Přejít k hlavnímu obsahu

Cestování v těhotenství

Nejvhodnější doba k cestování v těhotenství - Za nejvhodnější dobu k cestování v těhotenství se považuje období druhého trimestru zhruba mezi 14. – 28. týdnem (4. – 7. měsícem) těhotenství. Těhotná žena se již obvykle cítí dobře, ranní nevolnosti už odezněly, bříško ještě není příliš velké a riziko potratu či předčasného porodu je poměrně malé. Sjedná-li si navíc žena cestovní pojištění, léčebné výlohy v souvislosti s těhotenstvím jsou jí při akutním nutném ošetření hrazeny většinou do konce 6. měsíce.

Ale ani první a třetí trimestr nejsou úplným tabu. Cítí-li se žena v prvních třech měsících dobře (nemá pocity na zvracení, závratě apod.) a není-li její těhotenství rizikové, pak se může bez obav vydat na cestu. Stejně tak je to i ve třetím trimestru, ovšem v této době už není bezpečné jezdit do vzdálenějších oblastí a bez doprovodu. Těhotná žena musí již počítat s větší únavou, horší koordinací pohybu se zvětšujícím se bříškem a častějším nutkáním na záchod. Letecké společnosti ji navíc v tomto pozdním stádiu většinou odmítnou přepravit.

Výběr cílové lokality

Při výběru cílového místa by měla těhotná žena zvážit několik kritérií (ať už se rozhodne cestovat na kratší či delší vzdálenost), a to:

  • místní klimatické podmínky,
  • místní hygienické poměry,
  • časový posun,
  • úroveň a dostupnost lékařské péče,
  • způsob stravování,
  • úroveň bydlení,
  • riziko vzniku infekčních chorob aj.

Oblasti nevhodné k cestování

I přesto že neexistuje žádný seznam zemí, do kterých by těhotné ženy nesměly za žádnou cenu vycestovat, odborníci uvádí několik příkladů oblastí, do kterých není v těhotenství vhodné cestovat. Obecně je můžeme rozdělit na oblasti tropů a subtropů, dále vysokohorské oblasti a ostrovy odlehlé od pevniny.

Tropy a subtropy (s výskytem malárie)

Právě tropy a subtropy patří mezi zeměpisná pásma, kterým by se měly těhotné ženy bezpodmínečně vyhnout, zejména těm místům, ve kterých se vyskytuje malárie. Velké horko a vysoká vlhkost vzduchu jsou v těhotenství hůře snášeny. Jelikož jsou tyto oblasti lékařsky nedostatečně zabezpečené nebo neodpovídají obvyklému standardu vyspělých zemí, žena tak nemůže počítat s poskytnutím odborné lékařské péče při akutním nutném ošetření (např. v případě předčasného porodu). Nebude-li navíc dodržovat správnou hygienu, hrozí jí tak nákaza z kontaminované vody a jídla. Ta se projevuje těžkým průjmovým onemocněním spojeným se zvracením, které může vést k dehydrataci a vyvolat předčasný porod. Těhotná by tudíž měla konzumovat pouze zcela dovařená jídla a vodu pít jen z originálně balených lahví (i čistit si zuby). Rozhodně nebezpečné jsou kostky ledu, zmrzliny, saláty, syrová zelenina, neloupané ovoce, nepasterizované mléko a mléčné výrobky.

Mnohem více jsou ale tropy a subtropy rizikovější, vyskytuje-li se v nich malárie. Citlivost k infekci tímto onemocněním je v těhotenství vyšší a nejen žena, ale i nenarozené dítě má tendenci být lehce infikováno. Musí-li těhotná cestu do tropů skutečně podstoupit, je potřeba, aby se na příslušné instituci informovala o nutném očkování a dalších ochranných opatření, popř. si nechala prověřit stav své imunity vůči některým infekcím. Jelikož žádná očkovací látka proti této nemoci zatím neexistuje, provádí se buď antimalarická profylaxe − ochrana před komářím bodnutím (nošením světlého dlouhého oděvu, uzavřené obuvi, používáním moskytiér, repelentů, omezením pohybu venku po západu slunce apod.) či chemoprofylaxe – pravidelné užívání léků před, během a po skončení cesty. V těhotenství je možné používat pouze Delagil (chlorochin) nebo Paludrin (proguanol) v oblastech s nízkým a středním výskytem malárie (Střední Americe, některých zemích Jižní Ameriky [Argentině, jižní Brazílii, Paraguayi, Uruguayi], severní Africe, Přední Indii, Indonésii atd.). Místům, kde jsou původci malárie vůči chlorochinu odolní, by se měla žena zcela vyvarovat (některým zemím Jižní Ameriky [Kolumbii, Peru, severní Brazílii, Surinamu, Francouzské Guyaně], střední a jižní Africe, Zadní Indii atd.).

Vysokohorské oblasti

Další oblasti, které těhotnou ženu ohrožují zejména svým klimatem, jsou místa s velkou nadmořskou výškou. Vzduch je zde mnohem řidší než při zemi a žena tak riskuje nedostatek kyslíku pro své ještě nenarozené dítě. Navíc je zhruba od výšky 2 500 m n. m. ohrožena vysokohorskou nemocí projevující se nevolností, zvracením, bolestí hlavy a dýchacími obtížemi. Při těchto příznacích je nezbytné sestoupit níže a podat ženě kyslík. Hranice 3 000 m n. m. se v těhotenství nedoporučuje překračovat, ale i do této výšky není dobré stoupat příliš rychle, jelikož organismus potřebuje dostatek času na přizpůsobení dané výšce.

Odlehlá místa od pevniny (ostrovy)

Posledním nebezpečným místem pro těhotné ženy jsou ostrovy odlehlé od pevniny. I přes to, že každoročně lákají velké množství turistů, lékařská péče je většinou dostupná až na pevnině a pokud žena v případě nepředvídatelné situace (např. abrupci placenty) potřebuje akutně ošetřit (je nutné provést císařský řez), její život i život dítěte závisí na každé minutě. Těhotná musí tedy sama zvážit, zda je skutečně rozumné se na takové místo vydávat.

Petra Radová, Vysoká škola polytechnická v Jihlavě, obor Cestovní ruch

Diskuze k článku

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA