Do cyklů asistované reprodukce nespadá pouze snaha bezprostředně otěhotnět. Jedná se také o darování vajíček či kryokonzervaci vlastních vajíček či embryí. Přesto podle ÚZIS činil v roce 2013 podíl cyklů s cílem léčit neplodnost (IVF) bezmála 13 tisíc. Odborníci však začínají spatřovat přidružený problém – s dárci spermií. „Počet Čechů, kteří se rozhodují pro dárcovství spermatu, již určitou dobu stagnuje. Poptávka po nich se však naopak stále zvyšuje a dá se tedy říci, že je jich v současnosti spíše relativní nedostatek,“ potvrzuje negativní trend gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan s tím, že dárce vedou k darování rozličné důvody. Jedna skupina si přeje pomoci neplodným párům a finanční odměna za dárcovství tak pro ně není významná. Druhá část mužů, zejména studenti, spatřuje v darování spíše určitou formu přivýdělku.
Jedním ze zásadních faktorů, které ovlivňují množství dárců spermatu, mohou být požadavky na samotné dárce. Těm mnozí uchazeči nevyhovují, jelikož pravidla pro hodnocení kvality a vhodnosti materiálu jsou u dárců mnohem přísnější. Zatímco na splnění normy při vyšetření spermiogramu postačí koncentrace 15 milionů spermií na 1 mililitr, jako dárce by muž neuspěl ani s 20 miliony. Při stále se zhoršující kvalitě spermií u mužské populace to pak může být podle odborníků problém.
„Ve spermiogramu dárců se sledují všechny základní parametry standardního spermiogramu. Tedy objem, konzistence, zkapalnění a pH ejakulátu, koncentrace spermií, motilita a jejich morfologie. Významné pro zařazení dárce jsou především koncentrace spermií v ejakulátu, celková motilita a morfologie spermií. Na spermiogram dárce jsou ale výrazně vyšší požadavky, než jaké udává aktuální norma Světové zdravotnické organizace,“ přibližuje vedoucí Centra asistované reprodukce CAR 01 Brno Prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc., MBA. Zhoršenou kvalitu spermií však mohou podle lékařů muži do jisté míry zlepšit sami. „Pokud se muž rozhodne stát dárcem, určitě by měl upravit životosprávu. Začít se hýbat, nekouřit, omezit alkohol a nadmíru kofeinu. Také by měl alespoň dočasně omezit saunování a přehřívání varlat, třeba prací s notebookem na klíně. Do jídelníčku pak doporučuji zařadit vhodné potraviny a doplňky s mateří kašičkou a antioxidanty typu Fertilan či přípravky s obsahem inositolu,“ radí MUDr. Pavel Turčan.
Dárci jsou též testováni například na závažnější genetická onemocnění či na pohlavně přenosné choroby. V jejich osobní a rodinné anamnéze by neměla být přítomna psychiatrická onemocnění, měli by být nekuřáci, bez drogové závislosti. Vyhovovat by měli také stářím. „Dárcem spermatu musí být zdravý muž ve věku do čtyřiceti let, který má normální hodnoty spermiogramu a genetické vyšetření s normálním karyotypem. Zároveň to musí být muž s negativními výsledky testů na sexuálně přenosné choroby, tedy HIV 1 a 2, syfilis, žloutenku typu B a C a Chlamydii trachomatis,“ upřesňuje ředitel pražského Ústavu pro Péči o Matku a Dítě, doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc.
Těhotenství.cz, Foto: Pixmac
