.
Prostě to nemělo chybu.
Po krátkém průzkumu jsem zjistila, že nejsem jediná, kdo zažívá větší sexuální uspokojení po porodu. Pocítila jsem obrovskou úlevu, že můj organismus zase funguje, jak má.
Sex se stal krásnějším, a tím i mnohem častějším. Lidé mě varovali před úpadkem sexuálního života po porodu dítěte. Nemohli se více mýlit. Zažívala jsem pravý opak.
Miminko, které hluboce spinká a téměř nepláče, je pro rodiče obrovským darem. Každou noc máme čas na sex a každou noc toho využíváme: ať už je jakkoli pozdě, ať už jsme jakkoli vyčerpaní.
Snažíme se nezanedbávat intimitu. Věříme totiž, že je důležitá, abychom si udrželi vzájemné emocionální i fyzické spojení. Toto propojení nejenže prospěje sexualitě. Zároveň nám umožňuje stát se lepšími rodiči.
Péče o dítě není žádný med. I v té nejtěžší chvíli ale musíte zůstat s partnerem na jedné lodi. Jen tak se vám může podařit překonat všechny překážky.
Předsudky nic nepřináší
Přála bych si nikdy neslyšet ty pověry o zpackaném sexu po porodu.
Maminkám, které mají stejný problém, jaký jsem měla já, vzkazuji: nebojte se a ignorujte komentáře okolí. Každý člověk je jedinečný. Některým párům to nejde po narození dítěte, ale rozhodně to nemusí být váš případ.
Zdroj: Healtline.com
