Jedná se o chronické nebo chronicky recidivující (opakující se) neinfekční zánětlivé onemocnění kůže. Atopický ekzém postihuje jak dospělé, tak děti. V dospělé populaci se vyskytuje asi ve 3 %,
u dětí předškolního věku ve 12 %, nejvíce je to pak u dětí do 4 let věku v 16 %. Ekzematiků je více v severní Evropě a Americe, méně pak ve Středozemí vlivem rozdílného klimatu a množství slunečního svitu.
Na vzniku atopického ekzému se podílí mnoho faktorů, hovoříme tak často o onemocnění multifaktoriálním. Z vnitřních faktorů jsou to především dědičnost a různé druhy alergií, z vnějších faktorů pak nadměrné mytí a používání mýdel, sprchových gelů a kosmetiky, prací prostředky, nošení nevhodného oblečení, kontakt se saponáty, chemikáliemi a jinými dráždidly v běžném životě i v pracovním prostředí. Velký vliv na vznik a zhoršování ekzému má také špatné životní prostředí a v neposlední řadě i stres.
Dochází k poruše přirozené ochranné kožní bariéry a díky tomu pak kůže nadměrně ztrácí vodu
a mohou do ní pronikat ve zvýšené míře bakterie, viry a alergeny. Někdy hovoříme o tzv. bludném kruhu, kdy suchost kůže vede ke svědění a ke škrábání, tím k dalšímu porušování kožního povrchu, zvýšenému průniku infekce a alergenů do kůže, z toho dále vzniká zánět provázený svěděním kůže.
Klinický obraz se mění s věkem. U kojenecké formy ekzému je typické postižení tváří, hlavy, hrudníku, projevy často mokvají, u dětí od předškolního věku až do puberty jsou projevy ekzému v ohbích končetin, kůže je více suchá a hodně svědí. V dospělém věku ekzém postihuje nejčastěji oční víčka, šíji, předloktí a ruce, přetrvává suchost kůže. Nejčastější komplikací ekzému je infekce bakteriemi (zlatý stafylokok) a viry (herpetické – oparové).
Při stanovení diagnózy atopického ekzému jsou důležitá hlavní diagnostická kritéria, kam patří suchost provázená svěděním kůže, chronicky recidivující průběh, typická lokalizace ekzému, výskyt ekzému v rodině. Mezi další příznaky ekzému patří suchost rtů, olupování bříšek prstů, světlé skvrny na tvářích, hrubá kůže na dlaních a pažích, ekzém za ušima, nesnášenlivost kosmetiky, časté kožní infekce.
Léčba ekzému musí být vždy komplexní. Snažíme se zmírnit projevy ekzému a jeho opakování důslednou prevencí, každodenní péčí o kůži a vhodnou místní i celkovou léčbou. Je nutné dodržovat zásady atopické životosprávy, omezit vliv provokujících a zhoršujících faktorů v běžném i pracovním životě.
Lokální léčba ekzému se liší podle závažnosti a fáze. U akutního postižení, kdy projevy často mokvají, jsou infikované, je nutné se poradit s lékařem, který zvolí vhodnou léčbu.
Emoliencia (promašťovadla) a bariérové krémy jsou hlavním léčebným prostředkem v udržovací fázi ekzému, zvláčňují, hydratují, změkčují a promašťují kůži, zmírňují suchost, zarudnutí a svědění kůže a napomáhají k obnově přirozené kožní bariéry. Podle konzistence je dělíme na mléka, krémy, mastné krémy, masti, oleje.
Bariérové krémy obsahují svým složením látky podobné stavbě kůže, tzv. ceramidy, dále látky, které vážou vodu v kůži, například dexpanthenol – provitamín B5, glycerin, urea. Působí již při prvních příznacích zhoršení ekzému a brání jeho rozvoji do další fáze tím, že přirozeně obnovují kožní povrch.
Základem úspěšné terapie ekzému je vždy dobrá spolupráce lékaře s pacientem či rodiči pacienta.
Čtěte také:
Příběh pacientky s atopickým ekzémem
Sedmero rad a tipů pro život s ekzémem a udržení zdravé pokožky
MUDr. Iva Stárková
dermatoložka
Těhotenství.cz
