Přejít k hlavnímu obsahu

Jak pečovat o zoubky malých dětí

Péče o zuby malých dětí

"Na rozvoji zubního kazu u kojenců mají velký vliv sladké čaje a šťávy, zejména když dítě s lahví usíná, nebo namáčení dudlíku do medu apod. Říká se tomu „kaz z kojenecké lahve, anglicky: nursing bottle caries a postihuje především frontální zuby,“ upozorňuje MUDr. Jaroslav Myšák ze Stomatologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK.

Ze všech těchto důvodů je potřeba poučit rodiče o vhodné výživě, včas začít mechanicky očišťovat zoubky se zubní pastou obsahující fluoridy v koncentraci odpovídající věku dítěte.

Batole (1-3 roky)

U batolat platí stejná pravidla jako u kojenců. Není dobré dávat dětem moc sladkostí – rychle si na ně zvyknou. „Například ve Skandinávii dávají dětem sladkosti jen v sobotu a pak si pořádně vyčistí zuby, poté následuje lokální aplikace přípravků s vyšším obsahem fluoridů,říká MUDr. Jaroslav Myšák ze Stomatologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK. V tomto věku potomkům zuby čistí rodiče, ale posilujeme tento návyk i v dětech. Kolem 3. roku začínáme se žvýkačkami.

Předškolní (3-6 let)

Nepodporujeme podávání sladkostí, ale ani jim je neodpíráme za trest. Doporučujeme neslazené nápoje a nezakazujeme žvýkačky. Pokud má dítě nevyhovující ústní hygienu, poučujeme rodiče o riziku požívání sladkostí a tepelně upravených škrobů v závislosti na vznik zubního kazu.

Školní věk

Děti jsou v jídlech dost vybíravé a jejich samostatná hygiena nemusí být dostačující, proto o všem informujeme i rodiče. Dále doporučujeme dočišťování zubů do věku 8-10 let.

Dospívající 13-18

Často jedí ve fast-foodech. Pozitivní jev na prevenci zubního kazu u mladistvých je, že hodně žvýkají.

Dospělí

Dospělým pacientům se doporučuje omezit tuky a cukry, přidat více ovoce a zeleniny a škrobových potravin. Kvůli medikaci se můžeme u dospělých setkat se sníženou tvorbou slin, tzv. salivací, což podněcuje vznik kazů na krčcích zubů a obnažených kořenech.

Klademe důraz na dobrou hygienu, udržování dobré salivace a používání fluoridové prevence.

ZÁKLADNÍ PROSTŘEDKY ÚSTNÍ HYGIENY A JEJICH POUŽITÍ

Rozeznáváme mechanické a chemické prostředky ústní hygieny. Mechanické jsou prioritní.

  1. Zubní kartáček – ruční či elektrický (především sonické kartáčky - založené na principu vibrací). Preferujeme měkký či středně tvrdý kartáček, nikoli ultra či super měkké kartáčky.
  2. Mezizubní kartáček
  3. Zubní vlákno
  4. Jednosvazkový kartáček – „single“ kartáček
  5. Zubní pasta
  6. Ústní vody – různé druhy s různým složením (antibakteriální látky, fluoridy a další)

Čištění zubů vyžaduje správnou techniku

Existuje řada technik čištění zubů. Nedoporučujeme horizontální techniku čištění. Dnes je za jednu z optimálních technik čištění považována tzv. Bassova technika, kdy vlákna kartáčku k okraji dásně přikládáme přibližně pod úhlem 45°, poté vykonáváme drobné vibrační pohyby.

TIP: Od prořezání zubů doporučujeme čištění 2x denně dětským kartáčkem. Od 3 let si čistí děti zuby samy, ale do 8-10 let na ně dospělí dohlíží.

Vhodné je čistit si zuby ráno a večer alespoň 5 minut. Důležité je čistit systematicky. Čištění zubů ihned po kyselém či sladkém jídle není vhodné, dostačuje výplach úst pitnou vodou a za přibližně 30 minut poté teprve čištění zubů.

V PREVENCI ZUBNÍHO KAZU HRAJE VÝZNAMNOU ROLI SPRÁVNÁ VÝŽIVA

Riziko kazu z nesprávného jídelníčku spočívá zejména v příjmu tzv. dodaných cukrů, tedy individuálně připravovaných nebo hotových slazených jídel a nápojů. Právě ty by se měly, zejména u dětí, omezit na minimum. „V době přechodu z přirozené nebo umělé a pokračující mléčné výživy na smíšenou výživu mladšího předškolního dítěte se začíná programovat složitý komplex pochodů zažívání, chuťových preferencí a stravovacích návyků. Ty pak do budoucna rozhodnou, bude-li mít jedinec v dětském věku, a pak v dospělosti, problémy se zubním kazem nebo nadváhou,“ vysvětluje MUDr. Jaroslav Myšák ze Stomatologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK.

Ve výživovém poradenství u rodičů by se měl důsledně prosazovat a akcentovat zejména minimální příjem dodaných cukrů z nápojů a snacků obsahujících nadbytek tuků. Škroboviny tepelně upravované varem (brambory, těstoviny, rýže apod.) jsou samy o sobě nekariogenní a měly by spolu s cereáliemi a tmavým pečivem krýt kolem 90 % denní energetické potřeby.

Lidé si postupně zvykají studovat na balených potravinách dobu jejich použitelnosti. Stejně by si měli navyknout sledovat informace o obsahu základních živin, bílkovin, sacharidů a tuků, u cukrovinek také obsah dodaných cukrů. Údaje jsou obvykle uváděny v gramech na 100 g potraviny. Z hlediska výživy bezpečné pro zuby platí jednoduché pravidlo. Výrobek, který obsahuje 10 a více gramů cukru ve 100 g, je z hlediska kazu vysoce rizikový, obsahuje-li pod 5 g cukru na 100 g je velmi málo rizikový.

Omezení zkvasitelných sacharidů ve stravě může výrazně omezit vznik zubního kazu (pH klesá za 4–5 minut po konzumaci cukru).

Výživová doporučení

  • Nepodávat dětem sladký čaj, ovocné šťávy, džusy, ochucené mléko ani jiné cukrem slazené nápoje v kojenecké láhvi večer před spaním a v průběhu noci.
  • Nepopíjet sladké nápoje, džusy a ovocné šťávy často během dne. Dochází k erozi skloviny. Když už děti pijí sladké nápoje, tak je lepší je pít brčkem.
  • Sladké nápoje zejména večer a během noci nahradit neslazenou pramenitou vodou.
  • Nenamáčet dudlík do medu, cukru nebo sirupu.
  • Omezit frekvenci podávání sladkostí (čokoláda, bonbóny, sušenky a jiné cukrovinky), zejména v době mezi hlavními jídly. Nejméně škodlivá je jejich konzumace současně s hlavním jídlem nebo těsně po něm.
  • Zcela vyloučit jakékoli sladkosti večer po vyčištění zubů.
  • Soustředit se, aby děti dostávaly dostatečný přísun mléka a mléčných výrobků.

PREVENTIVNÍ PROHLÍDKY – JAK ČASTO CHODIT, CO ZAHRNUJÍ, JAK DLOUHO TRVAJÍ

Podstatou preventivních prohlídek je pravidelné zvaní pacienta ke kontrolám, jeho vyšetření, poskytnutí potřebné péče, intenzivní profylaxe a poskytnutí nezbytných informací a instruktáží. „Cílem preventivních prohlídek je především zabránit vzniku nových kazů, vzniku zánětlivých onemocnění a ztrátám parodontálních tkání. Dále včasné zjištění potřeby jakéhokoliv ošetření a jeho provedení, zjištění případných nedostatků zhotovených výplní, protetických náhrad, zhodnocení ortodontických anomálií a potřeby ortodontické terapie a podobně,“ podotýká MUDr. Jaroslav Myšák ze Stomatologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK.

Preventivní prohlídka u stomatologa by měla probíhat dvakrát ročně, ideálně vždy za 6 měsíců a spočívá zejména v:

  • krátké anamnéze,
  • kontrole stavu ústní sliznice,
  • kontrole stavu ústní hygieny,
  • vyšetření stavu parodontu (závěsného aparátu zubů),
  • kontrole stavu chrupu,
  • potřebných RTG a dalších vyšetřeních,
  • onkologickém vyšetření orofaciální oblasti,
  • podání informací pacientovi o výsledku vyšetření,
  • odstranění povlaků a zubního kamene,
  • úpravě a vyleštění výplní a povrchu korunek,
  • lokální aplikaci fluoridů, eventuálně ošetření citlivých zubních krčků,
  • reinformaci a reinstruktáži pacienta,
  • pozvání na další kontrolu.

autor: Zdroj TZ Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
kategorie: Péče o dítě

Diskuze k článku