Pandemie koronaviru znamená mimo jiné zákaz návštěv ve všech zařízeních lůžkové péče. Až do 18. března však platila výjimka pro otce plnícího funkci doprovodu u porodu. Tatínkové nově již nemohou být přítomni u své ženy ve chvílích, kdy přichází jejich miminko na svět.
Pusťte tatínky k porodu!
Veřejnost považuje takové opatření veskrze za nesmyslné. Oponuje argumentem, že v případě nákazy přítomné u otce nezachrání matku před infekcí dočasné odloučení během hospitalizace. I proto vzniká řada petic požadující zrušení vládního nařízení, například petice Pusťte tatínky k porodu.
Také podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by těhotným ženám, včetně těm infikovaným koronavirem, mělo zůstat právo na doprovod u porodu dle jejich výběru.
Skrytý odpor těhotných žen
Situace se ještě vyostřila poté, co po vyhlášení zákazu rapidně vzrostl počet žen volících porod ve vlastním sociálním prostředí.
„I mě jako porodní asistentku od chvíle, kdy byl vyhlášen zákaz přítomnosti otců u porodu v porodnici, každý den oslovuje několik žen v termínu porodu se žádostí o doprovod k porodu doma. Je to velmi závažná situace,“ komentuje současný stav porodní asistentka a psycholožka Kristina Neubertová Zemánková.
Podle odborníků není ČR zdaleka připravena na tento způsob porodu. Některé ženy se rozhodnou rodit neasistovaně, jiné porodní asistentku i přes veškerou snahu nemohou sehnat.
Přitom profesní organizace porodních asistentek UNIPA hodnotí absenci odborné asistence jako rizikový faktor pro rodičku i její dítě.
Omezení bondingu
Nařízení se odrazilo také ve fungování porodnic. Zdravotnická zařízení oznamují, že mohou omezit bonding čili nepřerušovaný těsný kontakt novorozeněte a matky ihned po porodu („skin to skin“). Na bezpečí dítěte při tomto procesu dosud dohlížel otec.
Nyní tuto úlohu musí zastat personál nemocnice, jemuž v důsledku vytíženosti nezbývá, než jednotlivým pacientkám vyhradit pouze omezené množství času.
Skutečnost, že zdravotníci odmítají nechat rodičkám potomky bez dozoru, pobouřila řadu žen i odborníků. Podle prohlášení WHO hraje bonding důležitou roli například pro správný vývoj imunity a snížení plačtivosti miminka během celého prvního roku vývoje.
Těsný kontakt s dítětem je snad ještě důležitější pro maminku. Důsledky jeho omezení vystihuje Zemánková krátkým komentářem
„Z dlouhodobého hlediska se pravděpodobně budeme potýkat s velkým počtem zcela zbytečně traumatizovaných žen a dětí.“
Mimo jiné může dojít k:
- Rozladění hormonálního systému
- Potížím s kojením
- Zhoršení hojení poporodních poranění
- Narušení vztahu mezi matkou a dítětem.
Proto WHO apeluje na umožnění a podporu bondingu i v současném nouzovém stavu.
Existuje zlatá střední cesta?
Domácí porody představují hlavní předmět řady diskuzí a podle odborníků značné riziko. Jako jejich bezpečnější alternativa se ukazuje tzv. ambulantní porod, při němž maminka je hospitalizována pouze po nezbytnou dobu. Při „standardním“ typu porodu stráví žena v nemocnici po porodu až 72 hodin.
Rodičky, které zvolí porod doma, si ovšem musí od pediatra či komunitní porodní asistentky zajistit provedení důležitých vyšetření, které běžné probíhají v nemocničním prostředí.
Přesto UNIPA považuje ambulantní porod za vhodný vzhledem ke krátké době hospitalizace, s níž se pojí zvýšené riziko přenosu nákazy. Podmínkou úspěšné realizace tohoto typu porodu je však zajištění následné odborné péče.
Porodní asistentku by si měla těhotná žena vybrat ještě před porodem. Expertka zastává při ambulantním porodu řadu důležitých funkcí jako:
- Posouzení stavu miminka
- Odběr krve z patičky novorozence pro diagnostiku případných zdravotních potíží
- Kontrola poporodních stavů ženy, jako zavinutí dělohy, eventuální poporodní deprese či poranění.
Neasistovaný porod doma představuje velké riziko, které se i přes omezení bondingu v porodnicích rozhodně nevyplatí podstupovat. Ženy, které z různých důvodů odmítají rodit v porodnici, by proto měly zvolit ambulantní porod, doporučovaný řadou odborníků.
