Vybudování silné imunity a rozvoj paměti dítěte – oboje můžete podpořit správně zvolenou stravou

První stravou, kterou by mělo dítě přijímat, je mateřské mléko. Vůbec první kojení by přitom mělo proběhnout do tří hodin od porodu, aby se u dítěte nastartoval sací reflex a jeho zažívání. Mateřské mléko obsahuje kromě mnoha obranných látek také prebiotika, která podporují růst přirozené střevní mikroflóry. Jejím prostřednictvím se stimuluje imunita novorozence. Dítě si tak postupně buduje svoji obranyschopnost přes přijímanou stravu, protože až 70 % buněk imunitního systému se u novorozence nachází právě v trávicím traktu.

Kravské mléko nestačí

V některých případech není přirozené kojení mateřským mlékem možné. S nedostatkem mateřského mléka nebo různými obtížemi při kojení se potýkali už od pradávna i naši předkové. Pokusy nahradit mateřské mléko mlékem kravským, kozím nebo ovčím nebyly úspěšné a děti kvůli nevhodnému složení mléka trpěly zažívacími problémy. Nyní máme k dispozici mléčné přípravky určené přímo pro výživu kojenců. Jejich základem zůstává kravské mléko, je však upraveno tak, aby vyhovovalo právě potřebám dětského organismu. „Díky výzkumům, odhalujícím vliv jednotlivých složek mateřského mléka, jsme schopni rozpoznat vliv výživy na vývoj dítěte. Následně se daří sestavovat takovou mléčnou výživu, která dokáže mateřské mléko zastoupit, selže-li u matky přirozená schopnost kojit,“ vysvětluje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc., z Ústavu klinické imunologie a alergologie LF UK a FN v Hradci Králové.

Speciální kojenecká výživa jako pomocník

Maminky se během růstu a výživy dítěte mohou setkat s různými obtížemi. U některých dětí vznikají potravinové alergie, jiné trápí zažívací potíže, jako jsou bolestivé koliky, ublinkávání, průjem nebo zácpa. Předčasně narozené děti mají zase jiné specifické nároky na výživu. Všechny tyto neduhy a obtíže lze v dnešní době zvládnout pomocí speciálně sestavené mléčné výživy, která je vyvinuta a složena přesně tak, aby pomohla řešit daný problém.

Ne každá matka může dítěti nabídnout mateřské mléko, a právě proto je obzvláště nutné vybírat pro dítě takovou kojeneckou stravu, která posílí imunitu i rozvoj myšlení, aby náhradní strava co nejlépe napodobovala účinky mateřského mléka.

Prebiotika GOS/FOS jsou pro rozvoj imunity klíčová

Kvalitní mléčné výživy obsahují prebiotika, která zabezpečují optimální vývoj vlastní střevní mikroflóry, jež je základem pro silnou imunitu dítěte. Prebiotika jsou pro dítě nestravitelné složité cukry, podporující růst a zdraví „hodných“ bakterií, obsažených přirozeně ve střevě. Můžeme je najít pouze v mateřském mléce, kde jsou třetí nejvíce zastoupenou složkou.

„Unikátní směs prebiotických oligosacharidů GOS/FOS - galaktooligosacharidů s krátkým řetězcem a fruktooligosacharidů s dlouhým řetězcem je svojí prospěšností a funkčností podobná prebiotickým oligosacharidům v mateřském mléku. Prebiotika GOS/FOS podporují zdravou střevní mikroflóru. Zlepšují trávení a chrání před choroboplodnými zárodky,“ popisuje prospěšnost prebiotik profesor Krejsek.

Zdraví prospěšné střevní bakterie, jejichž růst je podpořen prebiotiky GOS/FOS, vytvářejí mastné kyseliny s krátkým řetězcem, díky kterým se zpevňuje střevní obranná bariéra. Střevo se pak stává méně prostupným a škodlivé mikroorganismy, které se do trávicího ústrojí dostaly ústy, dítě vyloučí, aniž by mu nějak uškodily.

Mastné kyseliny také vytvářejí kyselejší prostředí, ve kterém se škodlivým bakteriím daří špatně, a jejich množství se tak výrazně snižuje. Pomocí prebiotik GOS/FOS tedy budujete důležitou rovnováhu střevní mikroflóry, která zajišťuje správné fungování imunitního systému dítěte bez potřeby užívat dalších vitamínové doplňky.

„Řada maminek má nepříjemné zkušenosti s tuhou stolicí, či dokonce se zácpou, která se může projevit u kojenců krmených náhradní kojeneckou stravou. Málo se ví, že konzistenci stolice pozitivně ovlivňuje právě přirozená střevní mikroflóra, která je optimální u kojených dětí. Přítomnost prebiotik GOS/FOS v mléčné výživě může napomoci tento problém vyřešit,“ upozorňuje na prospěšnost prebiotik profesor Krejsek.

Tuky pomáhají naší paměti

Další významnou složkou, obsaženou ve vyvážené dětské výživě, jsou polynenasycené mastné kyseliny, označované také jako LCP tuky, které nacházíme v některých potravinách. Dospělí je mohou přijímat z ořechů, kvalitních rostlinných olejů a tučných ryb, jako je losos, tuňák nebo makrela. Pro kojence je jejich nejlepším zdrojem mateřské mléko. To obsahuje nenasycené mastné kyseliny přesně v optimálních poměrech, které kojenec potřebuje.

„Z výzkumů bylo zjištěno, že prospěšné jsou zejména omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Tyto tuky jsou velmi důležité pro rozvoj kognitivních funkcí dítěte, jako jsou paměť, řeč, myšlení a motorika. Zároveň bylo prokázáno, že tyto tuky sehrávají svoji roli při regulaci srážlivosti krve, mají vliv na oční sítnici dítěte, jsou nepostradatelné pro tvorbu buněčných membrán a jsou důležité pro vývoj a správnou funkci imunity,“ popisuje prospěšnost nenasycených mastných kyselin profesor Krejsek.

Kojením to nekončí

S růstem dítěte se zvyšují i nutriční nároky na přijímanou stravu. Mezi čtvrtým a šestým měsícem věku dítěte je nutné kojenému dítěti (nebo dítěti stravujícímu se kojeneckým mlékem) zařadit pevnou stravu. Toto doporučení se výrazně liší od těch minulých. „Po dlouhou dobu bylo maminkám doporučováno výlučně kojit až do cca 8. měsíce věku a nezařazovat do té doby žádnou pevnou stravu. S ohledem na zdraví dítěte je to však významná a žádoucí změna. V tomto období se totiž otevírá ve střevní sliznici tzv. tolerizační okno, v němž je nezbytné imunitní systém kojence vystavit všem podnětům přítomným v pevné stravě. Zabrání se tak budoucím negativním reakcím na různé složky potravy,“ vysvětluje profesor Krejsek.

Zpočátku dítě přijímá zeleninové příkrmy, po navyknutí na jiný typ stravy a nové chutě přichází na řadu příkrmy z libového masa a později ovocné, které by neměly obsahovat přidaný cukr. I v tomto období je ale stále důležité, aby dítě přijímalo také mléko, nejlépe v podobě batolecích mlék s prebiotickými oligosacharidy GOS/FOS a LCP tuky. Jejich přínos pro zdraví a prospívání dítěte byl prověřen i v klinických studiích.

Končíte s kojením? Mléko byste neměla vynechávat.

Obranyschopnost organismu se utváří po celý život, nejvíce však od narození až do předškolního věku dítěte. Ve dvou třech letech děti obvykle poprvé přicházejí v jeslích nebo ve školce do kontaktu s větším kolektivem dětí. Tam se často jejich organismus setkává s viry a bakteriemi, které je ohrožují a způsobují onemocnění dýchacích cest a střevní onemocnění. Nejúčinnější prevencí před těmito nemocemi je vhodná výživa, která podporuje utváření imunitního systému a významně snižuje riziko nákazy. Po ukončení kojení či podávání kojeneckých mlék je proto vhodné dále pokračovat s podáváním batolecích mlék a mléčných kaší se správným složením látek podporujících imunitu a psychomotorický rozvoj dětí. Člověk se setkává s velkým množstvím infekčních a škodlivých podnětů po celý svůj život. Správně fungující imunitní systém musí škodlivé podněty rozpoznat a zajistit ochranu před jejich působením.

Školka jako zkouška imunity a příležitost pro rozvoj

Zatímco pro imunitní systém dítěte představuje nástup do školky velkou zkoušku, pro rozvoj jeho myšlení je to naopak obrovská příležitost. Ve školce se dítě setkává s velkým množstvím podnětů, které by měly rozvíjet jeho myšlení, motoriku i koncentraci. Je to období silného rozvoje, který můžete u dítěte podpořit právě vhodnou stravou. Ve školce se dítě stravuje téměř jako dospělý. Domácí stravu by tedy matka měla přizpůsobit potřebám dítěte a do jídelníčku zařazovat potraviny bohaté na prebiotika a nenasycené mastné kyseliny, zároveň může tyto potřebné složky stravy dodávat například speciálně upravenými batolecími mléky.