Kolotoč nad postýlku
Svého času byl kolotoč nad postýlku téměř nutností. Dnes už po něm není taková sháňka, ale stejně ho má mnoho rodičů v merku. Problém je v tom, že na trhu jsou desítky různých designů, materiálů, velikostí nebo funkcí. Dříve byly závěsné systémy statické a jen pro pozorování zvířátek, dnes jsou na úplně jiné úrovni a moderní technologie je posouvají dopředu. Uklidňující písničky se daly čekat, dálkové ovládání a automatické vypnutí stejně tak. S projekcí světel nebo dokonce oblíbených pohádek na zeď se ale běžně nepočítá. A právě to dělá z kolotoče opravdový skvost dětského pokoje. Pochopitelně tomu ale odpovídá i cena. Tu šroubuje nahoru i vlna místo plastu, počet závěsných zvířátek, ruční výroba nebo speciální “rameno” na zeď.
Otázkou zůstává, je-li to investice, která se vyplatí. Ano i ne. Některé děti o něj nejeví zájem a může je dokonce rušit, což vede k neklidným nocím, děsům a pláči. Jiné začne zajímat až po prvních narozeninách, kdy poznávají zvířátka a ocení písničky. Většina je ale nadšená od samého začátku a zvykne si na něj tak moc, že rodičům odpadne řehole při uspávání. Má to ale i své nevýhody - není výjimkou, že kolotoč mají v pokojíčku i tříleté děti. A to už je přeci jen trochu na hraně. Tou dobou už by se děti měly zajímat o jiné aktivity a hračky.
Při výběru je třeba zohlednit několik parametrů. Kolotoč je sice vhodný pro děti od narození, ale čerstvý uzlíček nerozpozná velikost ani barvu, neocení různé druhy zvířátek. Vývoj v prvním roce je ale nesmírně rychlý a potřeby se neustále mění. Ideální je tedy systém, kde můžete závěsné hračky různě kombinovat a přizpůsobovat tomu, co dítě vyžaduje.
Balanční prkno
Může se to zdát jako dokonalý nápad. Dítě se houpe, ale zároveň je při zemi a riziko zranění se blíží nule. Navíc vypadá minimalisticky a hodí se do dětského pokoje i na kulišárny v obýváku nebo jako lenoška ke sledování televize. Přenosné, nenápadné, “zdravé”. Je to opravdu tak, nebo jde o promyšlený marketing?
Balanční prkna mají v životě dětí nezastupitelné místo. Podporují jejich rovnováhu a rozšiřují pohybovou zdatnost, zpevňují tělo, učí je pracovat se svaly. Běžné aktivity nejsou tak účinné. Na druhou stranu může být “obsluha” prken pro děti náročná a nudná. A tak není divu, že je jen přenášejí z jedné místnosti do druhé a používají je spíš jako malé skluzavky, prolézačky nebo houpací křesílka. Vzhledem k tomu, že se cena pohybuje kolem tří tisíc korun, je třeba dobře promyslet, jestli se pro tento kus najde v rodině využití. Pokud ale nezaujme děti, pro strečink a pravidelné protažení ho mohou využít i dospěláci. Z módy nevyjde, zubu času nepodlehne a místo nezabere téměř žádné.
Dřevěné postavičky
Dřevo. Krásný, nenápadný a nadčasový materiál. Jen máloco mu může konkurovat. Hodí se do každé místnosti, pro každý věk i účel. U dětí je to ale na pováženou. Ano, dřevěné slepičky postavené na okenním parapetu, meče pro malé rytíře a “kačky na provázku” jsou sice na pohled lákavé, ale nepraktičnost je bohužel jejich druhé jméno.
Co když hračka spadne na zem a na podlaze zůstane malý důlek? Co když při jízdě po kolečkách uvidíte nesmazatelnou dráhu? Co když při pasování nebo krutém boji zarazí dítě zbraň do země tak silně, že plovoučka nevydrží a získá nový vzor a podlahové vytápění uroní slzu? Dřevo je příliš silné na to, aby s ním neobratné ručky manipulovaly bez rozmyslu a v zápalu těch nejsvéráznějších her. Na Instagram může být, ale pro skutečný život se zkrátka a dobře nehodí. Volte jinak - co třeba plsť, vlna, plyš, polymery nebo kartony? Je přece tolik možností, jak dát dětem maximální volnost při hraní a zároveň ochránit svůj byt.
