Dosavadní výzkum ohledně antibiotik poměrně uklidňuje, neboť…
- Antibiotická léčba nesnižuje ženskou plodnost.
- Pouze několik specifických přípravků (např. rifampicin, griseofulvin či přípravky pro léčbu tuberkulózy) způsobují nadměrný rozklad estrogenů. Dochází tak ke snížení účinnosti antikoncepce s obsahem těchto hormonů, čímž naopak stoupá šance otěhotnění. Aby nedošlo k nechtěnému těhotenství, je vhodné využít jiné metody kontroly početí.
- U mužů však může dojít ke snížení produkce (případně aktivity) spermií, zejména v případě medikamentů typu ketokonazol.
- Pro těhotenství jsou nevhodná pouze některá antibiotika jako tetracykliny.
Mají antibiotika u ženy vliv na průběh těhotenství?
Podle lékařů se užívání antibiotik v těhotenství potencionálně pojí se zvýšeným rizikem následujících diagnóz:
- Nízká porodní hmotnost novorozence
- Předčasný porod
- Spontánní potrat
Výzkumníci v Montreálu odhalili u 16,2 % z 9 tisíců případů souvislost mezi léčbou antibiotiky a samovolným ukončením těhotenství během prvního trimestru. Zároveň je však třeba zohlednit, že většina těchto žen odpovídala následující charakteristice:
- Starší věk
- Přítomnost většího množství zdravotních komplikací než u žen bez antibiotické léčby
- Bez partnera
Jako nejnebezpečnější antibiotikum ukázal chinolon, zvyšující riziko potratu o 172 %. O něco méně „smrtonosné“ jsou:
- Tetracykliny: Vzhledem k absenci studií na danou problematiku nelze vyloučit vliv na otěhotnění. Během gravidity se tyto přípravky mohou aplikovat pouze z vážných důvodů pro zastavení infekcí, neboť způsobují žluté zabarvení zubů a skvrnitost zubní skloviny. Potencionálně narušují vývoj kostí plodu, ačkoli tato oblast vyžaduje hlubší výzkum. Naopak prokazatelně tetracykliny zpomalují vývoj kostí narozeného miminka a způsobují i jejich zbytnění. Změny se však vytratí s přerušením expozice těmto látkám.
- Makrolidy (např. klarithromycin): Zvyšují riziko kardiovaskulárních malformací, stenózy vrátníků, intususcepce i epilepsie a mozkové obrny u dětí. Potencionální spojení s potratem nelze prokázat pro nedostatečnou velikost výzkumného souboru.
- Metronidazol: Jeho negativní účinky se objevují především v období kojení. Dítě krmené mateřským mlékem obsahujícím toto antibiotikum může trpět opruzeninami či moučnivkou. Obecně nelze orálně užívaná antibiotika nelze při laktaci doporučit pro riziko průjmu, symptomů podobných kolice a ovlivnění střevní mikroflóry i barvy stolice miminka. Jestliže takový způsob léčby je nezbytný, nechte lékaře indikovat vám bezpečné přípravky pro toto kritické období mateřství.
- Sulfonamidy: Z důvodu možného spojení s rozvojem vrozených vývojových vad se dávkování těchto léčiv doporučuje pouze v případech, kdy nelze indikovat jiné druhy antibiotik.
Tyto skupiny léčiv využívá česká medicína v hojné míře. Zatímco na některých preparátech stojí výslovné varování o kontraindikaci s těhotenstvím, jiná pouze doporučují snížené dávkování. Určité přípravky (např. nitrofurantoin, erythromycin) naopak nevykazují zvýšení rizika, neboť mezi zárodkem a matkou prozatím nevzniklo spojení.
Poraďte se o užívání antibiotik v těhotenství s lékařem
Pokud žena v těhotenství již užívá jakákoli léčiva, je na místě lékařská konzultace v co nejkratším termínu. Oznamte váš jiný stav a lékař poté zhodnotí, zda stále potřebujete současnou medikamentózní léčbu, popřípadě sníží dávkování na minimální možné.
Infekce jsou v raném těhotenství častou zdravotní komplikací. Lékaři se nyní dohadují, zda větší zlo představuje neléčená infekce, nebo užívání antibiotik za cenu zvýšeného rizika potratu. Nová studie přitom odhalila až o 20 % zvýšené riziko infekce dítěte v případě léčby antibiotiky během gravidity.
„S antibiotiky je třeba zacházet rozumně nejen u těhotných žen, ale ve všech věkových skupinách. Jejich zbytečná indikace může nést následky i u budoucí generace,“ zakončuje profesor David Burgner.
