Nezájem a láska až za hrob
Druh hraček, kterým dává dítě přednost, souvisí s vývojem. To, že si osmnáctiměsíční batole plyšových postaviček nevšímá, nepředstavuje žádný problém. Nechápe totiž koncept přátelství ani soudržnictví a spiklenectví. Takový vztah začne dítě budovat o šest až dvanáct měsíců později. Ani v jesličkách děti svoje vrstevníky neoznačují jako kamarády, přátelství je pro ně neznámý pojem, ke kterému musí dospět. Nemá smysl tlačit na pilu, je to přirozený vývoj, který se netýká jen vztahů mimo domov, ale právě i hraní s plyšovými zvířátky. A tak zatímco na roce a půl tráví dítě nejvíce času s kostkami a sáčky a přehrabuje se v šuplíku s mísami a vařečkami, o pár měsíců později je postel plná plyšáků a na procházku se může vyrazit jen s hračkou v podpaží. Stávají se z nich kamarádi na život a na smrt. Děti jim ukazují svět kolem sebe, popisují, vypráví jim, kují pikle, stěžují si jim, společně se radují, chrání je před bubáky, starají se o ně.
Může jít o klasické plyšové hračky, ale i panenky nebo panáčky, animované postavičky známé z televize. Je třeba dát dětem dostatek prostoru pro fantazírování a nebránit jim v rozvoji tím, že jim budete limitovat čas nebo obsah. Je to velmi důležitý mezikrok ve vývoji dítěte, kdy tvoří sociální vazby “nanečisto”. Ne náhodou tento proces probíhá mezi druhým a třetím rokem a dítě se tak samo připravuje na nástup do školky. Nevyhnou se mu ale ani ty, které pravidelně navštěvují jesle.
Chytré pomůcky
Samotní plyšáci dětem stačí a vyhrají si s nimi až až. Fantazie je totiž nekonečná, představivost jede na plné obrátky. Pokud ale rodiče chtějí v něčem dětem ulehčit, mohou jim pořídit celou řadu pomůcek a hraček. Velký hit představuje nosítko. Je hojně využívané rodiči a malé děti touží být stejně starostlivé a silné. Panenky a plyšáky budou nosit se vší láskou a ten pocit zodpovědnosti, který je v tomto věku nesmírně důležitý, je k nezaplacení. Na hraní doma je možné pořídit malou postýlku nebo kolébku, ušít jednoduché peřinky, koupit lahvičku a talířek. Není ale třeba za vybavení utrácet horentní sumy, stačí malá dečka nebo postýlka z mělké krabice, kterou polepíte barevným papírem. Mějte na paměti, že jde především o zdravý vývoj a zahlcení hračkami není řešení. Buďte hraví a vynalézaví. Děti to ocení a váš rozpočet neutrpí.
Živý versus neživý svět
Některé statistiky mluví v neprospěch dětí z domácnosti, kde je živý mazlíček - pes, kočka, králík nebo fretka, je to jedno. Dítě si s ním od samého začátku buduje přátelský vztah a potřeba plyšové hračky není tak silná. Na jednu stranu se může zdát, že dítě si nemůže s živou kočkou hrát stejně intenzivně jako s poddajnou postavičkou, ale nejde ani tak o hru samotnou, spíš o jedinečné pouto, které je v obou případech velmi silné a velkou měrou se podílí na vývoji dítěte. Vztah ke zvířatům je pro osobní vztahy a vřelý přístup k okolí a kolektivu nesmírně důležitý. Pokud se necítíte na domácího mazlíčka, zavítejte občas do zoo, o zvířatech si co nejčastěji vyprávějte a chovejte se k nim s úctou.
Jde o materiál
Důvod, proč lze srovnávat plyšovou hračku s domácím mazlíčkem a ne s plastovým robotem, je jednoduchý. Pro dítě je první roky života matčina náruč nenahraditelná. Hřejivá a láskyplná. Přesně takový pocit dětem dává plyš. Hřeje, mazlí se s nimi, je heboučký a příjemný. Rodiče to sice nenahradí, ale při emočním vypětí nebo v noci, kdy se dítě probudí a první po ruce je právě plyšová hračka, hraje správně zvolený materiál prim.
