V zajetí systému
Většina maminek zůstává na rodičovské dovolené tři roky. Proč? Aby nepřišly o stálé místo v zaměstnání. Pokud by totiž zůstaly doma déle, nárok na něj jim zaniká. I tři roky jen s dítětem, bez kontaktu se svými kolegy a mimo všechny technologie je náročný a návrat se ne vždycky podaří. Někdy žena ztratí sebevědomí, jindy se upne na dítě, najde jiný směr, kam chce v životě jít. Možností je spousta. Bohužel se ale kupí i případy, kdy ženy putují na úřad práce a za minimální peníze živoří. To má pochopitelně vliv nejen na soužití s dítětem ale i partnerské vztahy a začlenění do společnosti. Když úřadují psychické potíže a tlak z nedostatku financí, život stojí za houby.
A tak přibývá rodin, kde se po ukončení mateřské dovolené rodiče vystřídají. Muž zůstane doma a žena naběhne do práce, aby nevypadla z rytmu, aby si odpočinula od dítěte, aby se vzdělala, aby měla pocit přínosu, aby si zvýšila sebevědomí, aby si protějšek uvědomil, co ona vůbec dělá. Ne každý si to může ale dovolit. Rozdíly v ohodnocení za stejnou práci se sice pomalu stírají, ale stále tu jsou. A je třeba, aby žena svým příjmem pokryla veškeré náklady na provoz domácnosti, finanční závazky, nezbytnosti pro dítě, na zábavu, kulturu, ošacení a v neposlední řadě i jídlo nebo péči o domácí mazlíčky. Pokud je to možné, snaží se muž pracovat alespoň z domova na pár hodin denně, aby možné manko v rozpočtu vyrovnal. Nebo se na přechodné období použijí úspory . To je ale záležitost, kterou si musí každý pár probrat s dostatečným předstihem, než se do takové záměny rolí pustí.
Jak se připravit na změnu?
Máma se musí smířit s tím, že půjde do práce a dostane na bedra zcela jinou porci zodpovědnosti. Bude se muset odpoutat od dítěte a vložit veškerou důvěru do svého muže. A psychicky se připravit na to, že i přes předsudky o tom, že její muž dělá sotva třetinu toho co ona, bude muset stanovisko přehodnotit.
Muž by měl přijmout fakt, že jeho žena je superhrdinka. Ve chvíli, kdy uvidí, co všechno zvládá, by měl smeknout. A stále pokračovat ve starosti o dítě a domácnost. Budete muset řešit pohádky, lékaře, nákupy, sociální interakci s dítětem, hry, bebíčka, koupání, vaření, vymýšlení programu, úklid nebo zájmové akce.
Pro oba pak platí zákaz výčitek a dobré známé fomulky “já ti to říkal/a”.
Spousta rodičů zapomíná na to, že tahle akce má tři účastníky. Matku, otce a dítě. Nesmíte ho nechat stranou. Přišlo by zmatení, výkyvy v chování nebo pomočování, stranění se vrstevníků. To může mít ve věku od jednoho do tří let, kdy je výměna rodičů nejčastější, negativní dopady na dětský vývoj a psychiku. Jak tedy postupovat, aby se dítě necítilo jako vyčleněný a nemilovaný článek uspěchané doby?
- Táta od začátku - otec by se měl angažovat od narození. Co takhle občas přebalit, vyrazit na procházku, sednout si a povídat, uspat nebo vykoupat? Jsou to drobnosti, které dítěti připomenou, že má rodiče dva a ti by se měli do značné míry podílet na výchově
- Máma s tátou by si neměli dítě přehazovat jako věc, ale trávit s ním čas odděleně i společně, aniž by si vyčítali hodinku navíc. Jsou parta, nejde o pracovní úvazek
- Společný čas o víkendu a ve volné dny, aby si dítě užilo rodinnou pohodu
- Snažte se najet na stejný režim, který uplatňuje máma i táta. V základních bodech by měla být výchova a trávení času stejné. Samozřejmě je fajn, když se každý z rodičů vyprofiluje po svém. Máma je víc na vyrábění, kreslení a vaření, s tátou se chodí do přírody pozorovat šneky a brouky
