Autismem totiž trpí asi každé 68. dítě, přesné údaje však neexistují, protože i jeho diagnostika je obtížná. Určuje se na základě projevů chování. K hlavním znakům tohoto handicapu patří omezené sociální dovednosti, neobratnost v komunikaci, hluboký zájem o určitou oblast či jev. Lidem s autismem činí potíže obrazné vyjadřování. Mají tendence chápat vše doslovně. Obvykle nerozumí ironii, vtipům či sarkasmu. Často jim činí nemalé problémy přizpůsobovat se změnám v každodenním životě. Mají v oblibě pravidelnost a řád, věci, které fungují podle logických principů.
Již více než 6 let používá konzoli PlayStation také Mgr. Julius Bittmann v rámci terapií v NAUTISu. „Ze zkušeností mohu říci, že přínos zapojení konzole do terapie je neoddiskutovatelný. Její benefity se projevují hned ve čtyřech oblastech a jakýkoliv posun, kterého zde dosáhneme, je pro nás většinou výhrou, na kterou bychom jinak těžko dosáhli,“ potvrzuje zkušený terapeut.
Využití konzole PlayStation při terapii podle pana Bittmanna:
- Motivace – Při práci s lidmi s autismem je velice důležitá motivace a ukazuje se, a naznačují to i různé studie, že fascinace digitálním světem je pro ně typická. Možnost zahrát si na PlayStationu pro ně představuje natolik silnou motivaci, že jsou ochotni spolupracovat na terapii, kterou by za jiných okolností nebyli schopni absolvovat, nebo by pro ně neměla takový přínos.
- Eliminace problémového chování – Lidé s diagnózou autismus ve většině případů svou nepohodu nedokážou ventilovat sociálně přípustným způsobem. Často tak může docházet k agresi, vulgarizmům, destrukčnímu chování a jiným sociálně nevhodným projevům. Pan Bittman ale zjistil, že lze toto vnitřní napětí, se kterým si jedinci s autismem nedokáží poradit, vybít ve hře a k nevhodnému chování tak nedojde.
- Sociální sounáležitost – Využití her se jeví také jako vhodný propojovací prvek mezi vrstevníky. Omezuje se tak vyčlenění autistických dětí z kolektivu a naopak společné zájmy a trávení volného času je zapojuje do kolektivu zdravých dětí. Právě u dětí je totiž tento efekt nejsilnější.
- Myšlení a výuka – Neocenitelnou roli pak hraje PlayStation při výuce a tréninku myšlení. Ať už jde o cizí jazyky, logiku nebo zdánlivě banální každodenní úkony jako je nakládání s penězi, to vše lze trénovat nebo demonstrovat na vhodných hrách či příkladech ze hry.
Do společnosti PlayStation dorazil před nedávnem dopis, který zaujal pozornost každého, kdo ho četl. Napsal ho 13letý Bartoloměj, chlapec s diagnózou vysoce funkčního autismu. Popisoval v něm, jak moc ho uchvátil svět hry Littel Big Planet a z průvodního dopisu jeho matky bylo zase zřejmé, jakým způsobem mu hra pomáhá v boji s jeho handicapem. „Podle fantazie si hráč ve hře může sestavit vlastní postavičku s různými výrazy v obličeji. Může si vybrat, jestli bude zašklebená, usměvavá nebo vzteklá. Najednou se Berťa začal orientovat ve výrazech lidských tváří, protože pochopil, že zvednuté obočí něco znamená. Toho dříve nebyl vůbec schopný,“ říká jeho matka paní Alena. Radost a úleva rodiny je pochopitelná. Podle odborníků je skutečnost, že člověk s autismem je schopen orientovat se ve výrazech obličeje či gestech, naprosto výjimečná.
Pátou slibnou oblastí, jak ukazuje příklad Bratoloměje, tak může být nácvik sociálních dovedností, které představují pro lidi s autismem jednu z nejkomplikovanějších oblastí života. „Tento příběh nás opravdu překvapil a inspiroval. Chceme proto tuto aktivitu více rozvinout a spolupracovat s NAUTISem na širším zavedení konzole PlayStation do terapeutické praxe. Proto jsme se rozhodli darovat ústavu potřebné vybavení. Zároveň chceme podpořit vznik studie, která by se věnovala právě vlivu hraní her na děti s poruchami autistického spektra,“ uvádí Jakub Holý, marketingový manažer PlayStation. Naději na úspěch v tomto tažení dávají také jiné světové studie, které se zaměřily právě na využití her v terapiích určených pro osoby s autismem. Například ta, na které pracoval Daniel Bormann z Institutu Psychologie na Univerzitě ve Freiburgu, ukazuje, že zde opravdu existuje přínos, promítající se do jejich běžného života. Hry, které vyprávějí příběh, tedy mají nějakou dějovou linii, totiž podle studie pomáhají zlepšovat sociální interakci. Abstrakt studie například zde.
„Chtěli jsme, aby v PlayStationu věděli, že tato hra konkrétně jednomu dítku pomohla v poznávání lidí a někam jej posunula. A možná může pomoct i někomu dalšímu,“ říká paní Alena. Mít v rodině člověka s autismem je totiž velice náročné pro všechny její členy a každý posun v rozvoji představuje vítanou úlevu pro každého. Pochopit, jak obtížné je pro lidi s autismem vnímat okolí, pomáhá edukační „test“ na autismus, který připravil Národní ústav pro autismus (NAUTIS) a každý si ho může vyzkoušet.
Spolu s dopisy dorazila do PlayStationu také celá řada Bartolomějových kreseb. „Díky hře si začal kreslit vlastní studie a ptal se nás, co jednotlivé výrazy znamenají. Z postaviček je jasně patrné, co jaká signalizuje. Najednou začal chápat, jak se lidi tváří a co to s sebou přináší,“ potvrdila paní Alena jasný přínos hry pro Bartolomějův rozvoj. „Autismus se bohužel léčit nedá a ještě dlouho dobu to tak pravděpodobně zůstane. Dají se pouze mírnit jednotlivé symptomy. O to více je progres, ke kterému u Bartoloměje díky hraní na PlayStationu došlo, cenný,“ uzavírá Julius Bittman.
Čtěte také: Chlapci s autismem pomáhá konzole Playstation v rozvoji sociálních dovedností
Těhotenství.cz
