„Bez dobré imunity není dobré zdraví“ říká klinický imunolog prof. RNDr. Jan Krejsek z Univerzity Karlovy v Praze. Jak ji tedy vybudovat? Z údajů Poradenského centra Výživa dětí (www.vyzivadeti.cz) vyplývá, že za nejdůležitější pro imunitu dětí považují maminky kojení. V tom se s lékaři naprosto shodnou, alespoň pokud je řeč o nejmenších dětech. Ale co potom? Imunita batolete i předškoláka si zaslouží stejnou pozornost, jako imunita kojence. Jak ji tedy podpořit? „Nezbytný je dostatek podnětů z vnějšího prostředí – proto je dobré nepřehánět to s hygienou. Čistá domácnost je pro zdraví dítěte lepší, než dezinfikovaná domácnost“ vysvětluje prof. Krejsek. Zapomínat by rodiče neměli ani na vitaminy a minerály z přirozených zdrojů. Pokud má dítě vyváženou pestrou stravu s dostatkem ovoce a zeleniny, není nutné doplňovat vitaminy potravinovými doplňky.
Podobné je to i s probiotiky a prebiotiky – ani bez nich se imunitní systém dítěte neobejde. Zatímco probiotika a jejich zdroje jsou rodičům dostatečné známé, na prebiotika se často zapomíná. Bez nich by přitom probiotika v organismu mnoho nezmohla – zajišťují jim totiž vhodné prostředí, ve kterém se mohou množit. A kde je najdeme? Především v obilovinách, ovoci a zelenině. Nejen kvůli vitaminům je proto nutné dohlížet na dostatečné zastoupení ovoce a zeleniny v jídelníčku. „Zelenina je kamenem úrazu dětí všech věkových kategorií“ svěřuje se s poznatky z praxe nutriční terapeutka Hana Knížková a přidává alarmující číslo z průzkumu Poradenského centra Výživa dětí v roce 2012: „Zjistili jsme například, že dostatek zeleniny má na talíři jen 20 % českých batolat“. Nedostatku prebiotik se nemusí obávat rodiče batolat, která dostávají kvalitní batolecí mléka, tzv. formule, ve kterých je vše potřebné obsaženo, navíc ve správném poměru. Za zmínku stojí např. směs prebiotických oligosacharidů GOS a FOS, které pozitivně přímo i nepřímo ovlivňují imunitní systém a dokonce u batolat prokazatelně snižují nemocnost. Z dlouhodobého pohledu pak pomáhají vytvářet fyziologický imunitní systém tak, aby nedocházelo ani ke snížení jeho funkce ani k abnormálním aktivitám, které mohou vést například k rozvoji alergií.
Ani tak ale není možné vyvážený jídelníček podceňovat a pokud dítě zeleninu odmítá, je třeba mu ji nabízet opakovaně, aby mělo čas ji přijmout. Proč není kvalitní vyvážený jídelníček s dostatkem zeleniny jen nudným výživovým doporučením vysvětluje MUDr. Pavel Frühauf, CSc., primář Kliniky dětského a dorostového lékařství VFN v Praze: „Podle Světové zdravotnické organizace lze k nízké konzumaci zeleniny a ovoce vztáhnout ročně cca 1,7 milionů úmrtí, způsobených především gastrointestinálními nádory, ischemickou chorobou srdeční a mozkovou příhodou“. Nízká konzumace ovoce a zeleniny se tak řadí mezi 6 nejčastějších faktorů úmrtí. O tom, jestli se bude dítě ve svém pozdějším a posléze dospělém věku vhodně stravovat a dělat tak maximum pro svou imunitu a celkové zdraví, rozhodují z velké části rodiče, kteří pokládají základy stravovacím návykům a chuťovým preferencím.
I když je zdraví široký pojem zahrnující i těžko ovlivnitelné faktory, jako jsou dědičná onemocnění, úrazy apod., podporou rozvoje imunitního systému dětí mohou rodiče pro své potomky udělat opravdu hodně. V chvályhodném zájmu o dětskou imunitu by proto měli pokračovat nejen po prvních narozeninách, ale i v batolecím, předškolním a školním věku svého dítěte.
* Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu „Health Behaviour in School-aged Children: WHO Collaborative Cross-National study (HBSC).“
