Přejít k hlavnímu obsahu

Může těhotenský hormon, ovlivnit budoucí sexuální orientaci potomka?

Sexuální orientace potomka_tehotenstvi.cz

Progesteron je steroidní ženský pohlavní hormon, primárně se tvořící ve žlutém tělísku ve vaječnících a během těhotenství rovněž v placentě.  U těhotenského hormonu se již dávno prokázali účinky na psychiku. Nová studie však naznačuje souvislost suplementace tohoto gestagenu a vývoje sexuální orientace u potomstva.

V lékové či dermatologické formě nalezne uplatnění například jako prostředek antikoncepce, pro zmírňování projevů post-menstruačního syndromu nebo pro léčbu endometriózy. 

Těhotenský hormon je nedocenitelný pro medicínu 

Produkce tohoto ovariálního hormonu probíhá přirozeně u obou pohlaví. V případě ženy tato látka hraje roli v menstruačním cyklu, stejně jako v udržování těhotenství a správného vývoje plodu v děloze. Zastává rovněž úlohu v neurologickém vývoji a stimulaci ostatních pohlavních hormonů, stejně jako steroidních hormonů, které pomáhají řídit stresové reakce, záněty i metabolické procesy. 

V lékařské praxi nachází progesteron široké využití pro léčbu různých těhotenských komplikací. Lékaři mnohdy indikují syntetickou i přirozenou formu hormonu pro podporu procesu početí dítěte a nárůstu porodní hmotnosti novorozence. Suplementace progesteronu představuje klasickou prevenci předčasného porodu a potratu během těhotenství

Ovlivňuje progesteron sexuální orientaci dítěte v pozdějším věku? 

Nová studie přitom naznačuje, že hormon může ovlivnit sexuální orientaci dítěte ve zralejších stádiích života.

Doktorka June Reinischová, vedoucí výzkumu, odhalila častý výskyt bisexuality mezi ženami a muži, u jejichž matek převyšovalo užívání tohoto ovariálního hormonu určitou hranici. 

Podle výzkumníků je progesteron opomíjeným faktorem v utváření sexuality a psycho-sexuality. Zjištění však údajně vyžaduje hlubší studie. O účincích progesteronu na potomky totiž prozatím neexistuje dostatečné množství informací.  

Vědci sledovali sexuální vývoj 34 dánských potomků matek, u nichž se hormon preventivně aplikoval: a to ve formě progesteronu lutocyclinu pro předcházení potratu. Jednalo se o kohortu prakticky všech dětí narozených mezi lety 1959 a 1961 v univerzitní nemocnici v Kodani. Pro výzkum se zvolilo 17 mužů a žen ve věku "dvacátníků". Tito účastníci byli porovnány se skupinou, u které žádná podoba hormonální medikace neprobíhala. V ostatních 14 fyzických, zdravotních i sociálně-ekonomických faktorech se obě skupiny shodovaly.  

V dotaznících a strukturovaném rozhovoru s psychologem projevovali jedinci s matkami vystavenými progesteronu nízkou tendenci označovat se za heterosexuály. Jeden z pěti (20,6 %) respondentů uvedl jinou než heterosexuální orientaci, konkrétně: 

  • Jeden muž se ztotožňoval s homosexualitou. 
  • Čtyři respondenti (dva muži a dvě ženy) se označili jako bisexuálové. 
  • Dva muži své erotické zaměření neznali. 
  • Ostatní účastníci se identifikovali s heterosexuály. 

Vědci také u obou pohlaví s hormonální léčbou zaznamenali vyšší skóre v přitažlivosti k mužům. 

Naproti tomu v kontrolované skupině s absencí expozice tomuto hormonu se ukázal silný trend provozování sexuálních aktivit se stejným pohlavím, a to již kolem 25 roku věku (24,2 %). Své erotické preference popisovali respondenti často jako homosexuální (29,4 %) či bisexuální (17,6 %).  

Vystavení se progesteronu prokazatelně souvisí se zvýšenou neheterosexuální sebeidentifikací, přitažlivostí ke stejnému nebo oběma pohlavím a sexuálnímu chování ke stejnému pohlaví,“ sděluje Reinischová. „Tato zjištění podtrhují pravděpodobnost, že se prenatální expozice progesteronu projeví dlouhodobým vlivem na chování související s lidskou sexualitou.“ 

Jaká je důvěryhodnost výzkumu vlivu progesteronu na orientaci?

Vědci však zdůrazňovali, jak velké množství faktorů se na vývoji sexuální preference faktorů, přičemž progesteron je pouze potencionálně jedním z nich. 

Progesteron zde figuruje pouze jako příklad interakce mezi biologií, vlivy prostředí a vývoje. Nikdo se nepokouší dokazovat, že něco tak komplexního jako sexuální orientaci určuje jediný hormon“, tvrdí Erik Lykke Mortensen, spoluautor studie. 

Limitaci výzkumu představuje také etická stránka homosexuality: „Přitažlivost ke stejnému pohlaví se považuje za nenormativní. Společenský tlak tedy může vyvolat u určitých jedinců skrývat jejich status,“ napsal tým odborníků. 

Omezená věrohodnost výsledků může plynout i z malého počtu respondentů a absence detailů o podstoupené hormonální léčbě. 

Studie zaměřené na zkoumání účinků hladiny přirozeného progesteronu v prenatálním období jsou nadějí na lepší pochopení úlohy tohoto hormonu ve vývoji chování. 

Diskuze k článku

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA