Vstříc modřinám
Děti padají, bouchají se, otloukají, zakopávají. Je to normální. Není divu, že mají holeně samou modřinu. Stačí drobné zaškobrtnutí, nemusí jít ani o velkou ránu. A kůže se hned zbarví a těsně pod ní se objeví podlitina. Ve většině případů nejde o nic dramatického. Cévní systém dětí je ještě hodně citlivý a skrz pokožku, která je v prvních letech života tenká a částečně průhledná, jsou modřinky mnohem více na očích.
Nemusí jít ale jen o důsledek bouchnutí o nohu stolu nebo kotrmelce o rohožku. Popadnete dítě za ramínka, abyste utlumili hysterický záchvat. Čapnete ho v podpaží, abyste ho kousek poponesli. Chytnete ho za zápěstí, aby se vám nevytrhlo a nevběhlo do silnice.
Fyzické tresty stojí samozřejmě stranou a nemají ve výchově plné respektu co dělat - nehledě na téměř nulový efekt a ve finále jen podlomení důvěry, ale může se stát, že se na těle dítěte objeví otisk prstů. Nemusíte být z toho nesví, jde o normální stav a přirozenou reakci kůže na mírný tlak.
Modřiny bez příčiny
Objevují se modřiny jen tak? Bez příčiny? Vždycky jim musí předcházet nějaký kontakt - s nábytkem, se zemí, tlak .. . A nebo nemoc. I to se stává a nebývá to malicherný problém, nad kterým můžete mávnout rukou. Je třeba nastavit hranici, kdy nebudete dítě úzkostlivě chránit, aby si náhodou neublížilo, ale zároveň vytvoříte bariéry, které nesmí vzhledem ke zdravotnímu omezení překonat.
Hemofilie
Hemofilie je dědičná. A rozpoznatelná už během těhotenství. Na to, že se vám narodí miminko, u kterého nebudete stačit modřiny počítat, se tedy můžete v klidu připravit. Ono nejde jen o fyzickou stránku, ale především psychiku. Podlitiny totiž nejsou standard, ale poutají nechtěnou pozornost a budí předsudky. Dokud dítě leží a téměř se nehýbá a jen nerušeně vnímá svět kolem sebe, hemofilie si nevšimnete. Při prvním přetočení ale nastupuje v plné parádě.
U hemofilie je třeba rozlišovat typy modřin, jako je vnitřní krvácení, do kloubu, do svalu a do měkkých tkání.
Purpura
Imunitní trombocytopenická purpura je mezi lidmi téměř neznámá. Aby ne, ročně se diagnóza prokáže zhruba jen u osmi dětí ze sta tisíc. Jde ale o krvácivé onemocnění a chronický nedostatek krevních destiček, což může za nedostatečnou srážlivost krve. Potíže většinou samy odezní, ale ani lékaři se nemohou shodnout na tom, vyžadují-li takové komplikace léčbu. Tělíčko miminka “poseté” modřinami vypadá děsivě a je těžké čekat, jak se situace vyvine a jak se organismus s oslabením popere. Návštěva lékaře je ale nezbytná. Pokud se modřiny objevují ve větší míře, odborná prohlídka není na škodu. V drtivé většině případů jde o reakci na prodělané infekční onemocnění. To představuje pro tělo tak silný zásah, že se s tím postupně vyrovnává právě i tímto způsobem. Všechny systémy - včetně toho cévního - jsou v napětí. A pak stačí jen drobné bouchnutí a balíček modřin, podlitin a jelit přijde jako na zavolanou. V takovém případě jde o akutní fázi. Pokud ale potíže přetrvávají déle než šest měsíců a nepředcházela jim žádná infekce, jde o chronickou záležitost, se kterou se dítě samo nevypořádá. Přichází na řadu léčba v podobě kortikoidů, ty s sebou ale bohužel nesou plejádu vedlejších účinků.
