V posledních letech se objevuje nový trend, který výrazně ovlivňuje schopnost párů počít potomka – rapidně se zvyšuje věk prvorodiček. Zatímco v 70. letech minulého století bylo běžné, že ženy porodily první dítě už ve dvaceti letech, dnes je průměr 29 let. „Optimální věk na početí prvního dítěte je mezi 20 a 25 lety. Rozhodně není možné doporučit plánovat první dítě až po 35. roce. V tomto věku totiž schopnost otěhotnět rapidně klesá. Ženám vyššího věku hrozí snížená kvalita vajíček, hormonální nerovnováha, problémy s průchodností vejcovodů, imunologické potíže, potíže s krevní srážlivostí, psychické potíže a chronická onemocnění, například cukrovka nebo vysoký tlak,“ upozornil David Rumpík, ředitel Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně.
Na úspěšnosti početí se výrazně podílí životní styl a životní prostředí. Například Afrika a Indie čelí kvůli celkově málo znečištěnému životnímu prostředí spíše populační explozi. Výraznější problémy s plodností nemají ani v jihovýchodní Asii. V Česku je ale situace opačná, počet neplodných párů každým rokem stoupá. „Obecně jsou na tom české páry podobně jako páry ve střední a západní Evropě a v Severní Americe, což souvisí s podobným stylem života, odkládáním těhotenství do vyššího věku a vyšším podílem stresu. Kvůli průmyslovému znečištění je nejvíce neplodných párů na severu Moravy. Naopak jižní části republiky jsou na tom s plodností výrazně lépe,“ popsal David Rumpík.
O neplodnosti zaznívá mezi lidmi řada mýtů. Tím nejčastějším je, že neplodných žen je více než mužů. V posledních letech se ale počet neplodných mužů a žen vyrovnal. „Dalším z častých mýtů je, že páry, které už jedno dítě mají, nebudou mít problém s dalším početím. Takzvanou sekundární neplodností ale trpí až pětadvacet procent párů. Mezi prvním a druhým těhotenstvím se totiž mohou vyskytnout onemocnění, která další početí znemožňují,“ vysvětlil David Rumpík.
Kvůli problémům s početím navštěvuje stále více párů kliniky asistované reprodukce. V Česku se díky umělému oplodnění narodí zhruba každé dvacáté dítě a počty stále rostou. „Děti narozené díky asistované reprodukci jsou k nerozeznání od dětí počatých přirozenou cestou. Výzkumy neprokázaly, že by děti narozené po umělém oplodnění byly častěji nemocné nebo náchylnější k různým vadám než ostatní děti. Jedním z dalších mýtů je, že děti, které se narodí díky umělému oplodnění, mají potom samy problémy s plodností. To je nesmysl,“ vysvětlil David Rumpík.
Foto: Pixmac
