Ze všech těchto důvodů je potřeba poučit rodiče o vhodné výživě, včas začít mechanicky očišťovat zoubky se zubní pastou obsahující fluoridy v koncentraci odpovídající věku dítěte.
Batole (1-3 roky)
U batolat platí stejná pravidla jako u kojenců. Není dobré dávat dětem moc sladkostí – rychle si na ně zvyknou. „Například ve Skandinávii dávají dětem sladkosti jen v sobotu a pak si pořádně vyčistí zuby, poté následuje lokální aplikace přípravků s vyšším obsahem fluoridů,“ říká MUDr. Jaroslav Myšák ze Stomatologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK. V tomto věku potomkům zuby čistí rodiče, ale posilujeme tento návyk i v dětech. Kolem 3. roku začínáme se žvýkačkami.
Předškolní (3-6 let)
Nepodporujeme podávání sladkostí, ale ani jim je neodpíráme za trest. Doporučujeme neslazené nápoje a nezakazujeme žvýkačky. Pokud má dítě nevyhovující ústní hygienu, poučujeme rodiče o riziku požívání sladkostí a tepelně upravených škrobů v závislosti na vznik zubního kazu.
Školní věk
Děti jsou v jídlech dost vybíravé a jejich samostatná hygiena nemusí být dostačující, proto o všem informujeme i rodiče. Dále doporučujeme dočišťování zubů do věku 8-10 let.
Dospívající 13-18
Často jedí ve fast-foodech. Pozitivní jev na prevenci zubního kazu u mladistvých je, že hodně žvýkají.
Dospělí
Dospělým pacientům se doporučuje omezit tuky a cukry, přidat více ovoce a zeleniny a škrobových potravin. Kvůli medikaci se můžeme u dospělých setkat se sníženou tvorbou slin, tzv. salivací, což podněcuje vznik kazů na krčcích zubů a obnažených kořenech.
Klademe důraz na dobrou hygienu, udržování dobré salivace a používání fluoridové prevence.
ZÁKLADNÍ PROSTŘEDKY ÚSTNÍ HYGIENY A JEJICH POUŽITÍ
Rozeznáváme mechanické a chemické prostředky ústní hygieny. Mechanické jsou prioritní.
- Zubní kartáček – ruční či elektrický (především sonické kartáčky - založené na principu vibrací). Preferujeme měkký či středně tvrdý kartáček, nikoli ultra či super měkké kartáčky.
- Mezizubní kartáček
- Zubní vlákno
- Jednosvazkový kartáček – „single“ kartáček
- Zubní pasta
- Ústní vody – různé druhy s různým složením (antibakteriální látky, fluoridy a další)
Čištění zubů vyžaduje správnou techniku
Existuje řada technik čištění zubů. Nedoporučujeme horizontální techniku čištění. Dnes je za jednu z optimálních technik čištění považována tzv. Bassova technika, kdy vlákna kartáčku k okraji dásně přikládáme přibližně pod úhlem 45°, poté vykonáváme drobné vibrační pohyby.
TIP: Od prořezání zubů doporučujeme čištění 2x denně dětským kartáčkem. Od 3 let si čistí děti zuby samy, ale do 8-10 let na ně dospělí dohlíží.
Vhodné je čistit si zuby ráno a večer alespoň 5 minut. Důležité je čistit systematicky. Čištění zubů ihned po kyselém či sladkém jídle není vhodné, dostačuje výplach úst pitnou vodou a za přibližně 30 minut poté teprve čištění zubů. V PREVENCI ZUBNÍHO KAZU HRAJE VÝZNAMNOU ROLI SPRÁVNÁ VÝŽIVA
Riziko kazu z nesprávného jídelníčku spočívá zejména v příjmu tzv. dodaných cukrů, tedy individuálně připravovaných nebo hotových slazených jídel a nápojů. Právě ty by se měly, zejména u dětí, omezit na minimum. „V době přechodu z přirozené nebo umělé a pokračující mléčné výživy na smíšenou výživu mladšího předškolního dítěte se začíná programovat složitý komplex pochodů zažívání, chuťových preferencí a stravovacích návyků. Ty pak do budoucna rozhodnou, bude-li mít jedinec v dětském věku, a pak v dospělosti, problémy se zubním kazem nebo nadváhou,“ vysvětluje MUDr. Jaroslav Myšák ze Stomatologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK.
Ve výživovém poradenství u rodičů by se měl důsledně prosazovat a akcentovat zejména minimální příjem dodaných cukrů z nápojů a snacků obsahujících nadbytek tuků. Škroboviny tepelně upravované varem (brambory, těstoviny, rýže apod.) jsou samy o sobě nekariogenní a měly by spolu s cereáliemi a tmavým pečivem krýt kolem 90 % denní energetické potřeby.
Lidé si postupně zvykají studovat na balených potravinách dobu jejich použitelnosti. Stejně by si měli navyknout sledovat informace o obsahu základních živin, bílkovin, sacharidů a tuků, u cukrovinek také obsah dodaných cukrů. Údaje jsou obvykle uváděny v gramech na 100 g potraviny. Z hlediska výživy bezpečné pro zuby platí jednoduché pravidlo. Výrobek, který obsahuje 10 a více gramů cukru ve 100 g, je z hlediska kazu vysoce rizikový, obsahuje-li pod 5 g cukru na 100 g je velmi málo rizikový.
Omezení zkvasitelných sacharidů ve stravě může výrazně omezit vznik zubního kazu (pH klesá za 4–5 minut po konzumaci cukru).
Výživová doporučení
- Nepodávat dětem sladký čaj, ovocné šťávy, džusy, ochucené mléko ani jiné cukrem slazené nápoje v kojenecké láhvi večer před spaním a v průběhu noci.
- Nepopíjet sladké nápoje, džusy a ovocné šťávy často během dne. Dochází k erozi skloviny. Když už děti pijí sladké nápoje, tak je lepší je pít brčkem.
- Sladké nápoje zejména večer a během noci nahradit neslazenou pramenitou vodou.
- Nenamáčet dudlík do medu, cukru nebo sirupu.
- Omezit frekvenci podávání sladkostí (čokoláda, bonbóny, sušenky a jiné cukrovinky), zejména v době mezi hlavními jídly. Nejméně škodlivá je jejich konzumace současně s hlavním jídlem nebo těsně po něm.
- Zcela vyloučit jakékoli sladkosti večer po vyčištění zubů.
- Soustředit se, aby děti dostávaly dostatečný přísun mléka a mléčných výrobků.
PREVENTIVNÍ PROHLÍDKY – JAK ČASTO CHODIT, CO ZAHRNUJÍ, JAK DLOUHO TRVAJÍ
Podstatou preventivních prohlídek je pravidelné zvaní pacienta ke kontrolám, jeho vyšetření, poskytnutí potřebné péče, intenzivní profylaxe a poskytnutí nezbytných informací a instruktáží. „Cílem preventivních prohlídek je především zabránit vzniku nových kazů, vzniku zánětlivých onemocnění a ztrátám parodontálních tkání. Dále včasné zjištění potřeby jakéhokoliv ošetření a jeho provedení, zjištění případných nedostatků zhotovených výplní, protetických náhrad, zhodnocení ortodontických anomálií a potřeby ortodontické terapie a podobně,“ podotýká MUDr. Jaroslav Myšák ze Stomatologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK.
Preventivní prohlídka u stomatologa by měla probíhat dvakrát ročně, ideálně vždy za 6 měsíců a spočívá zejména v:
- krátké anamnéze,
- kontrole stavu ústní sliznice,
- kontrole stavu ústní hygieny,
- vyšetření stavu parodontu (závěsného aparátu zubů),
- kontrole stavu chrupu,
- potřebných RTG a dalších vyšetřeních,
- onkologickém vyšetření orofaciální oblasti,
- podání informací pacientovi o výsledku vyšetření,
- odstranění povlaků a zubního kamene,
- úpravě a vyleštění výplní a povrchu korunek,
- lokální aplikaci fluoridů, eventuálně ošetření citlivých zubních krčků,
- reinformaci a reinstruktáži pacienta,
- pozvání na další kontrolu.
autor: Zdroj TZ Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
foto: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze