Něco je špatně
Těhotenství je jedno z nejkrásnějších období v životě ženy. Roste v ní nový život a i přes drobné nevolnosti nebo fyzické nepohodlí se rodí pouto, které bude už jen sílit. Je to velice emotivní a intimní zážitek, který lze jen těžko popsat. Každá nastávající maminka ho sice prožívá s mírnými odlišnostmi a vnímá těch devět měsíců po svém, ale jen málokterá na ty časy vzpomíná ve zlém.
Dochází se na pravidelné kontroly na oddělení gynekologie a průběh těhotenství je bedlivě sledovaný. Většina žen podstupuje i další testy a vyšetření nad rámec běžné péče, aby se vyloučila možná rizika a zdravotní komplikace a omezení. A právě tam bují dojem, že je vše pod kontrolou a nemůže se nic stát. O to větší je potom rána, když musí lékař nastávající mamince oznámit, že srdce plodu dotlouklo a šlo o zamlklý potrat. Je to jeden z nejčernějších scénářů ve spojení s těhotenstvím.
Většina žen totiž nemá do poslední chvíle tušení, že je něco špatně. Fyzické odlišnosti jsou téměř nerozeznatelné a v balíčku toho všeho, co těhotenství provází, se snadno ztratí. Zároveň nechtějí zbytečně plašit a vystavovat sebe i plod stresu nebo být za paranoidní. Je to začarovaný kruh.
Zamlklý potrat
Ví se o něm poměrně málo. Těžko říct, co ho vyvolává. Vyznačuje se ale náhlým koncem vývoje plodu a jeho následným úmrtím. Přízvisko má tento typ “potratu” především z toho důvodu, že žena nepociťuje žádné subjektivní potíže a žije dál v domnění, že je vše v pořádku. Obzvláště v prvních týdnech těhotenství je téměř nemožné zamlklý potrat odhalit jinak než vyšetřením u gynekologa. Později žena přestane cítit například pohyby miminka, které se ozývají v pravidelných časových odstupech.
Běžně se něm nemluví, přesto jsou čísla alarmující. Týká se totiž až pětiny žen. A statistiky mluví jasně - prognózy se zhoršují. A to i přes velmi pečlivý dohled lékařů a maximální snahu těhotných žen. Čím dál častěji - i když stále v mizivém množství z celkového počtu - se objevuje recidiva zamlklého potratu. Jde o stav, kdy ho žena prodělá potřetí. V takovém případě dává tělo jasně najevo, že něco nefunguje a tímto způsobem protestuje proti graviditě. Je třeba podstoupit u ženy i plodu genetické a imunologické testy a provést hysteroskopii pro vyloučení nitroděložních anomálií.
Běžně se ale zamlklém potratu, který vyžaduje následnou péči psychoterapeuta, většinou podaří další dítě bez problémů donosit. Byla by nutná revize, je ale nutné tři cykly počkat, aby se tělo dostatečně zregenerovalo.
Nečekaná překážka
Největší problém zamlklého potratu je v tom, že zcela nečekaně zasáhne ženskou psychiku. Ta většinou není připravená na to, že by mohla o miminko přijít. Ano, dojde-li ke ztrátě “běžnou cestou”, je snazší se s tím vyrovnat, ale při tomto způsobu se člověk nedokáže se situací srovnat mnohem déle. Nepomáhají ani ujištění, že příště už to dopadne dobře, že šance na další početí a donošení jsou vysoké ani že má podporu rodiny. V tomhle boji je - ne pochopitelně doopravdy - sama. Ideální je jóga nebo meditace, kdy žena najde opětovnou cestu ke svému tělu a duši. Někdy je to ale běh na několik měsíců a vzpomínky a v mnohých případech i výčitky zůstanou přítomné navěky.
Není se čemu divit. Plánovaný nebo takový, kdy cítíte potíže a prožíváte odchod, patří mezi snazší cesty i co se týká ukončení těhotenství. Zamlklý potrat se provádí na sále za dohledu několika lékařů a dalších zdravotnických odborníků, léků na bolest i na psychiku. Nejhorší na celé situaci je fakt, že zákrok probíhá v místech, kde by žena o několik měsíců později rodila. Je to hodně necitlivý paradox, bohužel je to běžná praxe ve většině nemocnic.
