Zpráva, kterou zveřejnil v roce 1992 tým dánských odborníků vedených Elisabeth Carlsenovou, vyvolal celosvětovou paniku. „Tato studie uváděla, že během posledních padesáti let došlo k velkému poklesu kvality spermatu. Dokonce bylo vypočítáno, že pokud bude počet spermií dál klesat tímto tempem, muži se do konce století stanou zcela neplodnými,“ popisuje profesor Trávník.
Odborníci se ale s touto děsivou prognózou nechtěli smířit, a tak začali mužskou plodnost podrobovat dalším studiím. „Následné studie ukázaly, že dánští vědci pracovali špatnou metodikou. Práce měla mnoho nedostatků a mezer a nemohla sledovat dlouhodobý vývoj v tomto směru. Vědci neměli potřebná data ani odpovídající technickou vybavenost,“ říká odborník.
Muži, o svou plodnost nepřijdete!
První změnu v pohledu na mužskou plodnost přinesla studie zveřejněná v roce 1995. Tato práce pracovala s daty z let 1969 -1990 a zabývala se koncentrací spermií. „Studii provedl Olsen a výsledky ukázaly, že navzdory prognóze Carlsenové vykazuje sperma ve vzorcích stále stejný počet spermií, nikoli jejich pokles, jak bylo Carlsenovou předpovězeno,“ doplňuje MUDr. Trávník.
Tím ale studie mužské plodnosti zdaleka neskončily. Přestože veřejnost mohla být klidnější, výzkumy probíhaly dál. A přinesly pro muže pozitivní informaci.
„Vědecký kolektiv s účastí Carlsenové přišel s novou vědeckou prací, ve které v roce 2012, tedy po 20 letech od první studie, ukazují, že u dánských mužů počet spermií v jejich spermatu za danou dobu nejenže neklesl, ale dokonce mírně stoupl. Výsledky pracovišť, která se vyšetřením spermiogramu seriózně zabývají, svědčí o tom, že se počet spermií nesnižuje ani u našich mužů,“ doplňuje profesor. Mužská plodnost tak podle původních zpráv v ohrožení není.
Spermie svůj bičík pryč nedají
Vědci se zabývají nejen studií plodnosti, ale zaměřují se i na hlubší poznání lidských pohlavních buněk. Díky tomu došlo i ke změně názoru na proces proniknutí spermie do vajíčka. V minulosti se uvádělo, že během procesu pronikání do vajíčka, spermie ztrácí svůj bičík. Tyto teorie se neopíraly o pozorování, ale vycházely z předpokladu, že bičík je pro spermii v okamžiku spojení se s vajíčkem nadbytečný. Genetická informace je uložená v hlavičce a bičík byl považován za pouhý prostředek umožňující spermii doputování k vajíčku.
I v tomto případě je ale vše jinak. „Už v roce 1996 byla zveřejněná studie, která uvádí, že téměř u všech živočišných druhů při procesu oplodnění vstupuje celá spermie do vajíčka, pouze u křečíka čínského a některých druhů hmyzožravců, může zůstat bičík venku. Člověk je samozřejmě součástí zmíněné většiny živočišných druhů, spermie nedává embryu jen genetickou informaci, ale i schopnost buněčného dělení, která se přenáší pomocí buněčné struktury zvané centriol, která se nachází v krčku spermie.“ doplňuje profesor Trávník.
Spermie si tak podle těchto poznatků svůj bičík ponechává.
