v průduškách. Pak už je to téměř jisté. Zvláštní pozornost si choroba zaslouží především proto, že se čím dál více projevuje u dětí v předškolním věku. Patří tak k vůbec nejčastějším chronickým onemocněním v dětském věku, neboť trápí až 10 - 15 % dětí. Mohou za to především vlivy prostředí v domácnostech
i venku, životní styl, zvyšující se množství průmyslově vyráběných potravin i rostoucí znečištění životního prostředí. Rozhodnutí, jestli svého potomka vezmete včas k lékaři, přitom dokáže zásadně ovlivnit to, jak těžký zdravotní dopad bude mít astma na jeho život v dospělosti.
Astma se v posledních 10 letech stalo velmi „populární“. Téměř každý zná někoho, kdo jím trpí, nebo dokonce prodělal astmatický záchvat. Přesto mnoho rodičů nedokáže příznaky této choroby u svých ratolestí rozpoznat včas. „Asthma bronchiale“ přitom dnes stále častěji trápí nejen předškoláky, ale může se objevit i u kojenců a batolat. „Pro účinnou léčbu astmatu je nejdůležitější včas toto onemocnění odhalit
a zavést potřebnou terapii. Mnoho lidí vůbec netuší, že astmatem trpí oni sami nebo jejich děti. Podle statistik je v České republice přes
350 tisíc lidí, kteří o své chorobě nevědí,“ říká prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc. z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol a ředitel České iniciativy pro astma a dodává: „U nejmenších dětí je diagnostika astmatu nejobtížnější. Proto je v oblasti jeho rozpoznávání nutná součinnost specialistů a pediatrů. Zpoždění léčby o několik let od prvních příznaků nenávratně poškozuje plíce
a zhoršuje výhledy pacienta na budoucí život bez obtíží.“
Pozor na alergie!
Díky podobnosti nosní a průduškové sliznice odborníci říkají, že „vše, co se odehrává v nose, má svoji odezvu i v průduškách“. Neléčená alergická rýma tak často přerůstá v astma. Dle studií až 70 % jedinců s astmatem má současně alergickou rýmu, zatímco nejméně 50 % lidí s alergickou rýmou má astma nebo aspoň vyšší reaktivitu průdušek.
Významným faktorem pro rozvoj astmatu je i alergický ekzém. Profesor Pohunek k tomu dodává: „Alergickým ekzémem u nás trpí 800 000 lidí, nejvíce se objevuje v kojeneckém věku. Dvě třetiny kojenců jsou tak ohroženy vznikem astmatu.“
Kdy jít k lékaři?
Klíčové je umět rozeznat příznaky obyčejného nachlazení od projevů začínajícího astmatu. To pro laika samozřejmě není vůbec snadné. Zpozornět je třeba zejména tehdy, pokud se problémy s dýcháním u dítěte projevují pravidelně. Především pokud dítě kašle až příliš často, naoko bez zjevného důvodu, sípe při dýchání po tělesné námaze, stěžuje si na tlak na hrudi a dušnost. V případě, že dítě zároveň trpí alergickou rýmou nebo alergickým ekzémem, je pravděpodobnost astmatu několikanásobně vyšší.
Při sebemenším podezření je na místě návštěva praktického lékaře a následně i vyšetření u odborníka.
Choulostivým obdobím jsou první dva roky života dítěte, kdy až 50 % dětí může zažít dechové potíže s pískoty. Někdy nedokáže s jistotou astma rozeznat ani praktický lékař, a je proto zapotřebí vyhledat specializované pracoviště. Přestože u takto malých dětí ještě nelze některé testy provést, podle rodinné anamnézy
a zdravotních obtíží dokáže odborník určit, zda se jedná o astmatika. „Největší nebezpečí spočívá v záměně astmatu za běžnou virózu nebo zahlenění. Často je těmto dětem v ordinacích praktických lékařů podávána antibiotická léčba a na astma se vůbec nepřijde. Rozpoznání choroby proto někdy může trvat déle,“ upozorňuje profesor Pohunek.
Má moje dítě astma?
Každé zakašlání neznamená astma. Je třeba si trvale všímat celkových projevů dítěte a při jakémkoli podezření navštívit lékaře.
Zpozorněte, pokud vaše dítě:
Co to je astma
Astma je chronické onemocnění průdušek, které se projevuje zánětlivou reakcí ve sliznici průdušek. Jde o následek reakce těla na alergizující látky z okolí, které se do průdušek dostaly vdechnutím, tzv. alergeny. Těmi jsou zpravidla drobné bílkovinné látky, které u někoho vyvolávají odpověď imunitního systému. Mezi nejčastější alergeny patří pylová zrna, roztoči, alergeny zvířat či plísně.
Jak se léčí dětské astma?
Předně je třeba připomenout, že astma patří k chorobám, jež zatím nelze zcela vyléčit. Pomocí vhodné terapie je ale možné dosáhnout velkého zlepšení kvality života pacienta. Ten se tak může bez větších omezení věnovat všem běžným činnostem, a především dokáže omezit riziko největších zdravotních komplikací. Mezi ty patří astmatické záchvaty různé intenzity, nedostatek klidného spánku nebo například omezení při sportovních aktivitách z důvodu ztíženého dýchání. Z medicínského hlediska jde především o udržení normální funkce plic a potlačení projevů nemoci.
Pro co nejlepší výsledek terapie je nutná součinnost okolí pacienta, především informovanost rodiny nebo učitelů dítěte tak, aby dokázali včas rozpoznat jeho zhoršující se stav. Neméně důležitá je i prevence, kterou představuje úplné zamezení pasivního kouření dětí (i během těhotenství). Nepřímou roli hraje i upravení jídelníčku. V něm by se neměly nacházet alergeny nebo sulfity. Ty nalezneme například v sušeném ovoci. Dle výzkumů toto opatření u dětí snižuje výskyt ekzémů, které jsou významným faktorem pro rozvoj astmatu. Hlavní léčba ale spočívá v dlouhodobém podávání léků. „Nejúčinnější jsou v tomto směru inhalační kortikosteroidy, které astma udrží pod kontrolou i při mírných dávkách. Optimální je jejich kombinace
s inhalačními beta2‑agonisty s dlouhodobým účinkem. Ta je k dispozici pro děti starší 4 let. Pro mladší děti jsou k dispozici inhalační kortikosteroidy v monoterapii, tedy užívané samotně, nebo antagonisté receptorů pro leukotrieny. Všechna antiastmatika jsou velmi bezpečná léčiva. Největším rizikem protiastmatické léčby je situace, kdy pacient nedostane léky včas, nebo je dostane, ale neužívá,“ dodává profesor Pohunek.
prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.
Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha
Ředitel České iniciativy pro astma, o.p.s.
