Koncept nutričního programování v raném věku (ENP = early-life nutritional programming), zatím ne příliš známého odvětví pediatrie, přináší ucelená výživová doporučení pro lékaře i rodiče. Vychází z předpokladu, že rodiče mohou až z 80 % ovlivnit, jak kvalitní život bude mít jejich dítě v dospělosti. „Zdraví dítěte v dospělosti předurčují geny pouze z 20 %, zbylých 80 % je výsledkem vlivu okolních faktorů, tedy životního prostředí a zejména stravy v raném věku,“ říká doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D., z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Fakultní nemocnice Motol.
Na význam nutričního programování upozorňuje iniciativa 1000 dní do života, která vznikla na podnět společnosti Nutricia a s podporou předních odborníků. Pod záštitou Společnosti pro výživu a Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP proběhla rozsáhlá studie Nutriční návyky a stav výživy časného věku, jejíž výsledky jsou postupně publikovány. Pracovní skupina dětské gastroenterologie a výživy České pediatrické společnosti ČLS JEP ve spolupráci s neonatology a alergology vypracovala a publikovala Doporučení pro výživu kojenců a batolat, která shrnují současné názory a klíčové poznatky v oblasti výživy malých dětí.
Optimálního vývoje lze dosáhnout přiměřeným příjmem pestré stravy v období do batolecího věku. K tomu je vhodné využít nutričního programování, které prostřednictvím správné a vyvážené výživy dítěte dokáže pozitivně nastavit nejen jeho metabolismus, ale například i dobré stravovací návyky. „Přední odborníci na vědu o nutričním programování se shodují, že výživa v prvních 1000 dnech v životě dítěte hraje klíčovou roli pro jeho zdraví v dospělosti,“ upozorňuje na shodu odborné veřejnosti docent Bronský.
Připravte své dítě na měnící se životní prostředí
Civilizační onemocnění, která se dříve objevovala ojediněle, jsou vlivem změn životního prostředí i stylu nejčastější příčinou úmrtí v současnosti. Například srdečně-cévní onemocnění stojí v posledních dvou desetiletích za polovinou úmrtí českého obyvatelstva. Ne vždy se přitom jedná o seniory - infarkt nebo mozková příhoda se stále častěji objevují i mezi třicátníky. Civilizační chorobou je například i obezita, cukrovka nebo alergie. Celé řadě těchto nepřenosných onemocnění se dá systematicky předcházet. Relativně snadnou cestu představuje vhodná strava.
Reakce dospělého organismu na působení rizikových faktorů ovlivňují výživové podmínky z období raného dětství. Riziko civilizačních onemocnění tak kromě genetické výbavy kriticky závisí na kvalitě životního prostředí a výživy během raného dětství. „Díky výživě v prvních třech letech se snažíme ovlivnit vývoj orgánů a metabolismu dítěte tak, abychom jeho organismus připravili na vše, co jej může potkat v dospělosti,“ shrnuje princip nutričního programování docent Bronský, který se spolu s iniciativou 1 000 dní do života snaží upozorňovat na zásadní roli stravy v raném dětství.
Vnější faktory jako životní prostředí, výživa matky během těhotenství i dítěte v raném věku ovlivňují:
* expresi genů - informace uložená v genu se aktivuje a je převedena v existující buněčnou strukturu nebo funkci
* vývoj orgánů a orgánových soustav
* schopnost vyrovnat se s negativními vlivy vnějšího prostředí ve vyšším věku
Pro život dítěte je nejdůležitějších prvních 1000 dní
Ze všech vnějších faktorů je to právě výživa dítěte v brzkém věku, jejíž vliv na zdraví v pozdějším životě je dosud nejlépe zdokumentován. Adaptační schopnost organismu se s věkem rychle snižuje. Etapa od početí do batolecího věku se tak stává klíčovým obdobím, ve kterém je potřeba zajistit, aby poskytovaná výživa byla optimální.
Ačkoli se genetická výbava nedá změnit, organismus dítěte se v prvních letech života může přizpůsobit měnícímu se prostředí. Náchylnost k civilizačním chorobám je tak geny ovlivněna pouze z malé části. Pro dítě je naopak až do batolecího věku důležité jeho životní prostředí, v němž dochází k ustanovení funkcí genů, které se buď aktivují, nebo zůstanou nečinné. Právě to mohou rodiče ovlivnit díky nutričnímu programování.
Stěžejní momenty vývoje se odehrávají v děloze, ale mozek, kostra, metabolické orgány a imunitní systém se dále vyvíjí v etapě raného dětství až do batolecího věku. Výživa v tomto období pokládá základy optimálního vývoje metabolismu, imunity a mozku, ale může zároveň pozitivně naprogramovat chování dítěte, zejména jeho stravovací návyky a chuťové preference.
V časném věku můžeme díky nutričnímu programování ovlivnit:
* fyziologii dítěte - imunitní systém, funkci mozku a metabolismus
* chování dítěte - stravovací návyky
Nutriční programování přitom není vědou, kterou by nezvládli sami rodiče. Ideální je, když jídelníček svého dítěte konzultují s pediatrem nebo zdravotní sestrou. Ti jim mohou poradit například s vhodnou dobou zařazování problematických potravin a pomoci s odhalováním potravinových alergií. Výživa už nikdy v životě dítěte nebude mít tak zásadní účinek jako v raném věku. Přitom správné naprogramování stravovacích návyků dítěte je přínosem pro jeho zdraví po celý život.
Nutriční programování je zastřešující přístup pro komplexní a optimální výživu dítěte, zahrnující:
* kvantitu a kvalitu potravin
* výživově vyvážený jídelníček
* pestrost stravy s důrazem na zařazování i zdánlivě méně obvyklých potravin již v raném věku
* stravu bohatou na zdravé zdroje energie (sacharidy)
* časné odhalování potravinových alergií
Rodiče pomocí nutričního programování mohou ovlivnit organismus dítěte tak, aby mohl čelit různorodým vlivům vnějšího prostředí. „Současné vědecké výzkumy ukazují, že koncept nutričního programování má zřetelný přínos v prevenci proti civilizačním chorobám. Je tedy žádoucí zlepšit výživové podmínky nejen v období těhotenství, ale také v prvních třech letech života tak, aby mohlo docházet ke změnám v oblasti náchylnosti k civilizačním onemocněním u dalších generací,“ uzavírá docent Bronský.
Tisková zpráva
