Rodiče, nejste v tom sami
Spousta rodičů je zvyklá pomáhat dětem téměř se vším. S oblékáním, s koupáním, s čištěním zubů, během her, asistovat jim při spánku. Nepouští je do kuchyně ani je nezasvětí do tajů šroubků a šití. Všechno je moc nebezpečné a děti mají ještě dost času. Ten plyšový medvěd je přece tak smutný, když se o něj nikdo nezajímá. Jenže děti milují být součástí světa dospělých. Chtějí se dozvídat stále něco nového, touží objevovat a zkoušet si to, co je jim odpíráno. Pokud dítěti řeknete, že něco nesmí a radši by si mělo hrát bagrem nebo se zabavit u omalovánek, pravděpodobně se vám dostane hysterického pláče, záchvatu vzteku nebo odmítání a uražení. Není se čemu divit. Děti totiž rostou a tomu byste měli přizpůsobit společné chvíle.
První náznaky toho, že chtějí děti asistovat svým rodičům, přichází ve vlnách, poprvé kolem druhého roku. Ve čtyřech letech už jsou z nich starostliví pomocníci, kteří rádi přiloží ruku k dílu. Vše samozřejmě korunují nezměrnou všetečností a nekonečnou řadou otázek, které je třeba dokola zodpovědět. A poměrně často se stává, že zarytím do hloubky a jednoduchým přístupem k novým věcem se přijde na kloub něčemu, co už dlouho rodiče trápí.
Pro nejmenší
Máte strach, že se malý rošťák natáhne po noži, popálí se o troubu nebo spadne ze židle? Obavy jsou oprávněné, takových úrazů se každoročně stane spousta. Občas bohužel s fatálními následky. Co takhle přizvat dítě k loupání brambor nebo klíčení, přebírání semínek nebo skládání proložek od vajec? Stejně tak si děti užijí přesouvání prádla z pračky do sušičky nebo jeho rozkládání na věšák. Baví je rovnání knih, řazení fotek i utírání prachu. Ano, pravděpodobně nebudete mít hotovo během pár chvilek, ale děti se vám odvděčí a budou skutečně šťastné, že jste je pustily do svého světa. A nevadí, že mají ruce od hlíny a nezažily odpoledne plné třpytek a konzumní zábavy. Autentičnost ocení mnohem víc. Stačí si o všem vyprávět, vymýšlet příběhy a nechat děti zkoušet a objevovat.
Pro starší parťáky
Se staršími je to podobné. Jen jim můžete dát mnohem větší díl zodpovědnosti. Nastavte, aby se dítě postaralo o domácího mazlíčka nebo čekejte před trafikou, dejte mu peníze a nechte ho, aby si koupilo oblíbený časopis. Vyrazte s ním na menší výlet za město a zavelte, ať vás vede podle mapky. Poručte mu, aby si samo sbalilo batoh na prázdniny k prarodičům.
Prvotní investice zabolí
Těch možností je nekonečně mnoho. Stačí si je nastavit a uzpůsobit tak, aby vše plně odpovídalo vašemu životnímu stylu a tempu. Děti jsou úžasné, ty mladší i ty starší. Jen jim musíte dát možnost naplno se projevit. Když jim budete neustále dýchat na záda, mluvit za ně, odpovídat, nutit je, vymezovat jim čas a prostor, jen těžko se rozvinou a dokážou vám, jak jsou učenliví a samostatní. Rodiče tak jdou sami proti sobě. Mají totiž vedle sebe parťáky a pomocníky, ale bojí se, že je to bude stát příliš mnoho času a nervů. Ano, je to pravda. Ze začátku bude třeba investovat do dětí a být trpělivý, ale všechno se za krátkou dobu stokrát vrátí a ten vztah, který se posílí a utuží, se už nikdy nenaruší. Zkuste to. Nehledě na to, že budete od svého okolí sbírat body za to, jak je vaše dítě milé, poslušné, úslužné, vynalézavé a šikovné. A to za to stojí.
