Krok č. 1 – příčina
Pokoušíte se počít potomka, ale nedaří se vám? Pokud provozujete se svým partnerem pravidelný nechráněný pohlavní styk jeden rok a stále ne a ne otěhotnět, je na čase vyhledat lékařskou pomoc. Prvotní úkol bude jasný – nalézt příčinu neplodnosti. U žen je často spojená s nedostatkem vajíček vzniklým díky dlouhodobému užívání hormonální antikoncepce. Muži zase často trpí malým počtem pohyblivých spermií v důsledku varikokély (rozšíření cév v oblasti varlat).
Krok č. 2 - vyšetření
Pro zjištění příčiny je třeba provést různá vyšetření. V případě ženy je nutné gynekologické, ultrazvukové a hormonální vyšetření, u mužů je třeba vyšetřit spermiogram, u obou pak vyšetření na pohlavně přenosné nemoci (HIV, syfilis, hepatitida B a C). Pokud výsledky vyšetření potvrdí, že neplodnost nelze léčit jinak než umělým oplodněním, je třeba vše společně s lékařem naplánovat a v dalším menstruačním cyklu realizovat. Většinou druhý den menstruace začíná stimulace vaječníků, odběr vajíček je obvykle mezi 10.-14. dnem cyklu a o 5 dnů později transfer embrya. V době očekávané menstruace už může být žena těhotná (tzn. 2 týdny po přenosu embrya).
Krok č. 3 – stimulace
První fází v samotném procesu je stimulace vaječníků – tzv. ovariální stimulace. Při ní se aplikují injekce folikulostimulačního hormonu, aby došlo k dozrání více vajíček, z kterých pak bude moct být více embryí. „Čím více embryí máme, tím více stoupá šance na otěhotnění. Obvykle se úspěšnost po transferu 1 embrya pohybuje mezi 35-40%. V případech, kdy žena stimulaci odmítá nebo je kontraindikovaná, lze udělat odběr jednoho dominantního folikulu v přirozeném cyklu,“ vysvětluje MUDr. Jan Lacheta, primář Centra reprodukční medicíny ISCARE.
Krok č. 4 – odběr vajíček
Po stimulaci následuje odběr vajíček. Ten probíhá v krátké celkové anestezii. Trvá obvykle kolem 15 minut, záleží na počtu folikulů (čím více jich je, tím je výkon delší). Po výkonu může pacientka pociťovat mírné bolesti v podbřišku, které bývají tlumeny běžnými analgetiky. Před odběrem je nutné absolvovat standardní předoperační vyšetření (krevní testy, EKG, vyšetření moči). Ještě ten den dochází k dalšímu kroku a sice k oplození vajíček dodanými spermiemi.
Krok č. 5 – monitoring embryí
Díky novému monitorovacímu přístroji, do kterého jsou embrya (oplozená vajíčka) následně na 5 dní uložena, je možné snímání a analýza dynamiky embryonálního vývoje 24 hodin denně bez ohrožení vývoje. Technologie umožňuje lékařům ponechat embrya v inkubátoru, zatímco kamera pořizuje obraz celého vývoje. To poskytuje neomezené možnosti při vyhodnocování embryí bez jejich stresování při manipulaci a také přináší o každém embryu komplexní informace. Lékaři jsou tak schopni vybrat to nejkvalitnější embryo vhodné pro embryotransfer, čímž se zvyšuje šance na prosperující těhotenství.
Krok č. 6 – transfer
Posledním krokem je samotný transfer. „V dnešní době se nejčastěji transferuje 1 embryo. V případech, kdy se opakovaně nedaří, lze zavést embrya dvě - pacientka ovšem nemůže mít jizvu na děloze, například po císařském řezu, operace myomů apod. Pokud by totiž takováto žena měla dvojčetné těhotenství, hrozí riziko ruptury jizvy. Většina center 3 nebo více embryí již nezavádí,“ říká MUDr. Lacheta. Těhotenský test by si pak měla žena provést za 14 dnů po transferu.
