Na význam nutričního programování upozorňuje iniciativa 1000 dní do života, která vznikla na podnět společnosti Nutricia a s podporou předních odborníků. Pod záštitou Společnosti pro výživu a Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP proběhla rozsáhlá studie Nutriční návyky a stav výživy časného věku, jejíž výsledky jsou postupně publikovány. Pracovní skupina dětské gastroenterologie a výživy České pediatrické společnosti ČLS JEP ve spolupráci s neonatology a alergology vypracovala a publikovala Doporučení pro výživu kojenců a batolat, která shrnují současné názory a klíčové poznatky v oblasti výživy malých dětí.
V časném věku můžeme díky nutričnímu programování ovlivnit:
- fyziologii dítěte - imunitní systém, funkci mozku a metabolismus
- chování dítěte - stravovací návyky
Nutriční programování přitom není vědou, kterou by nezvládli sami rodiče. Ideální je, když jídelníček svého dítěte konzultují s pediatrem nebo zdravotní sestrou. Ti jim mohou poradit například s vhodnou dobou zařazování problematických potravin a pomoci s odhalováním potravinových alergií. Výživa už nikdy v životě dítěte nebude mít tak zásadní účinek jako v raném věku. Přitom správné naprogramování stravovacích návyků dítěte je přínosem pro jeho zdraví po celý život.
Nutriční programování je zastřešující přístup pro komplexní a optimální výživu dítěte, zahrnující:
- kvantitu a kvalitu potravin
- výživově vyvážený jídelníček
- pestrost stravy s důrazem na zařazování i zdánlivě méně obvyklých potravin již v raném věku
- stravu bohatou na zdravé zdroje energie (sacharidy)
- časné odhalování potravinových alergií
Stěžejní momenty vývoje se odehrávají v děloze, ale mozek, kostra, metabolické orgány a imunitní systém se dále vyvíjí v etapě raného dětství až do batolecího věku. Výživa v tomto období pokládá základy optimálního vývoje metabolismu, imunity a mozku, ale může zároveň pozitivně naprogramovat chování dítěte, zejména jeho stravovací návyky a chuťové
Rodiče pomocí nutričního programování mohou ovlivnit organismus dítěte tak, aby mohl čelit různorodým vlivům vnějšího prostředí. „Současné vědecké výzkumy ukazují, že koncept nutričního programování má zřetelný přínos v prevenci proti civilizačním chorobám. Je tedy žádoucí zlepšit výživové podmínky nejen v období těhotenství, ale také v prvních třech letech života tak, aby mohlo docházet ke změnám v oblasti náchylnosti k civilizačním onemocněním u dalších generací,“ říká doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D., z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Fakultní nemocnice Motol.
Pro život dítěte je nejdůležitějších prvních 1000 dní
Ze všech vnějších faktorů je to právě výživa dítěte v brzkém věku, jejíž vliv na zdraví v pozdějším životě je dosud nejlépe zdokumentován. Adaptační schopnost organismu se s věkem rychle snižuje. Etapa od početí do batolecího věku se tak stává klíčovým obdobím, ve kterém je potřeba zajistit, aby poskytovaná výživa byla optimální.
Ačkoli se genetická výbava nedá změnit, organismus dítěte se v prvních letech života může přizpůsobit měnícímu se prostředí. Náchylnost k civilizačním chorobám je tak geny ovlivněna pouze z malé části. Pro dítě je naopak až do batolecího věku důležité jeho životní prostředí, v němž dochází k ustanovení funkcí genů, které se buď aktivují, nebo zůstanou nečinné. Právě to mohou rodiče ovlivnit díky nutričnímu programování.
