Lepší rada špatná než žádná?
Když se narodila má dcera, cítila jsem se jako jediná žena na světě bez své maminky, která by ji utěšovala obětím, vlídným slovem a šálkem sladkého čaje.
Ve skutečnosti už jen v samotné Ostravě žije řada maminek i tatínků, jež vychovávají děti daleko od svých rodin. Doba karantény a sociálního distancování navíc znamenala pro spoustu nových rodičů nutnost obejít se bez podpory blízkých osob.
Mou izolaci jsem si přitom zavinila sama. Navzdory markantní vzdálenosti nás moji rodiče chtěli navštívit, aby se mohli seznámit s miminkem, případně mi pomoci.
Ale všechny ty „chytré“ knížky mě přesvědčily, že prvních pár týdnů po porodu by mělo představovat čas pro stmelování nové rodiny. Ano, když se zpětně dívám na ty rané dny rodičovství, směji se vlastní naivitě.
Realita mateřství byla úžasnější, ale také strašlivější, než jsem si představovala. Péče o dítě bez podpory rodičů mi dala tyto lekce.
1. Neostýchejte se přijmout pomoc
Pohlížejte na to následovně: už jste ztratila většinu vaší důstojnosti. Posledních několik dní vám nespočet lidí obhlíželo vaše vnitřnosti.
Nyní není vhodný čas na budování vlastní hrdosti. Nechte druhé zásobit vás jejich potravinami. Ať vám posílají čokolády, květiny a dárkové poukazy na dovoz pokrmů, nebo alespoň na nákup jídla v e-shopu.
Pokud vám přijde návštěva, neváhejte ji požádat o pomoc. Záchod vám pravděpodobně neumyje, ale s vařením by mohla být ochotna pomoci.
Poté, co jsem si uvědomila, že mám silnější vazbu s postelí než s dítětem a manželem, konečně jsem dala mým rodičům svolení k pomoci.
A dnes? Hádejte. S láskou se ohlížím na hodiny strávené na křesle s dítětem v náručí, zatímco druzí drhli kuchyňskou linku.
2. Nestraňte se technologiím
Na rodičovství je zvláštní, že mezi veškerou tu úzkost, vyčerpání, radost a lásku se vměstná spousta nudy.
To, že se nevidíte s nikým kromě vašeho partnera a miminka, který se sotva počítá jako člověk, situaci zrovna nepřispívá.
Využijte moudře čas, kdy jste uvězněna pod spícím miminkem. Sledujte veškeré pořady, které máte ráda. Případně poslouchejte vaše oblíbené podcasty. Neváhejte také používat fotoaparát. Já sama schraňuji v telefonu miliony videí a fotek dokumentujících každé kýchnutí, zachrochtání i úsměv dítěte. Přitom mi toho stále nepřipadá dostatek.
Nezapomeňte tyto vzácné materiály zaslat vaší rodině, aby se mohla rozplývat třeba nad tím, jak vám miminko plive na rameno.
3. Uvědomte si abnormálnost vaší situace
Po celé věky byli lidé zvyklí na žití v kmenech, v silně spjatých komunitách, v mezigeneračních domech. Přivést dítě na svět, kde kromě vás a partnera je prázdno, představuje výzvu, ještě donedávna nemyslitelnou. Přidejte k tomu očekávání, že „vstanete z popela“ a „pojedete“ stejně rychle jako před těhotenstvím, a stává se z toho úkol hodný pro superhrdinu.
Nebudu vám mazat med kolem pusy: uvědomění si náročnosti vaší situace nepovede k žádné vnější změně. Avšak toto vědomí vám paradoxně může přinést úlevu, tedy vnitřní změnu.
4. Když vás maminka neobejme, může alespoň naslouchat
Ještě před rodičovstvím jsem byla ten typ člověka, kterého rozpláče každá prkotina.
Reklamy s opuštěnými (či naopak velmi veselými) zvířaty „utopily“ celý můj večer.
Slzy se naplno projevily v prvním poporodním týdnu, kdy jsem si, velice mírně řečeno, připadala na nic. Stále se neodvažuji ohlédnout za svými zprávami z té doby, neboť se obávám, že by byly příliš „syrové“ a zoufalé na to, abych jim dovedla čelit. Tehdy mě reakce mé rodiny a přátel i v nejtěžších chvílích podržely nad vodou.
Plakala jsem po telefonu k mnoha laktačním poradkyním a při vzpomínce na laskavost, jíž se mi od těch žen dostalo, jsem se opět rozplakala. Objetí od milované osoby je nenahraditelné. Avšak i virtuální či obecně vzdálená podpora má velký význam.
Najděte vhodnou komunitu na sociálních sítích. Podrží vás, když rodiče nemohou.
5. Vzdejte se všech priorit kromě těch nejdůležitějších
Využijte absenci návštěv k tomu že necháte váš domov „chátrat“. Také sebe samou klidně nechte ladem. Netrapte se kvůli svým mastným vlasům ani skutečnosti, že tři dny přežíváte na studené pizze.
Prostě přijměte, že váš dům a osoba budou dalších několik let, natvrdo řečeno, zanedbány. Raději se soustřeďte na to, aby vaše miminko zůstalo živé, zdravé, a nejlépe i čisté.
6. Bez chůvy si musíte dělat přestávky sama
Ať už pro vás péče o sebe samou znamená cokoli, praktikujte ji každý den.
Dopřejte si pět minut ve sprše navíc. Nasaďte si sluchátka, pusťte si váš oblíbený song a jen tak relaxujte, případně si představujte něco krásného: třeba to, jak jste ve skalní restauraci na báječném výletě v Českém ráji. Vyrazte s kočárkem obdivovat výlohy. Kochejte se větvemi stromů proti obloze. „Zašátkujte“ miminko a upečte „spolu“ sušenky,…
Klíčem je vybrat si jednu maličkost, která vám udělá radost a zatraceně si ten okamžik vychutnat. Zní to šíleně, ale když nemáte žádnou podporu, přežití se stane formou umění.
7. Najděte pozitiva
Úmyslně se izolovat není příliš dobrý ani ohleduplný nápad. Přesto přináší určitá pozitiva…
Nedostatek podpory vás pochopitelně nutí poradit si sama. Je to těžší, ale stanete se silnější. Když se nám narodilo dítě, nevěděli jsme, kdy se s ním bude moci setkat rodina mého manžela.
Kvůli léčbě rakoviny nebylo možné, aby k nám cestovala. Odvážili jsme se za ní dorazit letadlem, když holčičce byly něco málo přes dva měsíce. Věřte, že počáteční obavy za ten zážitek staly.
Opět je to již několik měsíců, co rodina viděla mou dceru. Uzavřenost země kvůli koronaviru nás drží do sebe.
Sleduji, jak dcerka pěkně roste a učí se novým věcem. Čím více se vyvíjí, tím více lituji toho, že moji blízcí nemohou být přítomni u tohoto zázraku. Na druhou stranu vím, že až konečně nastane naše setkání, bude o to sladší.
