Skutečnost se projevila také v objemu šedé hmoty v určitých klíčových oblastech mozku. Mateřské mléko představuje díky vysokým nutričním hodnotám nezměrně důležitou součást výživy novorozence, která podporuje jeho růst i vývoj.
Předčasně narozené děti ovšem mívají odlišné dietetické potřeby než jejich donošení vrstevníci po devíti měsících v děloze. „Přirozená výživa“ u nezralých miminek často vede k potížím s váhovým přírůstkem. Proto mohou matky předčasně narozených dětí volit suplementaci přípravky náhradní výživy, případně podávat čistě jen formule pro nedonošené děti.
Vyšší objem šedé hmoty mozkové díky mateřskému mléku?
Výzkum u 180 miminek narozených před 30. týdnem těhotenství však zjistil, že pokud se v době dosažení termínu jejich výživa zakládala alespoň z 50 % na mateřském mléku, tak v prvních 28 dnech života vykazovaly vyšší objem šedé hmoty nacházející se v hlubokých mozečkových jádrech. Tyto regiony mozku koncentrují vysoké množství neuronů, které hrají klíčovou roli v řízení mozkové aktivity a kognici.
Například thalamus (hrbol mezimozkový) a bazální ganglie, struktury významně se podílející na koordinaci toku nervové činnosti, která dává vzniknout vědomí, patřili k mozkovým oblastem, u nichž se prokázalo rozšíření při vyšším podílu mateřského mléka ve výživě.
Výzkumníci poté vyšetřili prostřednictvím magnetické rezonance všech 180 miminek nyní dětí po dosažení sedmi let věku. Kromě předchozího zjištění výsledky ukázaly, že strava o minimálně 50% podílu mateřského mléka v prvním měsíci života vede také k většímu hipokampusu.
Mateřské mléko má mít vliv na vyšší inteligenci u dětí
Jelikož se hipokampus účastní procesů typu učení a uchovávání informací, testy inteligence a kognitivních funkcí (nepřekvapivě) odhalily, že výživa bohatá na mateřské mléko koreluje s vyšší inteligencí. Tento režim výživy zvyšoval každý den, který dítě mělo „správně“ strávit v děloze, IQ naměřené v sedmi letech věku o půl bodu.
Vědci si lámou hlavu, proč živiny mateřského mléka stimulují u nedonošenců takovýto efekt. Roli může hrát skutečnost, že se „předčasňátka“ obvykle nalézají v jiném stádiu vývoje nervového systému než případy s termínovou graviditou.
Například poslední měsíce těhotenství charakterizuje tvorba nových neuronů a nervových spojů. V této době se vyvíjejí "větve neuronů" zvané axony a dendrity.
Naopak po porodu vstupuje mozek do stádia „dolaďování“, kdy se řada těchto synaptických spojení „prořezává“, čímž dochází ke tříbení kognice.
Dospělé IQ lze u předčasně narozených dětí předpovědět dříve
Jiná studie zase zjistila, že u těžce nedonošených dětí či miminek s velmi nízkou porodní hmotností lze odhadnout intelekt v dospělosti již v batolecím období.
Výzkumníci z University of Warwick v čele s profesorem Wolke tvrdí: „Věříme, že je to poprvé, co se věda zaměřila na předpovídání IQ dospělých ve věku 26 let, kteří se narodili velmi předčasně nebo s výrazně nízkou váhou.“
Závěr výzkumu naznačuje, že provedení hodnocení u dvouletých dětí s těmito anomáliemi při porodu poskytnou relativně přesnou předpověď inteligenčního kvocientu v dospělosti. Přitom podle vědců u dětí narozených v termínu nelze „dospělé IQ“ přesně stanovit před šestým rokem věku.
Závěrem Wolke dodává: „Těžká nedonošenost či velmi nízká porodní hmotnost sice může znamenat neúspěch v IQ testech, ale výsledky se mohou časem zlepšit“.
